Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nervozita po konci platnosti jaderné smlouvy Nový START. NATO vyzývá ke zdrženlivosti

Vladimir Putin a Donald Trump
ČTK/AP
 ČTK

Severoatlantická aliance vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti poté, co vypršela platnost poslední zbývající bilaterální smlouvy o částečném jaderném odzbrojení mezi Ruskem a Spojenými státy. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného představitele NATO. Mluvčí Kremlu zopakoval, že Rusko přistupovat ke strategické jaderné stabilitě zodpovědně, až vyprší platnost smlouvy, což podle něj nastane až dnes v noci.

Smlouva, kterou v roce 2010 podepsali v Praze tehdejší prezidenti obou zemí Barack Obama a Dmitrij Medveděv a která omezovala velikost ruského a amerického strategického arzenálu, podle expertů přestala platit už v noci na dnešek. Moskva a Washington dosud nezahájily žádná jednání o její náhradě. Panují přitom obavy, že skončení platnosti smlouvy by mohlo otevřít cestu k novým závodům ve zbrojení, v nichž by významným hráčem byla i Čína.

„Zdrženlivost a odpovědnost v jaderné oblasti jsou zásadní pro globální bezpečnost,“ řekl představitel NATO agentuře AFP pod podmínkou zachování anonymity. „Nezodpovědná jaderná rétorika Ruska a donucovací metody, které signalizuje v jaderných otázkách, svědčí o strategickém postoji založeném na zastrašování,“ dodal. Současně odsoudil snahu Číny o rozšiřování jaderného arzenálu.

„NATO bude i nadále přijímat nezbytná opatření k zajištění vlastní důvěryhodnosti a efektivity svého odstrašujícího a obranného charakteru,“ doplnil představitel aliance.

Trump hájí Putina, Ukrajina mluví o zradě

Ruský prezident Vladimir Putin sliboval týden klidu zbraní, neútočení na ukrajinská města. A zatímco jeho americký protějšek Donald Trump hovoří o splnění slibu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obviňuje Putina z porušení dohody. Ukrajinská energetika se opět ocitla pod ruskou palbou.

Přečíst článek

Trump: Pokud smlouva vyprší, tak vyprší

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes řekl, že smlouva přestane platit až na konci tohoto dne. Experti na kontrolu zbraní už dříve uvedli, že podle jejich předpokladu platnost úmluvy vypršela dnes v 01:00 středoevropského času. „Až skončí dnešní den, (smlouva) přestane platit,“ řekl Peskov podle agentury TASS novinářům na dotaz, kdy přesně podle něj platnost smlouvy vyprší.

Smlouva vstoupila v platnost 5. února 2011 na deset let, tedy do 5. února 2021. Po vzájemné dohodě Moskvy a Washingtonu byla v únoru 2021 o pět let prodloužena. Ruský prezident Vladimir Putin loni navrhl, aby obě strany po dobu ještě jednoho roku dodržovaly stávající limity pro rakety a jaderné hlavice, a získaly tak čas na řešení, co dál. Jeho americký protějšek Donald Trump však formálně neodpověděl, pouze se nechal v lednu slyšet, že „pokud smlouva vyprší, tak vyprší“ a měla by být nahrazena nějakou lepší.

„Platnost smlouvy končí, my to považujeme za negativní a vyjadřujeme v tomto ohledu politování,“ řekl Putinův mluvčí a dodal, že i o tomto tématu prezident ve středu hovořil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Postoj Číny je takový, že její jaderný potenciál je nesrovnatelný s možnostmi USA či Ruska a že se nechce podílet na jednání o kontrole těchto zbraní, řekl Peskov s tím, že Moskva s názorem Pekingu souhlasí.

Mezi Amerikou a Asií: Evropu straší problémy s dodávkami léků

Pandemie covidu i politika Donalda Trumpa odkryly slabiny evropského zdravotnictví. Závislost na Asii a tlak ze strany USA nutí Evropu přehodnotit, kde a jak budou vznikat léky budoucnosti. Farmaceutický průmysl se stává strategickou otázkou podobnou obraně či energetice. A Evropa stojí před dilematem, jak si zajistit bezpečné dodávky bez ztráty konkurenceschopnosti, píše v analýze Jan Žižka z Export.cz.

Přečíst článek

Další vývoj bude podle Peskova záviset na budoucí situaci. „V každém případě bude Ruská federace i nadále přistupovat k otázce strategické stability v oblasti jaderných zbraní zodpovědně a pozorně a samozřejmě se bude jako vždy řídit především svými národními zájmy,“ uzavřel Peskov.

Spojené státy a Rusko by se tak nyní mohly poprvé od studené války pustit do nekontrolovaného závodu v jaderném zbrojení. Bez smlouvy Nový START totiž nebudou platit žádná omezení pro jaderné arzenály dlouhého doletu, poprvé od doby, kdy Richard Nixon a sovětský vůdce Leonid Brežněv v roce 1972 podepsali dvě historické dohody během vůbec první cesty amerického prezidenta do Moskvy.

Od rozpadu Sovětského svazu Rusko a USA opakovaně nahrazovaly a aktualizovaly smlouvy z dob studené války, které omezovaly počet takzvaných strategických zbraní mířících na města a základny druhé strany. Nový START limitoval počet jaderných hlavic rozmístěných na strategických nosičích na 1550 na každé straně. Počet nosičů - mezikontinentálních balistických střel, raket odpalovaných z ponorek a těžkých bombardérů schopných nést jaderné zbraně - omezoval na 700.

Související

Ruský prezident Vladimir Putin

Kreml: Testy zbraní Burevestnik a Poseidon nejsou jaderné, USA by měly ověřovat fakta

Přečíst článek

David Ondráčka: Doba post-uhelná. Ostravsko a Karvinsko hledají novou cestu

Konec těžby černého uhlí
ČTK
David Ondráčka

Ukončení těžby černého uhlí v Česku a zavření posledního dolu OKD není jen zpráva z energetiky. Pro Ostravsko a Karvinsko je to historický zlom, má hluboký regionální kontext, uhlí ovlivňovalo životy všech a nese v sobě pro místní velký kus nostalgie. Kudy dál s regionem?

Šachty tu nikdy nebyly jen zaměstnavatelem, byly způsobem života a místní identitou. Šachty definovaly region a život většiny tamních lidí, nikdo se tomu nemohl vyhnout. Končí tím éra, která tenhle region ovlivňovala ekonomicky, sociálně i mentálně. Každý s byl s OKD nějak spojen, ať přímo přes rodinu, sousedy, nebo jen skrze rytmus města a regionu, nebo financování sportu, kultury, od dechovek po Davida Pastrňáka. Tomu se nešlo vyhnout a tento kus historie nyní končí.

Dobové fotografie, které dnes obcházejí média, nejsou nostalgickou dekorací. Připomínají, jak tvrdá, nebezpečná a fyzicky i psychicky náročná práce to byla. Těžba uhlí nebyla romantika, ale každodenní dřina, která si brala svou daň. Na zdraví, na rodinách, někdy na životech. Generace, pro kterou byla šachta jistotou i rizikem zároveň. Prací, na kterou se nenadávalo, ale která se respektovala. Přesto na ní stál celý region a po desítky let fungoval. Právě proto si tenhle moment zaslouží víc než jen statistiku o megawatthodinách a emisích.

FOTOGALERIE: Konec těžby černého uhlí v Česku

Uhlí končí, těžké otázky pro region zůstávají

Pro Ostravsko a Karvinsko nejde „jen“ o konec fosilního zdroje. Jde o další uzavření jedné kapitoly průmyslové historie. Naíc spojen i s koncem hutí v Ostravě (kdy skončila výroba surové oceli v Nové huti) po dlouhodobě tragickém privatizačním příběhu. Nebyl to jen útlum výroby, ale zásah do sebevědomí regionu, který byl dlouho zvyklý být motorem republiky. Uhlí a ocel byly víc než komodity, byly symbolem jejich významu.

Uhlí pryč, těžké otázky zůstávají

Shoda na tom, že těžba skončí, existuje už dlouho. Není to překvapení, ale výsledek ekonomického vývoje, technologických změn, klimatické politiky i prosté reality trhu. Černé uhlí přestalo dávat smysl nejen ekologicky, ale i ekonomicky. Tenhle konec je nevyhnutelný a většina aktérů to ví už roky. Region prochází transformací, přesto to znamená i hledání určité nové identity. Zaslouží si paměť, respekt a hlavně plán. Uhlí končí, ale region musí pokračovat a uspět.

Otázka nebyla, zda a kdy uhlí skončí, ale co přijde místo něj. Zda tentokrát stát, firmy i politici dokážou nabídnout víc než sliby. Jestli se transformace stane skutečnou příležitostí, nebo dalším kolem frustrace a pocitu, že se rozhoduje „o nás bez nás“.

Konec uhlí na Ostravsku

Michal Nosek: Ostrava se přestává dívat dolů

Vyvezením posledního vozíku černého uhlí se v Česku uzavřela jedna průmyslová éra, která trvala 250 let. Nejde ale jen o konec těžby, nýbrž o konec práce, která po generace určovala jasnou podobu ostravského regionu. Teď už nejde o uhlí, ale o to, čím ho nahradit.

Přečíst článek

Ostravsko a hlavně Karvinsko hledá další kapitolu

Ostrava touto post-uhelnou transformaci už řadu let prochází a v mnoha směrech úspěšně, rozvoj univerzit, lákání investorů, studenty, talenty z okolí (regionu i Polska a Slovenska), zajímavými archotektonickými projekty. Nejde to hladce, ale je to dynamické a rozvíjí se jako regionální metropole. To ale bohužel zdaleka neplatí pro Karvinsko, které se z toho útlumu (uhlí a hutí) nevzpamatovalo a točí se v kruhu. A zatím není vidět jasnější představa, jak a kudy tento region nastartovat.

Privatizace OKD

Celý příběh černého uhlí není možný bez složitého a velmi kontroverzního příběhu privatizace OKD, která skončila u Bakaly. Příběh privatizace OKD je barevný a hodně nevoňavý, včetně prodeje bytů OKD a rozvojových pozemků kolem měst na Karvinsku do dodnes Bakalou kontrolované firmy Asental. Privatizace OKD byla jeden z nejproblematičtějších privatizačních procesů v české novodobé historii, plný špatných rozhodnutí, krátkozrakosti a politické i trestní neodpovědnosti.

Zvlášť byty OKD a jejich následný osud zůstávají symbolem toho, jak se s regionem často zacházelo – jako s něčím, z čeho je možné vytěžit hodnotu, ale za co už není třeba nést dlouhodobou odpovědnost. A tak to místní chápou. To je část jejich dnešní frustrace. Mimochodem proto mnozí volí, jak volí.

David Ondráčka: Popletení Motoristé Babišovi vyhovují

Popletení Motoristé jsou ideální hluková clona k odvedení pozornosti a Babiš má klid na svou mocenskou práci. Macinka je ideální terč, lidé se hádají o SMSky a gesta, sdílí se výzvy, pohoršení, morální panika, chystají se demonstrace. Na tohle blbnutí je upřená veškerá mediální i opoziční pozornost. ANO si mezitím v klidu a bez odporu řeší to podstatné – mocenské ovládnutí státu.

Přečíst článek

Pastrňák a Antonín Zápotocký

Jednotlivé šachty OKD měly patronát nad jednotlivými kulturními a sportovními kluby a fakticky je vlastnily a sponzorovaly. AZ Havířov, kde začínal náš současný hokejový bůh David Pastrňák hrát hokej, ta zkratka znamenala důl Antonín Zápotocký. Čili božský David to dotáhl od Zápotockého až do Bruins. A teď všichni věříme, že nám vystřílí i medaili na olympiádě.

Dukla 61 a můj děda

Pro mě osobně jako rodáka z Havířova je to i rodinná vzpomínka na tragédii havířů na dole Dukla v roce 1961, při které umřelo 114 havířů. Můj děda tam tehdy na Dukle pracoval a byl ten den na šichtě. Naštěstí nefaral, střídali se jednou týdně na povrch a on zrovna ten den dělal na výtahové šachtě. Takže přežil, ale musel své mrtvé kamarády (bylo jich 108) vozit nahoru. Zůstalo to hluboko v naší rodinné historii. A ocenil jsem film Dukla 61 Davida Ondříčka, který jednu z největších hornických tragédií zfilmoval a velmi citlivě zpracoval.

Související

Lyžaři na horách už utratili více než půl miliardy, hotovost mizí

Lyžování v Česku
ČTK
 nst
nst

Bezhotovostní platby se během letošní zimní sezóny na českých horách definitivně staly standardem. Jen v prosinci a lednu se prostřednictvím terminálů společnosti Global Payments v horských střediscích protočilo více než půl miliardy korun. Útraty lyžařů a turistů se za poslední tři roky zvýšily o dvacet procent a počet bezhotovostních transakcí vzrostl o třicet osm procent, a to napříč velkými i menšími areály.

Data firmy Global Payments ukazují, že platby kartou, mobilem či chytrými hodinkami už nejsou výhodou navíc, ale nutností. Bezhotovostně dnes lidé platí nejen větší částky, ale i drobné útraty za občerstvení, služby na svahu nebo menší nákupy. Průměrná hodnota jedné transakce se proto snížila zhruba z 1 032 na 953 korun, což potvrzuje, že bezkontaktní placení se stalo samozřejmostí i u nižších částek.

Vládnou Krkonoše

Největší objemy bezhotovostních plateb zaznamenávají velké horské areály. Nejsilnějším střediskem je SkiResort Černá hora – Pec, kde se během dvou zimních měsíců uskutečnily transakce v hodnotě kolem 90 milionů korun a téměř 110 tisíc plateb, s průměrnou útratou okolo 770 korun. Klínovec a Špindlerův Mlýn se pohybují mezi 35 a 42 miliony korun, přičemž průměrná platba zde dosahuje 1 200 až 1 350 korun.

Eva čerešňáková a Matěj König v pořadu VIP Eva Talks
video

Lidé kvůli mně začínají sportovat. To je nejvíc, říká sportovní influencer Matěj König

Sportovní influencer Matěj König začínal se stativem na zahradě a dnes patří k nejvýraznějším tvářím českého sportovního obsahu na sociálních sítích. V pořadu VIP Eva Talks s Evou Čerešňákovou hovoří o tom, jak se rodí nápady, co diváky baví nejvíc, proč nechce stát jen na jedné platformě ani dělat reklamu za každou cenu – a také o okamžiku, kdy mu na olympiádě v Paříži zablokovali Instagram.

Přečíst článek

Menší a lokální areály generují nižší celkové objemy, často však vykazují vyšší průměrné útraty. V Koutech nad Desnou nebo na Plešivci – Abertamech se průměrná hodnota jedné platby pohybuje kolem 2 300 korun. Dolní Morava naopak funguje na modelu častých menších plateb s průměrnou útratou zhruba 460 korun. Rozdíly souvisejí se skladbou služeb – zatímco areály s bohatou gastronomií a doprovodnými aktivitami generují vysoký počet menších plateb, střediska zaměřená na ubytování a balíčky služeb vykazují vyšší průměrné částky.

Český vývoj zapadá do širšího středoevropského trendu. Ve sledovaných horských regionech se během prosince a ledna protočilo 576 milionů korun, na Slovensku přibližně 356 milionů korun a v Rakousku zhruba 977 milionů korun, a to i přes slabší sněhové podmínky. Průměrná hodnota transakce činí v Česku 953 korun, na Slovensku 1 014 korun a v Rakousku 1 193 korun. Bezhotovostní platby se tak staly běžnou součástí zimní turistiky napříč střední Evropou.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Lyžařský areál Svatý Petr v Krkonoších

OBRAZEM: Lyžařská sezóna je tu. Které sjezdovky v Krkonoších už jsou otevřené?

Přečíst článek
Podmínky pro lyžování v ČR jsou ideální, hlásí skiareály

Jarní prázdniny se blíží. Česká horská střediska těží z investic a domácí poptávky

Přečíst článek
Doporučujeme