Zelenskyj naléhal na pozvání do NATO, prioritou je vítězství, odvětil šéf NATO Stoltenberg

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přicestoval na neohlášenou návštěvu Kyjeva, první od vypuknutí války Ruska proti Ukrajině, která nyní chystá protiofenzívu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté vybídl Severoatlantickou alianci, aby přijala potřebné politické rozhodnutí a pozvala Ukrajinu do svých řad. Otázka vstupu Ukrajiny do aliance se bude probírat na červencovém summitu NATO ve Vilniusu, kam Stolenberg Zelenského pozval. Kreml v reakci na návštěvu politického šéfa aliance v Kyjevě zdůraznil, že jedním z jeho válečných cílů je nepřipustit vstup Ukrajiny do NATO.

Stoltenberg uctil památku ukrajinských vojáků, kteří během dosavadního konfliktu přišli o život, a prohlédl si výstavu poničené ruské vojenské techniky na ústředním náměstí ukrajinské metropole, napsala agentura Reuters. Hold padlým vzdal generální tajemník jen v doprovodu své ochranky a ukrajinské čestné stráže.

Na internet unikly tajné plány USA a NATO ohledně vojenské podpory Ukrajiny

Politika

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány Spojených států a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times. Plány se šíří na twitteru a na komunikační platformě Telegram, která je široce dostupná v Rusku. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

ČTK

Přečíst článek

Na sociálních sítích a v ukrajinských médiích se objevily snímky šéfa NATO v Kyjevě. Zprávu o Stoltenbergově návštěvě následně aliance potvrdila, poznamenala agentura AFP.

[[Twitter status: https://twitter.com/KyivPost/status/1648956191379259393]]

Alianční podporu Ukrajiny, která čelí ruské agresi, i to, že členské státy NATO poskytují Kyjevu zbraně a další vybavení pro boj s ruskou armádou, kritizuje Moskva. Kreml pokládá tuto pomoc za důkaz, že NATO a Spojené státy vedou na Ukrajině zástupnou válku proti Rusku, a to „do posledního Ukrajince", jak zdůrazňují ruští představitelé. Aliance ani členské státy na Ukrajinu své vojáky neposlaly.

Ukrajina chce do NATO

Ukrajina vidí svou budoucnost v NATO, zatímco Rusko pokládá NATO za nepřátelskou alianci usilující o zasahování v oblasti, kterou Rusko pokládá za svou sféru vlivu.

Více o ruské invazi na Ukrajinu čtěte zde:

Mluvčí Kremlu v reakci na Stoltenbergovu návštěvu potvrdil, že jedním z cílů „speciální vojenské operace", jak Moskva nazývá invazi do sousední země, je nepřipustit vstup Ukrajiny do NATO. „V opačném případě by to vytvořilo vážné, významné nebezpečí pro naši zemi, pro její bezpečnost," prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury Interfax.

„Budoucnost Ukrajiny je v euroatlantické rodině. Budoucnost Ukrajiny je v NATO. Aktuálně je hlavním cílem aliance, spojenců, je zajistit, že Ukrajina zvítězí,” řekl Stoltenberg podle agentury AFP.

Čekání na mobilizaci. Na další vlnu emigrace nemají Rusové peníze či pasy

Politika

Ti, kdo měli možnost z Ruska odjet, už to udělali, myslí si představitel organizace, která radí Rusům, jak se vyhnout službě v armádě nebo dezertovat. Ruský parlament tento týden schválil změny, které umožní doručování povolávacích rozkazů elektronicky, což vyvolalo spekulace, že nová mobilizace v Rusku je na spadnutí. Zatímco během první mobilizace na podzim se mnozí Rusové pokoušeli narychlo odjet ze země, hrozba dalšího povolávání do armády zatím masovou emigraci nevyvolala, všímá si web Rádia Svobodná Evropa.

ČTK

Přečíst článek

„Všichni rozumíme tomu, že není žádná jiná možnost než podporovat Ukrajinu. Alternativou je ruský úspěch, který by pro nás znamenal mnohem více problémů a možná ještě vážnějších, než jaké máme dnes," prohlásil český prezident Petr Pavel po středečním jednání se Stoltenbergem v bruselském ústředí NATO.

Ujistil, že Česko a spojenci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Alianční státy musí podle generálního tajemníka v podpoře napadené země pokračovat a dokázat ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, že se v plánech na zdolání ukrajinského odporu dlouhodobou opotřebovávací válkou zmýlil.

Ruská vojska vpadla na Ukrajinu na Putinův rozkaz loni 24. února. Válka si od té doby podle odhadů vyžádala životy desítek tisíc vojáků, tisíců civilistů a miliony lidí vyhnala z domova.

Finsko má cestu do NATO volnou, Švédsko stále čeká

Politika

Turecký parlament jednomyslně ratifikoval vstup Finska do NATO, oznámily tiskové agentury. Turecko schvalovalo přijetí Finska jako poslední z členských zemí Severoatlantické aliance. Ratifikace se očekávala, podpořil ji prezident Recep Tayyip Erdogan.

ČTK

Přečíst článek

Stoltenberg zavítal do Kyjeva den před tím, než se na americké základně Ramstein v Německu sejdou zástupci aliančních zemí, aby jednali o dalších dodávkách vojenské pomoci Ukrajině. Schůzky se má zúčastnit také ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

Vojenská podpora Ukrajiny bude pokračovat, slíbil šéf aliance a připomněl, že spojenci dosud vycvičili desítky tisíc ukrajinských vojáků a poskytli napadené zemi vojenskou pomoc ve výši 65 miliard eur (asi 1,53 bilionu korun). „NATO stojí při vás dnes, zítra a tak dlouho, jak to bude potřeba,” prohlásil Stoltenberg.