Erdogan pošle žádost Švédska o přijetí do NATO do tureckého parlamentu, uvedl Stoltenberg
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan co nejdříve předloží tureckému parlamentu k ratifikaci žádost Švédska o vstup do NATO. Po jednání s ním a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to podle tiskových agentur oznámil šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Neuvedl ale, kdy se tak konkrétně stane. Dokončení ratifikace švédské žádosti je podle něj historický krok. Dodal, že Maďarsko, které o ratifikaci rovněž teprve musí hlasovat, nechce být poslední zemí, která dá souhlas s rozšířením aliance. Švédsko, Spojené státy i Německo oznámení přivítaly.
„Prezident Erdogan souhlasil, že zašle co nejdříve národnímu shromáždění (tureckému parlamentu) švédský vstupní protokol," řekl Stoltenberg po jednání ve Vilniusu, kde se v úterý a ve středu koná summit NATO. Dodal, že není na něm stanovit konkrétní data projednání žádosti. Erdogan podle něj chce spolupracovat s parlamentem, aby ratifikaci zajistil.
Erdogan má se svými spojenci v parlamentu většinu, pro vstup Švédska do NATO jsou i některé opoziční strany.
Americký prezident Joe Biden uvítal Erdoganův souhlas s ratifikací žádosti Švédska o vstup do NATO, kterou více než rok blokoval. „Jsem připraven spolupracovat s prezidentem Erdoganem a Tureckem na posílení obrany a odstrašení v euroatlantickém prostoru," Biden v prohlášení s tím, že se „těší" na přijetí Švédska jako 32. členského státu NATO.
Tento týden začíná sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Prezident Pavel zvažuje veto konsolidačního balíčku. Ale neříká konkrétně, proč
Názory
Švédsko učinilo velký krok směrem ke členství v NATO, uvedl v reakci na oznámení Kristersson. „Je to velmi dobrý pocit, o to jsem usiloval již dlouho a věřím, že jsme dostali velmi dobrou odpověď a udělali jsme veliký krok směrem ke členství," řekl. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že jde „dobrou zprávu z Vilniusu". „Cesta Turecka k ratifikaci členství Švédska v NATO je konečně volná," dodala.
Turecko blokovalo švédskou žádost mnoho měsíců. Dosud Erdogan a další turečtí představitelé tvrdili, že švédskou žádost nenechali ratifikovat, protože Stockholm nepostupuje dostatečně rázně proti organizacím, které turecké úřady považují za teroristické, a rovněž proti jejich sympatizantům. Jde například o Stranu kurdských pracujících (PKK) či milice YPG. „Pojďte a otevřete Turecku cestu ke členství v Evropské unii. Až vy otevřete cestu Turecku, my otevřeme cestu Švédsku, jako jsme ji otevřeli Finsku," řekl před jednáním ve Vilniusu turecký prezident.
Pět dní po vzpouře žoldnéřů z Wagnerovy soukromé společnosti přijal ruský prezident Vladimir Putin jejich šéfa Jevgenije Prigožina v Kremlu. Spolu s ním se setkal i s více než 30 dalšími lidmi z vedení skupiny a veliteli. Podle agentury Interfax to nyní přiznal prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov.
Prigožin dorazil až do Kremlu. Po vzpouře wagnerovců ho přijal Putin
Politika
Spojování vstupu Švédska do NATO a rozhovorů o tureckém členství v EU však odmítly Německo, Evropská komise či USA.
Turecký prezident jednal také s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, uvedla agentura Anadolu. Michel po schůzi s tureckým prezidentem uvedl, že probrali možnost, jak vztahům mezi Evropskou unií a Tureckem dodat novou energii. Hovořili i o vstupu Švédska do NATO či o roli, kterou má Turecko ve snahách prodloužit dohodu o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavu přes Černé moře, napsal Michel na twitteru.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
