Za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU Městský soud v Praze potrestal europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) v kauze Čapí hnízdo tříletou podmínkou se zkušební dobou na pět let a peněžitým trestem 500 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Nagyová v závěrečné řeči vinu opětovně odmítla, z vyhlášení rozhodnutí se omluvila.
V kauze je obžalovaný i premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, jeho stíhání je však přerušené, protože ho Sněmovna nevydala ke stíhání. O jeho vině tak městský soud dnes rozhodovat nemohl.
Městský soud obžalované v minulosti dvakrát nepravomocně osvobodil, oba rozsudky ale zrušil Vrchní soud v Praze. V posledním rozhodnutí, které padlo před tím, než Babiš znovu získal poslaneckou imunitu, navíc odvolací soud zavázal městský soud k tomu, aby Babiše a Nagyovou uznal vinnými.
Soudce Jan Šott v odůvodnění dnešního rozhodnutí zopakoval, že je městský soud názorem odvolacího soudu vázán. Řekl, že městský soud není oprávněný hodnotit, nakolik přesvědčivě odvolací soud své závěry odůvodnil, nebo jak komplexní dokazování provedl. Podotkl, že z předchozích rozhodnutí trestního senátu je zjevné, že se závěry Vrchního soudu v Praze nesouhlasí, usnesení nadřízeného soudu však musí respektovat. „Nadále jsme přesvědčeni, že paní obžalovaná Nagyová by neměla být odsouzena,“ řekl Šott.
Jarní sluníčko vytáhlo na politické kolbiště staré páky. Řada politických stran odstartovala kampaně před podzimními komunálními volbami. Vynořila se esa jako Paroubek, Špidla nebo Kuba.
Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Babiš i Nagyová vinu dlouhodobě odmítají.
V trestním řízení proti Babišovi nelze pokračovat po dobu trvání jeho nynějšího poslaneckého mandátu. Pokud by Babiš získal mandát i v dalších sněmovních volbách, rozhodovala by o jeho případném vydání dolní komora v novém složení.
Rusko výrazně zpřísnilo bezpečnostní opatření kolem prezidenta Vladimira Putina. Důvodem mají být rostoucí obavy z atentátu, převratu a zejména útoků drony. Podle serveru Financial Times je ruský prezident v posledních měsících stále izolovanější, tráví více času v podzemních bunkrech a stále více se soustředí na řízení války na Ukrajině.
Bezpečnost kolem Putina zpřísnila ruská Federální ochranná služba FSO, která chrání nejvyšší představitele státu. Podle lidí, kteří Putina znají, a osoby blízké evropským zpravodajským službám prezident omezil cesty a lidé, kteří se s ním setkávají osobně, procházejí ještě přísnějšími kontrolami.
Šok z operace Pavučina
Putinova izolace podle Financial Times narůstala už od pandemie covidu-19. Od března se ale obavy Kremlu výrazně vystupňovaly. Jedním z impulzů měl být šok z ukrajinské dronové operace Pavučina i loňské útoky ukrajinských dronů na ruská letiště za polárním kruhem. Bezpečnostní nervozitu podle zdrojů posílilo také lednové zadržení venezuelského vůdce Nicoláse Madura Spojenými státy.
Prezident a jeho rodina podle zdrojů přestali jezdit do svých rezidencí v Moskevské oblasti a ve Valdaji na severozápadě Ruska. Putin má trávit více času v bunkrech, mimo jiné v Krasnodarském kraji na jihu Ruska, odkud pracuje i několik týdnů. Státní média mezitím podle zdrojů používají předem natočené záběry, aby vytvářela dojem běžného fungování.
Přísnější režim dopadá i na prezidentovo nejbližší okolí. Kuchaři, fotografové či členové ochranky nesmějí podle FT používat veřejnou dopravu a v Putinově blízkosti mají zakázané mobilní telefony i zařízení s připojením k internetu. V jejich domovech byly instalovány sledovací systémy.
S prezidentovou bezpečností a ochranou proti dronům mají podle lidí obeznámených se situací částečně souviset i nedávné výpadky internetu v Moskvě. Agenti FSO mají provádět rozsáhlé kontroly za pomoci psovodů a být rozmístěni podél břehů řeky Moskvy pro případ dronového útoku.
Drony, Balt nebo Arktida. Kde může Rusko otestovat NATO?
Evropské vlády se obávají, že Vladimir Putin může v příštích dvou letech vycítit příležitost k otestování odhodlání Západu vůči NATO. Podle serveru Politico panují mezi obrannými představiteli a politiky obavy, že Kreml může využít období, kdy je Donald Trump stále v Bílém domě a Evropská unie ještě nedokončila posílení svých vojenských kapacit.
Bezpečnostní obavy se netýkají jen samotného Putina. Podle osoby blízké evropským zpravodajským službám se zástupci ruských bezpečnostních složek koncem loňského roku na schůzce s prezidentem navzájem obviňovali ze selhání při ochraně vysokých vojenských představitelů. Šlo mimo jiné o zabití generálporučíka Fanila Sarvarova, poslední ze série útoků spojovaných s Ukrajinou.
Šéf FSB Alexandr Bortnikov podle Financial Times vinil ministerstvo obrany, které na rozdíl od jiných institucí nemá jednotku určenou k ochraně vysokých představitelů. Šéf Národní gardy a bývalý Putinův bodyguard Viktor Zolotov odpovědnost odmítl s odkazem na omezené zdroje. Putin nakonec pověřil FSO ochranou deseti vysokých generálů, včetně tří zástupců náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova.
Odklon od domácí politiky
Zpřísnění bezpečnostních opatření se časově shoduje s tím, že se Putin stále více odklání od domácí politiky a soustředí se na válku. Podle lidí, kteří s ním mluví, pořádá každodenní schůzky s vojenskými představiteli a řeší i operační detaily, například názvy malých ukrajinských obcí, které mění kontrolu. Úředníci, kteří se válce nevěnují, se k němu naopak dostávají obvykle jen jednou za několik týdnů či měsíců.
„Putin tráví 70 procent času řízením války a zbylých 30 procent setkáními třeba s prezidentem Indonésie nebo řešením ekonomiky,“ řekl Financial Times člověk, který jej zná. Podle něj je jedinou cestou k většímu přístupu k prezidentovi „dělat víc války“.
Putinova odtažitost podle Financial Times posiluje frustraci Rusů. Společnost je stále unavenější válkou a zároveň se potýká s domácími problémy. Podle státem podporovaných i nezávislých průzkumů klesla Putinova popularita na nejnižší úroveň od podzimu 2022, kdy oznámil částečnou mobilizaci a statisíce mladých mužů uprchly ze země.
Na sociálních sítích přibývají videa obyčejných Rusů i influencerů kritizujících úřady kvůli omezování internetu, daním pro malé podniky nebo vybíjení hospodářských zvířat na Sibiři. Výraznou pozornost získala lifestylová blogerka Viktoria Boňa žijící v Monaku. Ve videoapelu na Putina uvedla, že „lidé se ho bojí“. Video nasbíralo více než 1,5 milionu lajků.
Ačkoli Boňa zdůraznila, že není odpůrkyní režimu, dosah videa přiměl Kreml uznat, že jej zaznamenal. Putin se poté poprvé veřejně vyjádřil k omezování internetu a vyzval úředníky, aby občany správně informovali a nesoustředili se pouze na zákazy.
Trump útočí, Čína bude kasírovat. Peking má nakročeno k vítězství v bitvách o energie
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Prezident letos vystupuje na veřejnosti jen omezeně. Dne 27. dubna navštívil školu moderní gymnastiky v rodném Petrohradu, což bylo teprve jeho druhé veřejné vystoupení v tomto roce. Kreml podobné inscenované kontakty s běžnými lidmi dlouhodobě využívá k tomu, aby ukazoval Putinovu přístupnost.
Obavy z poklesu popularity
Podle politické analytičky Faridy Rustamovové je veřejné líbání dětí znamením, že se Putin obává poklesu popularity. Připomněla podobné případy z minulosti, například situaci z roku 2006, kdy Putin políbil chlapce na břicho.
Nízký počet cest a schůzek má být dalším znakem přísnější bezpečnosti i menšího zájmu o domácí agendu. Loni Putin absolvoval nejméně 17 výjezdů, včetně návštěv Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou a vojenských velitelství, kde se několikrát objevil v uniformě.
„Propast mezi tím, čemu je Putin ochoten se věnovat, a tím, co se od něj očekává, se prohlubuje,“ uvedla Taťjana Stanovajová z Carnegie Russia Eurasia Center. Podle ní se to v dohledné době pravděpodobně nezmění a veřejné „výbuchy nespokojenosti“ budou častější.
Související
Drony, Balt nebo Arktida. Kde může Rusko otestovat NATO?
FIFA zvýšila platby týmům, které se zúčastní mistrovství světa ve fotbale v roce 2026. Celkový balík určený pro účastnické reprezentace vzroste na 871 milionů dolarů (více než 18 miliard korun), což z turnaje v USA, Mexiku a Kanadě udělá finančně nejvýnosnější ročník v historii. Uvedl to server CNBC.
Vyšší odměny FIFA oznámila na zasedání Rady FIFA ve Vancouveru. Každá zúčastněná národní asociace dostane nově minimálně 12,5 milionu dolarů, tedy více než 260 milionů korun. Příspěvek na přípravu vzroste z 1,5 milionu na 2,5 milionu dolarů a odměna za kvalifikaci z devíti na deset milionů dolarů. Další peníze pak budou záviset na výsledcích jednotlivých týmů v turnaji.
Podle sportovního konzultanta Ricarda Forta mají tyto platby pomoci pokrýt část nákladů na cestování, tréninková zařízení nebo odměny pro realizační týmy. Zvlášť důležité mohou být pro reprezentace mimo tradiční fotbalové velmoci. FIFA podle něj tímto krokem posiluje svou roli při přerozdělování komerčního úspěchu mistrovství zpět do globálního fotbalu.
Mistrovství světa 2026 bude největším v historii. Počet týmů se rozšíří z 32 na 48 a turnaj nabídne 104 zápasů. Poprvé se na něm mají představit Kapverdy, Curaçao, Jordánsko a Uzbekistán. FIFA navíc vyčlenila více než 16 milionů dolarů na náklady delegací a týmové příděly vstupenek.
Už v prosinci FIFA schválila rekordní prize money ve výši 727 milionů dolarů. Oproti mistrovství světa v Kataru v roce 2022 jde o nárůst o 65 procent.
Fotbalový byznys vzkvétá. Top kluby vydělaly rekordních 12,4 miliardy eur
Elitní fotbalové kluby prožívají mimořádně silné období z hlediska příjmů. Dvacítka nejvýdělečnějších klubů světa v sezoně 2024/25 vygenerovala rekordních 12,4 miliardy eur, což představuje meziroční růst o 11 procent. Vyplývá to z nové analýzy Deloitte Football Money League.
Rekordní peníze pro týmy ale přicházejí ve chvíli, kdy FIFA čelí kritice kvůli cenám vstupenek. Organizace nově používá dynamický cenový systém, v němž se ceny mění podle poptávky. Někteří fanoušci podle CNBC hlásí, že vstupenky proti turnaji v roce 2022 zdražily více než desetinásobně.
CNBC při kontrole cen našla vstupenky od 380 dolarů za lístek druhé kategorie na zápas skupiny ve Filadelfii až po 4105 dolarů za lístek první kategorie na utkání USA s Paraguayí v Los Angeles. Na oficiální platformě FIFA pro další prodej se objevily i extrémní nabídky. Jedna vstupenka na finále byla uvedena za 11,5 milionu dolarů, tedy přes 239 milionů korun. FIFA sice ceny přeprodávaných lístků neurčuje, z každé transakce si ale účtuje poplatek 15 procent.
Mluvčí FIFA uvedl, že organizace se soustředí na férový přístup ke hře pro současné i budoucí fanoušky a nabízela lístky na zápasy skupinové fáze od 60 dolarů. Tyto levnější vstupenky však byly určeny hlavně fanouškům kvalifikovaných týmů a jejich rozdělování spravovaly jednotlivé národní asociace.
Poptávka po vstupenkách je přesto mimořádná. Prezident FIFA Gianni Infantino už dříve řekl CNBC, že organizace obdržela zhruba 508 milionů žádostí o sedm milionů dostupných vstupenek. Pokud se tato čísla naplní, návštěvnost turnaje výrazně překoná mistrovství světa v Kataru, které během 64 zápasů navštívilo přes 3,4 milionu diváků.
„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku
„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.
FIFA přitom nečelí jen kritice cen. Pozornost budí také její komerční partnerství, včetně sponzorské dohody se saúdskoarabskou společností Aramco, nebo udělení Ceny FIFA za mír americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Podle Forta však podobné kontroverze obvykle ustoupí do pozadí ve chvíli, kdy turnaj začne a pozornost fanoušků se přesune přímo k fotbalu.
S rostoucím turnajem rostou i finance FIFA. V roce 2025 dosáhly její příjmy 2,66 miliardy dolarů, přičemž velkou část tvořila televizní práva a marketingové kontrakty. Celková aktiva FIFA vzrostla na 9,48 miliardy dolarů, meziročně o 54 procent. Rezervy však klesly téměř na 2,7 miliardy dolarů, zatímco závazky se více než zdvojnásobily.
FIFA je oficiálně neziskovou organizací. Podle jejího rozpočtu na roky 2027 až 2030 mají investice směřovat do infrastruktury ve 211 členských zemích i do pořádání turnajů, jako jsou mistrovství světa nebo mistrovství světa klubů.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Lukáš Kovanda: Mbappé chce po PSG 5,8 miliardy. Takový majetek má v Česku jen 80 lidí
