Počet ruských miliardářů během války proti Ukrajině dosáhl historického maxima. Politický vliv někdejších oligarchů je ale pryč. Západní sankce z nich neudělaly odpůrce Kremlu. Naopak je ještě více připoutaly k režimu prezidenta Vladimira Putina.

Válka proti Ukrajině přinesla paradox. Zatímco politická váha ruských boháčů se vytratila, jejich majetky se v souhrnu znovu přiblížily rekordním hodnotám, upozorňuje server BBC. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je to dobrá zpráva. Kombinace „cukru a biče“ proměnila ultra-bohaté v tiché podporovatele režimu.

Po rozpadu Sovětského svazu získali někteří podnikatelé obrovské bohatství privatizací státních kolosů a rychle nabyté jmění jim přineslo i politický vliv. Právě tehdy se zrodil pojem „oligarchové“. Nejmocnější z nich, Boris Berezovskij, později tvrdil, že se podílel na Putinově nástupu k moci v roce 2000. V exilu se za to omlouval a v roce 2013 byl v Británii nalezen mrtvý za nejasných okolností. Do té doby už však byla ruská oligarchie fakticky minulostí.

Největší prohra Kremlu. Rusko musí zaplatit 50 miliard dolarů akcionářům Jukosu

Money

Nizozemský nejvyšší soud v pátek zamítl odvolání Ruské federace proti arbitrážnímu rozhodnutí, podle kterého země musí vyplatit 50 miliard dolarů (více než bilion korun) bývalým akcionářům nyní již neexistující ruské ropné společnosti Jukos. Informovala o tom agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Ticho po 24. únoru 2022

Bezprostředně po invazi přišel tvrdý pád. Podle Forbesu klesl počet ruských miliardářů během roku do dubna 2022 ze 117 na 83 a dohromady přišli o 263 miliard dolarů, v průměru o 27 procent svého majetku. Další roky však ukázaly, že zapojení do válečné ekonomiky se vyplácí. Masivní výdaje na armádu pomohly ruské ekonomice k růstu přes čtyři procenta ročně v letech 2023 a 2024 a profitovali i ti, kteří neměli přímé zbrojní zakázky.

Podle analytika Forbesu Giacoma Togniniho se v roce 2024 více než polovina ruských miliardářů nějakým způsobem podílela na zásobování armády nebo z invaze profitovala. „Kdokoli v Rusku podniká, potřebuje vztah s vládou,“ shrnuje Tognini.

Londongrad zůstává Londongradem. Co brání zabavování ruského majetku?

Politika

Londýn je známým rejdištěm ruských miliardářů. Zmrazení majetku na začátku války na Ukrajině jim obrázek oblíbené destinace patrně pokazilo, ale k zabavování se britské úřady patrně nechystají, uvádí magazín Politico.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Letos má Rusko rekordních 140 miliardářů. Jejich společné jmění ve výši 580 miliard dolarů je jen o tři miliardy nižší než historické maximum z doby před invazí.

Kreml dlouhodobě trestá ty, kteří „nepochopí signál“. Symbolickým případem je Michail Chodorkovskij, někdejší nejbohatší muž Ruska, který strávil deset let ve vězení poté, co založil prodemokratickou organizaci. Jeho ropný gigant Jukos byl mezitím znárodněn.

Po invazi zůstala většina superbohatých potichu. Ti, kteří se proti válce ozvali, odešli do exilu a přišli o značnou část majetku.

Chřadnoucí ekonomika Putina k míru nedonutí. Kreml může bojovat ještě roky

Politika

Ruská ekonomika se sice potýká s rostoucími problémy, pravděpodobně to ale v nejbližší době nepřiměje ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Kreml by mohl při současné intenzitě bojů a rozsahu západních sankcí situaci z ekonomického hlediska zvládat ještě řadu let, píše server CNN s odvoláním na analytiky.

ČTK

Přečíst článek

Sankce: selhání s opačným efektem

Západní sankce měly ruské elity oslabit a přimět je k odporu proti Kremlu. To se nestalo. Naopak zmrazení účtů a zabavení majetku jim znemožnily „útěk“ na Západ. „Západ udělal vše pro to, aby se ruští miliardáři semkli kolem vlajky,“ říká Alexander Kolyandr z think-tanku CEPA. Odchod zahraničních firem navíc vytvořil prostor, který rychle zaplnili podnikatelé blízcí Kremlu, často nákupem lukrativních aktiv za zlomek původní ceny.

Podle Alexandry Prokopenko z Carnegie Russia Eurasia Center tím vznikla nová armáda loajálních byznysmenů, jejichž prosperita závisí na pokračující konfrontaci se Západem. Jen v roce 2024 tak v Rusku přibylo jedenáct nových miliardářů.

Rusové vyráží do protiútoku. Žalují Euroclear o 18,2 bilionu rublů za zmrazená aktiva

Money

Ruská centrální banka podala žalobu na belgickou společnost Euroclear, od které požaduje náhradu škody ve výši 18,2 bilionu rublů (4,75 bilionu korun), což je plná hodnota zmrazených státních aktiv Ruska, oznámil podle agentury Reuters moskevský soud. Euroclear, který funguje jako centrální depozitář cenných papírů, spravuje většinu ruských státních aktiv zmrazených v Evropské unii po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Žaloba je reakcí Moskvy na plány EU využít tyto prostředky k finanční podpoře Ukrajiny.

ČTK

Přečíst článek

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou hospodářskou pomoc ve výši 2,5 miliardy amerických dolarů (zhruba 51 miliard Kč). Uvedl to kanadský premiér Mark Carney, který se dnes sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jenž se v zemi zastavil před návštěvou Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters.

Kanadská pomoc Ukrajině umožní získat finanční prostředky od Mezinárodního měnového fondu (MMF), uvedl Carney. Kanadský premiér označil ruské útoky na Kyjev z pátku na dnešek za barbarství. Zdůraznil, že jakákoli mírová dohoda bude vyžadovat, aby Rusko projevilo ochotu ke spolupráci.

"Máme prostředky a možnost (dosáhnout) spravedlivého a trvalého míru (na Ukrajině), ale vyžaduje to, aby Rusko bylo ochotné spolupracovat," uvedl Carney na krátké tiskové konferenci po boku Zelenského v Halifaxu. Šéf kanadské vlády také odsoudil "barbarství, jehož jsme byli dnes v noci svědky" při ruských útocích na ukrajinské hlavní město.

Ukrajina v NATO? Nový mírový plán to nevylučuje

Politika

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil část bodů z návrhu mírové dohody, o které nyní jednají Ukrajina a Rusko s USA. Vedle zmrazení fronty jsou v ní také územní nároky, naopak vypadla podmínka právně závazného slibu, že Ukrajina nevstoupí do NATO.

ČTK

Přečíst článek

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu s pomocí téměř 500 dronů a 40 raket, přičemž cílilo na energetickou a civilní infrastrukturu, uvedl dříve Zelenskyj. V Kyjevě a okolí se ocitlo bez elektřiny více než milion domácností, zraněných jsou desítky lidí. Dva lidé zahynuli.

Zelenskyj se má v neděli sejít s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Floridě. Hlavním tématem jednání budou nedořešené otázky v plánu, který by mohl vést k přerušení bojů na Ukrajině.

Lipavský: Muniční iniciativa vyšla Česko na dvě až tři miliardy

Money

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali 100 miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).

ČTK

Přečíst článek