Zajímá nás
Londongrad zůstává Londongradem. Co brání zabavování ruského majetku?
Londýn je známým rejdištěm ruských miliardářů. Zmrazení majetku na začátku války na Ukrajině jim obrázek oblíbené destinace patrně pokazilo, ale k zabavování se britské úřady patrně nechystají, uvádí magazín Politico.
Hlavnímu městu Spojeného království se přezdívá „Londongrad“ (případně „Moskva nad Temží“) kvůli oblibě ruských oligarchů, kteří tu dlouhodobě vlastní majetky za miliony liber. Když před více než dvěma lety začala ruská invaze na Ukrajinu, tak to vypadalo, že se Londýn této ne úplně lichotivé přezdívky brzy zbaví.
Politici se tehdy předháněli v silných vyjádřeních, jak bude s ruským majetkem nad Temží naloženo. Dokonce i výrazný ministr Michael Gove navrhoval, aby vláda aktiva zabavila a použila je na pomoc Ukrajincům. Od té doby uplynuly více než dva roky, ale dosavadní kroky konzervativního kabinetu jsou výrazně opatrnější, než se na začátku invaze mohlo očekávat.
Spojené království přitom patří k nejrozhodnějším zastáncům podpory napadené Ukrajiny, po Evropské unii, Spojených státech a Německu také na pomoc poslalo nejvíce peněz. Britská diplomacie také funguje jako jakýsi prostředník mezi Ukrajinou a USA, kde Kongres stále blokuje další vlnu pomoci.
Otázka, co dál s ruským majetkem, se řeší o něco odvážněji v USA, ovšem podobně opatrně jako ve Velké Británii také v Bruselu a jinde v Evropě, kde se většina diskutovaných aktiv aktuálně nachází. Podstatná část jich je uložena pod vedením belgické firmy Euroclear. Další kroky vyžadují celoevropskou dohodu.
Zmrazit neznamená zabavit
Server Politico ve své analýze uvádí, že Londongrad patrně zůstane i nadále Londongradem, k začátku zabavování ruského majetku mají za kanálem dosud daleko. Vláda už před časem přistoupila ke zmrazení mnoha ruských aktiv, do médií se dostal například případ dnes už bývalého majitele fotbalového týmu Chelsea FC Romana Abramoviče. Oficiální statistiky osvětlující, jakého rozsahu ruského majetku se zmrazení týkalo, nejsou k dispozici. Podle serveru však odhady hovoří o 18 miliardách liber a dalších 26 miliardách náležících ruské centrální bance.
Ruský miliardář Roman Abramovič se pře s britskou vládou o to, jak použít zhruba 2,5 miliardy liber (přes 72 miliard korun), které dostal za prodej fotbalového klubu Chelsea. Abramovič by chtěl vytvořit nadaci, která by financovala pomoc obětem válečných konfliktů na Ukrajině i jinde ve světě, zatímco Londýn trvá na tom, aby peníze byly použity výlučně ve prospěch Ukrajiny, píše deník The Wall Street Journal.
Tlak na Abramoviče. Peníze z prodeje Chelsea půjdou pouze na Ukrajinu, žádá Británie
Money
Jenomže zmrazení není zabavení. Do druhé možnosti se ani úřady příliš nehnou. Aktuální stav je pouze dočasný, takže je možné, že se oligarchové na paluby svých jachet a pro obyčejného smrtelníka nedostupných apartmá v nejlukrativnějších částech Londýna vrátí.
Názory na řešení této otázky se mezi politiky liší. Například vysoce postavená konzervativní poslankyně a šéfka finančního výboru Harriet Baldwinová Politicu řekla, že vláda nemůže „náhodně zabavovat lidem majetek“, protože „to by z ní udělalo kleptokratický režim“. Politici zároveň jinak smýšlí o soukromém a státním majetku.
Proč čekat na reparace?
Například ministr zahraničí David Cameron je dlouhodobě zastáncem tvrdšího přístupu k ruskému státnímu majetku, například aktivům centrální banky. „Nakonec bude muset Rusko zaplatit reparace za svou nezákonnou invazi, tak proč část peněz neutratit hned, než čekat, až válka skončí, a vést všechny právní tahanice o reparace,“ zamýšlel se už v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Tehdy se však mnozí obávali, jaký vliv by to mělo na vnímání západních bank a zda by centrální banky nezačaly stahovat své rezervy. Tento přístup, kdy by ruské peníze pomohly Ukrajině nyní či při poválečné rekonstrukci, má řadu zastánců. Svou logiku má ale i přístup opačný, přičemž nemusí jít o žádné sympatie k Putinovi či nedemokratickým režimům. Svou roli hraje také to, že se v takovém rozsahu jedná o novou právní situaci.
Zmražený majetek totiž může posloužit i jako impuls k jednání. „Sankce nejsou od toho, aby trestaly. Mají přivést lidi k jednacímu stolu,“ uvedla právnička Freya Pageová z firmy Kharon, která sleduje dopady sankcí. Pokud by vláda majetky zabavila, tohoto nástroje by se vzdala. Další experti hovoří i obavách na dopady na právní stát.
Ruští oligarchové nejspíše předem věděli o datu invaze ruských vojsk na Ukrajinu, zahájené loni 24. února, a rychle přepisovali svá aktiva na děti a obchodní partnery, aby majetek uchránili před očekávanými sankcemi. Uvádí to zpráva agentury FinCen, která se v rámci amerického ministerstva financí věnuje boji proti finančním zločinům. 
Ruští oligarchové přepisovali majetky na děti těsně před invazí
Leaders
Ruský miliardář Roman Abramovič nezažívá lehké časy. Jeho majetek ve Velké Británii mu od ruské invaze na Ukrajinu mizí pod rukama. 
Londýnské impérium Romana Abramoviče se rozpadá
Leaders
