Reklama

Fialova vláda může stabilizovat veřejné finance bez zvyšování daní. Díky inflaci

Český premiér Petr Fiala
ČTK
Lukáš Kovanda

Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.

Reklama

Vskutku, vláda do roku 2025 může splnit oba dva uvedené sliby naráz. Jak je to možné? Vtip je v tom, že ke stabilizaci veřejných financí postačí stabilizování poměru veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu. Stabilizace tohoto poměru na uspokojivé úrovni zaručuje, že ekonomika si na svůj dluh vždy dokáže vydělat, aniž by se musela zásadně omezovat a aniž by vláda musela drasticky škrtat.

Fialova vláda může hospodařit s dluhem

Ano, správně, stabilizace veřejných financí nastává i tehdy, když dluh dále narůstá, pokud ovšem narůstá tempem, které není vyšší než tempo růstu ekonomiky. Mohou tedy nadále vznikat deficity ročního hospodaření státu, jejichž kumulace v čase představuje veřejný dluh. Akorát tyto deficity nesmí být příliš velké.

Pro Fialovu vládu to znamená to, že dále může s hospodařit narůstajícím dluhem. Může tedy dále tvořit schodky státního rozpočtu. Musí dá akorát pozor právě na to, jak jsou hluboké.

Zbyněk Stanjura, ministr financí

Státní dluh za tři čtvrtletí vzrostl na 2,89 bilionu. Každý Čech dluží 275 tisíc korun

Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun. Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275 tisíc korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu, informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.

Přečíst článek

Do roku 2025 počítá Fialova vláda rámcově se schodky každoročně v pásmu od 250 do 300 miliard korun. Na první pohled jde o „dardu“. O deficit „babišovských“ proporcí, nesvědčící o stabilizaci veřejných financí. Jenže číslo schodku samo o sobě vlastně nic moc neříká. Zejména ne v době rapidní inflace. Je třeba toto číslo poměřit právě s údajem hrubého domácího produktu.

Reklama

Údaj hrubého domácího produktu, přesněji nominálního hrubého domácího produktu, zachycuje hodnotu veškerého zboží a služeb, které se za dané časové období na daném území vyprodukují. Každé jedno zboží a každá jedna služba se přitom násobí jejich cenou, aby se tak právě získala hodnota. Produktem pro účely výpočtu HDP totiž statisticky není třeba vyprodukovaný, upečený pecen chleba sám době, ale tento pecen v ceně například 40 korun. Do výpočtu HDP pak tedy vstupuje položka „zboží za 40 korun“. Nebo jenom „položka za 40 korun“.

HDP se zvyšuje více způsoby

Z toho plyne, že nominální hrubý domácí produkt se zvyšuje více způsoby. Zaprvé, samozřejmě tehdy, pokud se v pomyslné ekonomice, která už nic jiného než chleby neprodukuje, upeče více pecnů než před rokem, narůstá její nominální HDP, i když cena pecnu chleba třeba zůstala z roku na rok úplně stejná. Nominální HDP ale vzroste také tehdy, pokud se upeče úplně stejně chlebů jako před rokem, avšak meziročně zdraží.

Premiér republiky Petr Fiala v Evropském parlamentu

Vládní dluh napříč EU ve druhém čtvrtletí klesl. V Česku se ale zvýšil

Vládní dluh v členských zemích Evropské unie se na konci druhého čtvrtletí snížil na 86,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,5 procenta v závěru prvního čtvrtletí. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Vládní dluh klesl ve všech členských zemích s výjimkou České republiky, Lucemburska a Nizozemska - Česko bylo v tomto ohledu druhou nejhorší zemí v EU.

Přečíst článek

V praxi nominální HDP zpravidla narůstá současně jak z důvodu růstu vyprodukovaného množství, tak z důvodu zdražení, tedy inflace. Proto ekonomy zajímá také údaj meziroční reálné změny HDP, který meziroční změnu nominálního HDP očišťuje o meziroční inflaci, takže ve výsledku zachycuje pouze změnu ve vyprodukovaném zboží a službách, nikoli změnu v jejich ceně. Zachycuje tedy reálnou změnu v produkci ekonomiky. Proto „reálný produkt“.

Vrátíme-li se k veřejným financím, výše uvedené značí, že je za jinak stejných podmínek lze stabilizovat třemi způsoby. Zaprvé tak, že se dostatečně sníží každoroční deficit, třeba zvýšením daní nebo škrty v rozpočtu. Zadruhé tak, že se zvyšuje počet vyprodukovaného zboží a služeb. Zatřetí tak, že se zvyšuje cena vyprodukovaného zboží a služeb.

Vláda nepotřebuje zvyšovat daně

Vskutku, zvýšení ceny vyprodukovaného zboží a služeb vlastně plní stejnou roli jako třeba snížení daní. V poměrovém ukazateli veřejného deficitu k HDP se akorát místo snížení čitatele zvyšuje jmenovatel. Z hlediska výsledné cifry tohoto poměrového ukazatele je ale vlastně jedno, jak jí bylo dosaženo, zda tedy snížením v jeho čitateli nebo zvýšením v jeho jmenovateli.

předseda vlády Petr Fiala (ODS)

Stát nabere dalších osm tisíc zaměstnanců. Za platy celkem zaplatí navíc 18 miliard

Na platy zaměstnanců by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliard korun. Počet míst placených států se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vládu v návrhu státního rozpočtu v příštím roce, který předložila poslancům.

Přečíst článek

Toto vše v praxi znamená, že Fialova vláda ke stabilizaci veřejných financí nepotřebuje zvyšovat daně ani mocně škrtat v rozpočtu, nepotřebuje tedy snižovat čitatel. Protože pokud bude tempo inflace dostatečné, jmenovatel se zvýší natolik, že se v něm čitatel „rozpustí“ a že tedy čitatel bude v porovnání se jmenovatelem stále menší a menší. Až nakonec hodnota vzájemného poměru klesne třeba až pod úroveň tří procent. Což je hodnota příslušného maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Fialova vláda si vytyčila cíl stáhnout deficit pod tuto úroveň do roku 2025.

Je to tedy reálné? Je.

Počítejme. Podle Mezinárodního měnového fondu má roku 2025 dosahovat nominální hrubý domácí produkt ČR celkem 8546,2 miliardy korun. Fialova vláda rámcově plánuje až do roku 2025 schodky státního rozpočtu každoročně v pásmu od 250 do 300 miliard korun. Veřejné finance však nesestávají jen ze státního rozpočtu. Ale také třeba z rozpočtů krajů a obcí nebo zdravotních pojišťoven.

Třeba loni činil schodek samotného státního rozpočtu necelých 420 miliard korun, ovšem celkový deficit veřejných financí „jen“ bezmála 360 miliard. To proto, že některé veřejné rozpočty hospodařily přebytkově. Například kraje a obce loni dohromady hospodařily s přebytkem přesahujícím 41 miliard korun.

Budova Evropské komise v Bruselu

Lídři EU podpořili společný nákup plynu, zastropování cen bude mít podmínky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.

Přečíst článek

Pro rok 2025 zatím Fialova vláda rámcově počítá se schodkem státního rozpočtu maximálně 260 miliard. Předpokládejme, že další veřejné rozpočty v tom roce nevykážou přebytek celkově kolem 60 miliard korun jako loni, ale pouze ve výši pěti miliard korun.

Inflaci může svést na Putina

Takže deficit veřejných financí v roce 2025 bude (260 – 5) / 8546,2 = 2,98 procenta < 3 procenta. Fialova vláda by tím tedy vlastně svůj slib splnila. Protože deficit veřejných financí k HDP by byl nižší než tříprocentní.

Současné vládě tedy ke splnění slibu stabilizace veřejných financí a stlačení jejich schodku pod „maastrichtskou“ úroveň tří procent vlastně postačí každoročně tvořit schodky v pásmu od 250 do 300 miliard korun. To je uskutečnitelné bez zvýšení běžných daní a současně bez zásadnějších škrtů.

předseda vlády Petr Fiala (ODS)

Lukáš Kovanda: Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek bude mít nakonec díky inflaci udržitelné veřejné finance

Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po úterním sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Fialova vládě totiž svým způsobem opravdu nahrává inflace. Ta totiž vlastně „zdaňuje“ občany i firmy místo ní. Inflaci navíc může svést třeba na Putina.

Rapidní inflace totiž sama o sobě citelně navyšuje ukazatel nominálního HDP. Vládě pak stačí jen zastabilizovat své každoroční deficity v pásmu od 250 do 300 miliard, jak to ostatně rámcově zamýšlí, a docílí snížení ukazatele deficitu veřejných financí v poměru k HDP. A to nakonec, nejpozději roku 2025, dokonce pod „maastrichtskou“ úroveň tří procent. 

Výroby v gigafactory VW

Vláda podpořila stavbu gigafactory VW u Plzně. Česko o ní soupeří s Polskem a Maďarskem

Kde nakonec bude stát další evropská továrna na baterie koncernu VW by mělo být jasno do konce roku. Češi dali zelenou lokalitě u Plzně. Ve hře jsou ale ještě místa v Polsku a Maďarsku.

Přečíst článek

Reklama

Související

Šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka

Lukáš Kovanda: Jurečka naznačuje, že vláda zvýší daně, i když premiér dosud tvrdil opak

Přečíst článek
Zbyněk Stanjura, ministr financí

Státní dluh za tři čtvrtletí vzrostl na 2,89 bilionu. Každý Čech dluží 275 tisíc korun

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme