Státní dluh za tři čtvrtletí vzrostl na 2,89 bilionu. Každý Čech dluží 275 tisíc korun

Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun. Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275 tisíc korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu, informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.

Ministerstvo v dubnové aktualizaci strategie financování státního dluhu očekávalo, že za celý letošní rok státní dluh vzroste na 2,728 bilionu korun. Zároveň ale upozorňovalo, že výši zadlužení mohou ovlivnit vnější faktory, jako je válka na Ukrajině nebo vývoj cen energií.

Přefinancování schodku rozpočtu

Rychlejší růst zadlužení nyní ministerstvo zdůvodňuje především předfinancováním schodku státního rozpočtu na letošní rok. Sněmovna tento týden rozhodla o prohloubení deficitu na 375 miliard korun z původně plánovaných 280 miliard korun.

Za první tři čtvrtletí vydalo ministerstvo korunové dluhopisy se splatností nad jeden rok za 390 miliard korun. „Došlo k pokrytí všech letošních splátek státního dluhu a předfinancování významné části schodku státního rozpočtu,“ uvedl úřad.

Za samotné třetí čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 182,7 miliardy korun. Ve stejném období loňského roku se státní dluh prohloubil o 82,4 miliardy korun, vyplývá z informací na internetových stránkách ministerstva financí. Za celý rok 2021 se státní dluh zvýšil o 416 miliard korun.

Vládní dluh napříč EU ve druhém čtvrtletí klesl. V Česku se ale zvýšil

Money

Vládní dluh v členských zemích Evropské unie se na konci druhého čtvrtletí snížil na 86,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,5 procenta v závěru prvního čtvrtletí. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Vládní dluh klesl ve všech členských zemích s výjimkou České republiky, Lucemburska a Nizozemska - Česko bylo v tomto ohledu druhou nejhorší zemí v EU.

ČTK

Přečíst článek

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. 

Zastropování cen energií je úplně špatně, říká exšéf Pražské plynárenské v podcastu

Politika

Byly jiné cesty, které vláda mohla zvolit k řešení energetické drahoty, a byly by efektivnější a levnější pro stát, říká bývalý šéf Pražské plynárenské, energetický odborník a zakladatel odborné skupiny Energie není luxusní zboží Pavel Janeček. Uvedl to v podcastu Nekorektní dvojka Marcely Fialkové.

nst

Přečíst článek

Stát nabere dalších osm tisíc zaměstnanců. Za platy celkem zaplatí navíc 18 miliard

Politika

Na platy zaměstnanců by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliard korun. Počet míst placených států se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vládu v návrhu státního rozpočtu v příštím roce, který předložila poslancům.

ČTK

Přečíst článek