Americký prezident Donald Trump prohlásil, že mu dochází trpělivost s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Trump to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Trump se od lednového návratu do Bílého domu snaží zprostředkovat mír na Ukrajině, kam v únoru 2022 na Putinův rozkaz vpadla ruská armáda.
Zatímco Ukrajina opakovaně souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné příměří, Moskva na to nepřistoupila. "Docela dochází, dochází rychle," řekl Trump ohledně míry své trpělivosti s ruským vůdcem, který pokračuje v agresi proti Ukrajině. Trump v kampani před loňskými prezidentskými volbami ve Spojených státech prohlašoval, že válku na Ukrajině ukončí velmi rychle.
Od lednového návratu do Bílého domu se mu to však nepodařilo, nepomohlo ani osobní setkání s Putinem v polovině srpna na Aljašce. Rusko naopak zesiluje své vzdušné útoky na Ukrajinu a Trump své rozčarování z ruského přístupu už dal najevo několikrát.
Dopady ruské války na Ukrajině v noci na středu pocítilo Polsko, které je členským státem Severoatlantické aliance. Polsko zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. Zatímco Trump incident s drony označil za možný omyl, představitelé Polska, ale také Německa, Evropské unii či Ukrajiny hovoří o ruském záměru. Dnes večer SELČ se kvůli průniku dronů nad Polsko mimořádně sejde na žádost Varšavy Rada bezpečnosti OSN.
Aktualizováno
Máme ho, řekl guvernér Utahu. Podezřelý z vraždy konzervativního aktivisty Kirka byl dopaden
Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že muž podezřelý ze středeční vraždy konzervativního aktivisty Charlieho Kirka na univerzitě v Utahu byl velmi pravděpodobně dopaden a je ve vazbě.
Obnova zájmu o jadernou energii znovu přitahuje pozornost k uranu, který je důležitým palivem pro jaderné elektrárny. Podle nedávné zprávy Světové jaderné asociace (WNA) se očekává, že poptávka po uranu do roku 2030 vzroste téměř o třetinu na zhruba 86 tisíc tun a do roku 2040 až na 150 tisíc tun.
V poslední době roste potřeba velkých a spolehlivých dodávek energie, které by podpořily rozkvět umělé inteligence (AI), a jaderná energie se tak po letech skepticismu po havárii ve Fukušimě v roce 2011 opět dostává do centra pozornosti. A s ní i palivo palivo pro ni potřebné.
Produkce z existujících dolů by přitom mezi lety 2030 a 2040 mohla klesnout na polovinu, což vytvoří významný deficit mezi potřebami jaderných reaktorů a dostupnou zásobou, uvedl server zpravodajské televize CNBC.
Experti upozorňují, že kromě obrovského množství kapitálu potřebného k realizaci jaderných ambicí bude uspokojení poptávky vyžadovat také rychlejší povolovací procesy, nové těžební technologie a rozšíření průzkumu uranu. "Signály poptávky jsou jasné," uvedl zakladatel poradenské společnosti Old Economy Mahesh Goenka. Podle něj by výraznější nárůst mohl přijít, pokud Západ začne plánovat a stavět nové jaderné reaktory. "Pokud by Západ skutečně dokázal vybudovat velký počet projektů reaktorů, znamenalo by to, že poptávka po uranu poroste mnohem rychleji, než uvádí současný scénář," řekl CNBC.
Trh s uranem je silně ovlivněn geopolitickými napětími kvůli zdrojům dodávek. Největším producentem je Kazachstán s podílem 40 procent na celosvětové produkci, z toho polovinu vlastní přímo stát. Rusko pak disponuje přibližně 40 procenty světových kapacit na obohacování uranu.
Podle odborníků nyní trh s uranem zažívá největší oživení za několik desetiletí. Hodnota trhu je sedm až deset miliard eur (170,5 miliardy až 243,5 miliardy Kč) a zaznamenává stabilní roční růst o jedno až dvě procenta.
Strnad prodal další civilní provoz. Opravny Job Air Technic získali Litevci
Miliardář Michal Strnad, majitel strojírensko-technologického gigantu CSG, prodal za nezveřejněnou sumu letecké opravny Job Air Technic. Po firmě Elton Hodinářská, která vyrábí hodinky Prim, je to druhá firma z portfolia skupiny, které se Strnad zbavil.
Analytici z Old Economy varují, že zásoby uranu z existujících projektů mohou ve druhé polovině 30. let výrazně klesnout kvůli vyčerpání ložisek. Aby byla budoucí nabídka zajištěna, je nutné nyní zahájit průzkum nových zdrojů, přesněji poznat existující ložiska a spustit licenční a povolovací procesy. Uran navíc jako komodita postrádá pokročilé systémy řízení cenového rizika, tedy strategie a opatření, která mají ochránit firmu nebo investora před nepředvídatelnými výkyvy cen komodity na trhu. To zvyšuje náročnost plánování a rozvoje nových těžebních projektů.
Trh s uranem se dlouho potýkal s tím, že se s ním obchoduje jen velmi málo a obtížně. Chicago Mercantile Exchange (CME) již v roce 2007 zkoušela termínové kontrakty pro uran, ale projekt nebyl úspěšný. Loni vznikla platforma uranium.io využívající technologii blockchain, která umožňuje obchodování s uranem jako s digitálními tokeny. Snaží se tak otevřít trh, který je tradičně ovládán institucionálními investory, i pro menší investory.
Nové způsoby investic do uranu podle vedoucího aplikací v uranium.io Bena Elvidge přitahují zájem nejen obchodníků s kryptoměnami, kteří chtějí diverzifikovat své portfolio, ale i od tradičních investorů, například hedgeových fondů či fondů spravujících majetek bohatých rodin. Tito investoři oceňují, že mohou investovat do uranu bez složitého a náročného obchodování s fyzickým materiálem.
Generální ředitel firmy zaměřené na obohacování uranu Urenco Boris Schucht ale varuje před příliš rychlým zapojením technologií do trhu s jádrem. Podle něj je třeba současného oživení trhu využít ve spolupráci s vládami a zachovat tradiční postupy jaderné energetiky, které vyžadují čas kvůli bezpečnosti, plánování a návrhu reaktorů.
Do energetiky chce investovat 57 procent českých a slovenských dolarových milionářů. Globální spotřeba elektřiny má totiž v dalších letech výrazně růst, za čímž stojí krom jiného například výstavba nových datových center. Budou potřeba díky rozvoji umělé inteligence a využívání cloudových služeb. Vyplývá to z dat, které novinářům představili zástupci investiční společnosti a banky J&T. Na zájem investorů reaguje založením nového investičního fondu, který se zaměří na energetiku.
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
Související
Rusko způsobilo, že jaderná energetika vstává z mrtvých
V Česku roste počet firem, které Green Deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu, vnímají spíše jako riziko než příležitost. Zatímco v roce 2024 jej za hrozbu označila polovina respondentů, letos tento podíl stoupl na 59 procent. Vyplývá to z průzkumu podnikatelského prostředí mezi 250 firmami, které představilo Sdružení pro zahraniční investice (AFI).
Téměř 80 procent firem ze všech regionů plánuje podle průzkumu v Česku další investice. Mezi hlavní bariéry podnikání však respondenti řadí globální nepředvídatelnost, nedostatek kvalifikované pracovní síly, složitou legislativu a vysoké ceny energií.
„Průzkum je důležitým barometrem nálad mezi investory a podnikateli. Ti by letos od svých regionálních politiků uvítali větší nasazení v digitalizaci stavebního řízení, zrychlení povolovacích procesů, zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti nebo snížení administrativní zátěže. Politická reprezentace by těmto tématům měla věnovat zvýšenou pozornost, zvláště s ohledem na blížící se volby,“ shrnula výsledky průzkumu místopředsedkyně řídícího výboru AFI Klára Sobotková.
Lukáš Kovanda: Český průmysl dusí regulace, cla i nedostatečné investice
Český průmysl je pro většinu lidí nejen zdrojem pracovních míst, ale i symbolem stability a národní hrdosti. Podle aktuálního průzkumu STEM/MARK považuje devět z deseti Čechů průmysl za klíč k prosperitě země.
Jádrem výzkumu byla otázka podpory investic. Podle skoro dvou třetin respondentů investiční pobídky napomáhají rozvoji české ekonomiky. Přesto počet firem plánujících čerpat dotace meziročně klesl ze 61 na 56 procent. Většina podniků nadále směřuje své rozvojové aktivity do vývoje nových produktů a procesů, digitalizace, robotizace a využití AI nástrojů. Více než polovina firem plánuje v nejbližší době přijímat nové zaměstnance. Podnikatelé se vyjádřili také k chystané směrnici EU o rovnosti odměňování, Equal Pay, která podle 53 procent dotázaných jejich firmy zásadně neovlivní.
Konferenci zahájil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zdůraznil význam infrastruktury jako základu stabilního investičního prostředí. „V tomto volebním období byla rekordní výstavba. Zprovozníme dohromady přes 200 kilometrů nových dálnic a pro příští volební období je připraveno k otevření dalších 250 kilometrů dálničních úseků. Rozšířili jsme také investice do železniční infrastruktury a připravujeme zásadní rozvojové projekty včetně vysokorychlostních tratí,“ uvedl.
Význam dlouhodobých projektů u dopravních sítí, průmyslových areálů nebo energetické infrastruktury pro atraktivní investiční prostředí potvrdila také předsedkyně řídícího výboru AFI Gabriela Hrbáčková. „Česká ekonomika dnes stojí na křižovatce zásadních výzev. Čelíme geopolitickému napětí, obchodním bariérám, energetické nejistotě i bezprecedentní rychlosti technologických změn. Pokud na tyto tlaky chceme reagovat, musíme se dívat dál než jen na infrastrukturu a investiční pobídky. Zásadní je rozvoj lidského kapitálu,“ shrnula.
Související
Von der Leyenová vykuchává Green Deal. Nic jiného jí nezbývá
