Ceny uranu jsou kvůli válce na Ukrajině nejvýše za 12 let

Ceny uranu se dostaly na maximum za 12 let. Podle poskytovatele údajů o cenách UxC stouply ceny tzv. žlutého koláče za poslední měsíc zhruba o 12 procent na 65,50 dolarů (1500 korun) za libru (454 gramů) a dostaly se nejvýše od havárie v japonské elektrárně Fukušima z roku 2011, uvedl ekonomický list Financial Times (FT). Vlády po celém světě se totiž začínají znovu přiklánět k jaderné energetice a příslušné energetické podniky se předhánějí, aby si zajistily dodávky paliva.

Termín žlutý koláč se používá pro označení prvního stupně zpracování uranové rudy. Je to prášková forma uranu s vysokým obsahem oxidu uranu a název je odvozen od charakteristického žlutého až oranžového odstínu této suroviny. Je to důležitý vstupní materiál pro výrobu jaderného paliva.

Ceny plynu kvůli válce prudce vzrostly

Poptávku po uranu ve světě zvyšují vlády, které usilují o energetickou nezávislost prodloužením životnosti současných jaderných elektráren a které uvažují o výstavbě nových elektráren vzhledem k tomu, že ceny plynu po zahájení ruské invaze na Ukrajinu prudce vzrostly. Jaderná energie má nyní nakročeno k tomu, aby se znovu stala důležitým zdrojem, protože vlády v rámci boje proti změnám klimatu hledají zdroje bezuhlíkaté energie.

Zájem o jadernou energii prudce snížila jaderná katastrofa ve Fukušimě, po havárii klesla poptávka po uranu i jeho ceny. To způsobilo, že se nerealizovaly nově těžební projekty, což vytvořilo základ pro vyšší ceny v současnosti. Tlak na ceny pak zvýšil politický převrat v Nigeru, který má na globální produkci uranu zhruba čtyřprocentní podíl. Navíc kanadská firma Cameco, která je druhým největším producentem uranu na světě, tento měsíc snížila celoroční výhled produkce kvůli problémům v dole a zpracovatelském závodě v Kanadě.

Ceny jsou daleko od úrovně před Fukušimou

Ceny jsou však stále ještě daleko od úrovně 73 dolarů (1 679 korun) za libru, kde byly před havárií ve Fukušimě. Po havárii byl trh s uranem více než deset let přezásoben, protože Japonsko a Německo začaly své jaderné elektrárny vyřazovat z provozu.

České sny o zbohatnutí na lithiu dostávají trhliny. Stačí recyklovat stávající baterie, soudí BASF

Zprávy z firem

Dostupného lithia je málo a je drahé, což je problém, protože si bez něj nedokážeme představit baterie pro elektromobily a vůbec odklon od fosilní energetiky. Poptávka však už vyvolává požadované změny na straně nabídky, lithium bude zřejmě dostupnější, než to zatím vypadá. Anebo půjde nahradit něčím jiným.

Josef Tuček

Přečíst článek

Obchodník společnosti WMC Energy Per Jander uvedl, že růst ceny způsobují především energetické společnosti, nikoliv investoři. V příštích letech podle něj nastane krize, protože odvětví se vrací na úroveň před Fukušimou a vzhledem k tempu rozvoje jaderné energie ve světě v čele s Čínou tuto úroveň překročí.

Minulý týden Světová jaderná asociace (WNA) výrazně zvýšila odhad podílu jaderné energie na celosvětové produkci elektřiny a poptávky po uranu. Odhaduje, že do roku 2040 by mohlo být více než 140 reaktorů v provozu déle, než se dříve čekalo, v provozu přitom budou i malé modulární reaktory o výkonu 35 gigawattů. To bude vyžadovat otevření nových dolů, aby se uspokojila poptávka po uranu, která se zdvojnásobí na 130 tisíc tun ročně.

Dodávky jaderného paliva také negativně ovlivnila válka na Ukrajině. Rusko totiž hraje zásadní úlohu při přeměně a obohacování uranu. „Už nějakou dobu existuje nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, kterou nyní ještě prohloubila geopolitika,“ uvedl ředitel makléřské společnosti Ocean Wall Nick Lawson. Předpovídá, že cena uranu by do roku 2025 mohla vzrůst na 200 dolarů za libru.

Maďaři dostaví jaderku Paks. Jde o první vítězství Rosatomu v Evropě po dlouhých letech

Politika

Maďarsko podepsalo s Ruskem upravenou stavební smlouvu o rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks. Podpis dohody ukončuje přípravnou fázi projektu a otevírá cestu k zahájení stavebních prací. Uvedl to dnes podle agentury MTI maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó po videohovoru s šéfem ruského atomového koncernu Rosatom Alexejem Lichačovem.

ČTK

Přečíst článek

V Česku je třeba dostavět až čtyři další jaderné bloky, uvedl Tomáš Pleskač ze skupiny ČEZ

Zprávy z firem

K pokrytí spotřeby elektřiny v Česku je do budoucna potřeba dostavět až čtyři další bloky jaderných elektráren. Deníku E15 to řekl ředitel divize nová energetika energetické firmy ČEZ Tomáš Pleskač. Zatím se plánuje dostavba jednoho bloku v elektrárně v Dukovanech na Třebíčsku. Má být dokončen do roku 2036 a podle dřívějších informací zástupců vlády i ČEZ má nový reaktor stát asi 160 miliard korun.

ČTK

Přečíst článek