Summit Trump – Putin. Pět scénářů, co by mohl přinést pro Ukrajinu a spol.
Varianty budoucího vývoje války sestavila stanice CNN. Ani jedna přitom není pro Ukrajinu příznivá. Otázkou je, zda bude k jednání přizván i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten již v reakci na oznámení schůzky uvedl, že jakékoliv řešení konfliktu učiněné bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru.
Ani jeden není pro Ukrajinu výhodný a jen jediný z nich představuje skutečnou porážku Ruska jako vojenské velmoci a hrozby pro evropskou bezpečnost. Stanice CNN po dnešním oznámení schůzky Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem sestavila pět možných scénářů ukončení válečné agrese, kterou Rusko proti menšímu západnímu sousedovi vede.
Americký prezident věří, že neústupnost Moskvy lze překonat osobním setkáním s hlavou Kremlu a že záleží i na výběru lokality. Summit se má konat příští pátek na Aljašce, kterou Spojené státy koupily od carského Ruska v roce 1867 za tehdejších 7 200 000 dolarů.
Otázkou je, zda bude k jednání přizván i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten již v reakci na oznámení schůzky uvedl, že jakékoliv řešení konfliktu učiněné bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru. Ukrajinci nevydají svou zemi okupantům, prohlásil podle agentury Reuters.
Agentura Bloomberg v pátek uvedla, že Washington a Moskva připravují dohodu o příměří na Ukrajině. Osobní setkání prezidentů Spojených států a Ruska se uskutečnilo naposledy v červnu 2021 v Ženevě. S Putinem se tehdy sešel demokratický prezident Joe Biden.
Sejdeme se na Aljašce. Schůzka Putin – Trump se odehraje už příští pátek
Politika
Vyvstává tedy otázka, jak by válka mohla po více než třech letech skončit. Podle CNN připadá pět možných scénářů.
1. Putin kývne na bezpodmínečné příměří
V této variantě Putin souhlasí s příměřím, při kterém by frontové linie zůstaly beze změny – Spojené státy, Evropa a Ukrajina již v květnu pod hrozbou sankcí takové příměří požadovaly, ale Rusko je odmítlo. CNN vidí tento scénář jako velmi nepravděpodobný. Argumentuje tím, že Kreml v současné době proměňuje postupné zisky na frontové linii ve strategické výhody a nevidí důvod, proč by měl tento pokrok nyní zastavit. Tuto bezprostřední vojenskou kalkulaci nezmění po zbytek léta ani hrozba sekundárních sankcí proti Číně a Indii, které se zdají být vůči tlaku USA odolné.
2. Pragmatismus a další jednání
Jednání by mohla vést k dohodě o dalších jednáních v budoucnu. To by zpečetilo ruské zisky s příchodem zimy, kdy se frontové linie zmrazí. Putin by do té doby mohl obsadit východní města Pokrovsk, Kosťantynivka a Kupjansk, což by mu poskytlo pevnou pozici, ze které by mohl přečkat zimu a přeskupit síly. V roce 2026 by pak mohl pokračovat v boji nebo využít diplomacii k tomu, aby tyto zisky učinil trvalými. Putin by také mohl vyvolat strašáka voleb na Ukrajině, aby zpochybnil legitimitu Zelenského a sesadil ho z funkce ve prospěch proruského kandidáta.
3. Ukrajina přečká následující dva roky
Tento scénář počítá s vojenskou pomocí USA a Evropy Ukrajině, což by v následujících měsících umožnilo minimalizovat ústup na frontové linii a přimělo Putina k dalšímu jednání. Část území by sice padla, ale Ukrajina by mohla zaznamenat zpomalení ruského postupu. Kreml by také mohl pocítit dopad sankcí a přehřátí ekonomiky.
Evropské mocnosti již vypracovaly pokročilé plány na vyslání „uklidňujících sil“ na Ukrajinu v rámci bezpečnostních záruk. Desítky tisíc evropských vojáků NATO by mohly být rozmístěny kolem Kyjeva a dalších velkých měst, poskytovat Ukrajině logistickou a zpravodajskou pomoc při její obnově a vytvořit dostatečnou odstrašující sílu, aby se Moskva rozhodla ponechat frontové linie tak, jak jsou. To je podle CNN to nejlepší, v co může Ukrajina doufat.
4. Katastrofa pro Ukrajinu i NATO
Putin po summitu s Trumpem, který zlepší vztahy mezi USA a Ruskem, ale Ukrajinu nechá napospas svému osudu, vycítí trhliny v jednotě Západu. Evropa by mohla udělat maximum pro podporu Kyjeva, ale bez americké pomoci by nedokázala zvrátit rovnováhu sil. Ukrajinské síly by pak pomalu ustupovaly v rovinatém otevřeném terénu mezi Donbasem a centrálními městy Dněpr, Záporoží a hlavním městem. Krize vojenských sil by se v Kyjevě proměnila v politickou katastrofu poté, co Zelenskyj požaduje širší mobilizaci na podporu obrany země.
Bezpečnost Kyjeva by byla v ohrožení. Evropské mocnosti by sice usoudily, že bude lepší bojovat s Ruskem na Ukrajině než později na území Evropské unie, ale jejich vůdcům by nakonec chyběl politický mandát k zapojení se do války o území na Ukrajině. Putin by dál postupoval vpřed a NATO nedokáže přijít s jednotnou reakcí. Pro suverénní Ukrajinu by to znamenalo definitivní konec a pro Evropu noční můru.
5. Pohroma pro Putina: opakování Afghánistánu
Rusko by pokračovalo ve svých chybných krocích, obětovalo tisíce vojáků za relativně malý zisk a sledovalo, jak sankce narušují jeho spojenectví s Čínou a příjmy z Indie. Finanční rezervy by ubývaly a mezi moskevskou elitou by narůstal nesouhlas s politikou Kremlu. Trump by se stal bezmocným prezidentem a po volbách v polovině volebního období by se vrátil k tradiční zahraniční politice, která spočívá v opozici vůči Moskvě a Pekingu. Podobně špatné politické kalkulace vedly k neúspěšné okupaci Afghánistánu Sověty v předchozí válce, kterou si Rusko samo vybralo.
Problémem tohoto scénáře podle CNN je, že zůstává nejlepší nadějí západních stratégů, kteří nemohou počítat ani s plným vstupem NATO do války na pomoc Ukrajině, ani se schopností Kyjeva vojensky zatlačit Moskvu.
Summit po čtyřech letech
Osobní setkání prezidentů Spojených států a Ruska se uskutečnilo naposledy v červnu 2021 v Ženevě. S Putinem tehdy jednal demokratický prezident Joe Biden.
Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi od února 2022. „Putin Ukrajinu neporazil ani za tři dny, ani tři roky. K jednání ho dovedla podpora Ukrajiny, sankce a ukrajinská odvaha,“ uvedl dnes český ministra zahraničí Jan Lipavský. Ukrajina musí zůstat svobodná, zdůraznil. „Hranice státu nelze posouvat nátlakem a vydíráním. Kdo se stane členem EU a NATO rozhodují jejich členové, nikoliv Vladimir Putin. Česko chce mír, ale s jeho podobou vždy musí souhlasit v první řadě Ukrajina,“ dodal Lipavský.
Vysocí činitelé ze Spojených států, Ukrajiny a několika evropských zemí se podle zdrojů serveru Axios hodlají tento víkend sejít v Británii, aby se pokusili sjednotit své postoje před rusko-americkým summitem. Kyjev a některé členské země NATO se obávají, že Trump by mohl souhlasit s Putinovými návrhy na ukončení války, aniž by zohlednil jejich stanoviska, píše Axios.
Agentura Bloomberg v pátek napsala, že Washington a Moskva připravují dohodu o příměří, která stvrdí ruské teritoriální zisky na východě Ukrajiny, zejména v Donbasu. Moskva si chce také ponechat poloostrov Krym, který zabrala už v roce 2014. Trump v pátek v Bílém domě mluvil o výměně území, která „bude ku prospěchu obou stran“. Zelenskyj uvedl, že Ukrajina nemůže porušit ústavní principy týkající se jejího území. Podle ukrajinské ústavy je území v nynějších hranicích nedělitelné a nedotknutelné.
Spojené státy a Rusko podle informací agentury Bloomberg tajně vyjednávají o příměří na Ukrajině, které by legalizovalo ruské územní zisky – včetně Krymu, Donbasu i částí Chersonské a Záporožské oblasti. Ukrajinský prezident Zelenskyj prý zatím k jednání přizván nebyl a může být postaven před hotovou věc. Historická schůzka Trump–Putin se má uskutečnit už příští týden.
Trump a Putin kují tajnou dohodu. Ukrajina může přijít o další území
Politika
Ruské akcie výrazně zpevňují po zprávě, že prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin se zřejmě už v nejbližších dnech setkají. Byla by to první schůzka prezidentů obou zemí od roku 2021. Poradce Kremlu Jurij Ušakov uvedl, že přípravy na schůzku už začaly. Růst po zprávě zrychlily i takzvané futures na americké akcie.
Ruské akcie letí vzhůru. Povzbudila je chystaná schůzka Putina s Trumpem
Trhy
