Reklama

ČR má nejvíce uprchlíků z Ukrajiny v přepočtu na obyvatele. Dvě pětiny chtějí zůstat

Z tříapůlmilionového Kyjeva za dva týdny ruské invaze uprchla asi polovina jejich obyvatel, uvedl starosta Vitalij Kličko.
ČTK / AP
 ČTK

Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí.

Reklama

Průzkum také ukázal, že téměř 38 procent žen a 45 procent ukrajinských uprchlíků v Česku mělo v době průzkumu placenou práci, což je mírně nad průměrem průzkumu. Problémy vyjít s penězi mělo 78 procent dotázaných v Česku.

Víza pro půl milionu uprchlíků

Česká republika hostí nejvyšší počet ukrajinských válečných uprchlíků v přepočtu na obyvatele. Za víc než rok od loňského 24. února, kdy ruská armáda vpadla na Ukrajinu, ministerstvo vnitra udělilo víza k dočasné ochraně víc než 490 tisíc běženců. Zhruba třetina z nich jsou děti.

David Ondráčka: Smutné výročí. Ukrajina je ve válce už devět let, ne jen rok

Válka na Ukrajině už trvá šílených devět let, a nikoli jen rok, kdy začala celoplošná agrese Ruska. Bohužel konec války zatím není na dohled, píše v komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International. „Probírají se všemožné aspekty, podle mě je nejhorší dopad na běžné lidi. Ti denně umírají, trpí pod bombardováním, převrátil se jim život naruby, mají zničená města a domy a mnozí musí před válkou prchat,“ uvádí s tím, že aktuálně je osm milionů uprchlíků v zahraničí (nejvíc v Německu a Polsku, pak v Česku), a dalších skoro 6 milionů je vnitřně vysídlených a nemůžou domů.

Přečíst článek

Podle odhadů ministerstva vnitra se jich asi pětina vrátila domů na Ukrajinu. Přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází, umožní registrace k prodloužení ochrany o rok. Do 20. února se zaregistrovalo 230 tisíc běženců, čas mají do konce března. Podle průzkumu od Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) loni na podzim plánovaly návrat domů téměř tři čtvrtiny uprchlíků z Ukrajiny.

Vše o ruské invazi na Ukrajinu čtěte zde:

Téměř čtvrtina v Česku dotázaných příchozích z Ukrajiny má pocit, že se jim v ČR nedostává rovného zacházení. Zřídka se s podobným přístupem setkalo 44 procent, nikdy 29 procent. V soukromí bydlí v Česku 54 procent uprchlíků, což zhruba odpovídá průměru průzkumu, asi pětina je v ubytování hotelového typu a devět procent žije v domě nebo bytě poskytnutém úřady. Plně nebo částečně za ubytování platí 55 procent účastníků průzkumu, 43 procent bydlelo v době průzkumu bez placení. V Rumunsku za bydlení neplatily téměř dvě třetiny běženců, v Itálii a na Slovensku víc než polovina.

Ukrajinci se nedomluví v Estonsku či Německu

Česko spolu se Slovenskem a Polskem patří k zemím, kde mají uprchlíci nejmenší problémy dorozumět se místním jazykem. Obstojně podle svého vyjádření mluvila česky zhruba čtvrtina příchozích, špatně 44 procent a vůbec 18 procent. Třeba v Estonsku nebyly schopné se vůbec dorozumět téměř dvě třetiny Ukrajinců a v Německu 40 procent.

Alexandr Vondra: Globální hodnoty neexistují, ukázala Ukrajina. Evropa by se měla probrat

Válka na Ukrajině jasně ukázala, že každá ze světových velmocí hraje svou vlastní hru, říká Alexandr Vondra, europoslanec, bývalý ministr obrany a současný místopředseda ODS. Evropa se po ruském útoku na Ukrajinu sjednotila, což je vlastně pozitivní nechtěný důsledek agrese Vladimira Putina. Také ve Spojených státech podle Vondry pochopili, že očekávání od Ruska byla nadnesená. Nicméně světové společenství nesdílí evropské zděšení z Ruska. Čína, Indie, Írán či arabské státy hrají vlastní geopolitickou hru. „Končí utopická představa, že celý svět bude sdílet jakési univerzálně platné hodnoty,“ říká Alexandr Vondra.

Přečíst článek

Na kurzy češtiny chodilo nebo je stále navštěvuje 44 procent běženců, větší byl tento podíl jen ve Španělsku s víc než polovinou lidí v kurzech španělštiny, stejný jako v ČR je v Německu. V Maďarsku naproti tomu do kurzů maďarštiny chodilo jen 13 procent uprchlíků z Ukrajiny.

Velmi obtížně vycházelo s penězi v Česku 23 procent běženců, stejný podíl vycházel obtížně. Zhruba třetina měla v době průzkumu nějaký problém vyjít s penězi. Příjem z práce mělo v Česku 35 procent uprchlíků, což je nad průměrem průzkumu. Úspory využívalo 26 procent, pomoc od rodiny na Ukrajině 24 procent, penzi 13 procent a půjčené peníze desetina. Sociální dávky uvádělo v ČR jako součást příjmu 41 procent ukrajinských běženců, vyšší byl tento podíl jen v Německu.

Rusko musí posunout hranice, třeba až k Polsku, prohlásil k ročnímu výročí invaze exprezident Medveděv

Rusko musí posunout hranice třeba až k Polsku, prohlásil k ročnímu výročí invaze exprezident Medveděv

Rusko musí posunout hranice, na kterých pro něj hrozí nebezpečí, co nejdále, i kdyby to bylo až k Polsku. Na sociální síti Telegram to napsal bývalý ruský prezident a premiér a současný místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.

Přečíst článek

Zpráva vychází z průzkumu v Bulharsku, Česku, Estonsku, Itálii, Maďarsku, Německu, Polsku, Rumunsku, na Slovensku a ve Španělsku. Uprchlíci byli dotazovaní mezi 22. srpnem a 29. zářím 2022. V Česku se do průzkumu zapojilo 671 Ukrajinců ve věku od 12 let, 90 procent respondentů byly ženy a dívky.

Jiné průzkumy hlásí vyšší zájem o návrat domů

Zájem o návrat na Ukrajinu je podle průzkumu menší, než například ukázal nedávný průzkum pro organizaci Slovo 21. Podle jejího průzkumu mezi více než tisícovkou ukrajinských uprchlíků v Česku se jich tři čtvrtiny chtějí vrátit domů na Ukrajinu. Ukázaly to výsledky první části dlouhodobějšího výzkumu, které minulý týden v debatě o zaměstnávání cizinců představil v sídle vlády jeden z autorů Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Ukrajinská ekonomika se po roce války hrabe z nejhoršího. Bez pomoci Západu to nezvládne

Šok, kterému ukrajinská ekonomika čelí od 24. února loňského roku, je enormní. Ze dne na den přišla země o možnost exportovat do velké části světa, řada firem se musela přeorientovat na válečnou ekonomiku. Ale Zelenského ekonomické kroky jsou natolik efektivní, že dosavadní účet za válku je výrazně lepší, než se dalo čekat. A chválí jej i Mezinárodní měnový fond. 

Přečíst článek

Reklama

Související

Lukáš Kovanda: Pšenice zdražuje kvůli ruským útokům na ukrajinské sklady. Zakázat, či ne dovoz obilí z Ukrajiny?

Lukáš Kovanda: Pšenice zdražuje kvůli ruským útokům na ukrajinské sklady. Zakázat, či ne dovoz obilí z Ukrajiny?

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme