Zajímá nás
Týden tradera: Globální ekonomika brzdí a Evropa přerozděluje
Červenec zatím rozhodně nepřipomíná nějakou okurkovou sezonu. Trhy, byť nejsou v panických výprodejích, opět především klesaly, a to i vzhledem k velké zásobě poměrně negativních makroekonomických dat.
V červnu se spotřebitelské ceny v USA dále zvyšovaly. Meziroční hodnota byla 9,1 procenta, neboť ceny benzinu, potravin, bydlení a letenek nadále rostly. Jádrová míra inflace naopak mírně zpomalila z 6,0 procenta meziročně na 5,9 procenta. Zdá se pravděpodobné, že tato čísla jen málo ovlivní očekávání trhu ohledně červencového zvýšení sazeb Fedu o 75 bazických bodů.
Složitá makroekonomická situace, ve které se nachází evropská měna, se projevovala jeho dalším poklesem vůči dolaru. Euro pod tlakem prodejců prorazilo až k úrovním parity. Vzhledem k tomu, že se zásadní nerovnováhy v eurozóně dlouhodobě vůbec neřešily, nečekal bych rychlé návraty výše, ale spíš další pokles. ECB má před sebou složitý úkol, slabé euro dál pohání inflaci. Růst sazeb tak může být naléhavější. To však může brzy vést k problémům u zemí, jako je Itálie, které jsou předlužené. Dluhová krize v měnové unii klepá pomalu na dveře.
Evropa opět přerozděluje
Francie se chystá v reakci na energetickou krizi dotáhnout znárodnění firmy EDF. Zaplatí za to v rámci urovnání s menšinovými akcionáři přes osm miliard eur. Transakce by měla být dokončena během čtvrtého kvartálu tohoto roku. Součástí obchodu je také odkup konvertibilních dluhopisů za 2,4 miliardy eur. Firma by se pod plně státním vlastnictvím měla zaměřit na výstavbu jaderných reaktorů. EDF dlouhodobě bojuje se zpomalením výstavby reaktorů a jejich výrazným prodražením.
Německo začíná pociťovat zpomalení globální ekonomiky naplno. Indikátor ZEW, který mapuje důvěru investorů, poklesnul na slabší úroveň než v roce 2020 během pandemie. V červenci klesl na -53,8 bodu. Očekávání analytiků byla přitom posazena na -40,5 bodu. Nejistota pramení z možného zastavení dodávek ruského plynu skrze Nord Stream 1 nebo z možného růstu sazeb v rámci politiky ECB. V případě úplného zastavení dodávek plynu by podle německého institutu Prognos mohla tamní ekonomika poklesnout až o 12, 7 procenta.
Státy v Evropě místo výrazných řešení stále více přerozdělují bohatství. Španělská vláda, aby měla z čeho financovat své výdajové rámce, rozhodla o uvalení daní na banky a energetické společnosti. V letech 2023 až 2024 by tak měla vybrat na daních až dvě miliardy eur navíc. V reakci propadly akcie bank, jako jsou Sabadell, Caixa Bank nebo Deutsche bank. Premiér Sanchez je přesvědčen, že inflace je z velké části způsobena konfliktem na Ukrajině. Daně ze zisků energetických firem předtím zavedly Velká Británie nebo Maďarsko. Osobně nepředpokládám, že tyto nové daně zacelí výrazněji strukturální schodky veřejných rozpočtů, bude rozhodně potřeba hledat nová trvalejší řešení.
Domácí inflace frčí
Cenová hladina v domácí ekonomice dále rostla. Meziročně se zvýšila o 17,2 procenta, což bylo o 1,2 procentního bodu více než v květnu. Meziměsíčně se cenová hladina zvýšila o 1,6 procenta. Zdražení pobíhalo zejména v oblastech bydlení, potravin a nealko nápojů. Hlavně potraviny rostou tempem nevídaným. Meziroční růst cen se u nich zvýšil na 18 procent.
U bydlení se projevuje nárust cen elektřiny, který ale bude působit i nadále proinflačně vzhledem k tomu, že velcí dodavatelé plánují v letních měsících další zvyšování cen pro své odběratele (E.on, ČEZ, RWE). Toto bude ještě dlouho jeden z největší inflačních „driverů“ a je dost dobře možné, že ČNB bude pod tlakem svého odborného aparátu nucena dál zvyšovat sazby i po změnách bankovní rady.
Přesto si myslím, že nedávné údaje o maloobchodních tržbách ukazují na vyčerpanost spotřebitelů a postupné výrazné ochlazení domácí poptávky. To by mělo inflaci začít více tlumit. Růst cen by mohl dosáhnout magických 20 procent. Z hlediska úrokových sazeb trh nyní kalkuluje stále se stagnací a poklesem v příštích dvou letech až ke čtyřem procentům. Na páru EUR/CZK koruna posílila skokově blíže k hladině 24,205.
První červencový týden přinesl mírné zotavení akcií po bouřlivém prvním pololetí. Kurzotvorných zpráv však bylo méně. Investoři se stále ptají, je již potenciál recese zanesen do cen aktiv? Máme se obávat další prudkých poklesů, nebo je to úplně nejhorší již za námi? To jsou otázky, které se honí hlavou býkům i medvědům napříč investicemi. Pravda bude asi někde uprostřed. Faktem je, že jsme vstoupili do historicky sezonně lepšího období pro akcie.
Týden tradera: Bouře na akciích ustaly. Střídá je kolaps na energetickém trhu
Money
První pololetí roku 2022 máme za sebou a byla to doslova krvavá lázeň. Původně zpomalení ekonomik se přelilo do „hrozby světové recese“. Americký hlavní index S&P 500 klesnul o více než 20 procent. Centrální bankéři hovoří o možnosti hospodářského poklesu. A podle průzkumů mezi ekonomy je pokles inflace bez výrazného snížení ekonomického růstu nemožný.
Týden tradera: Pololetí burzovních jatek a vysoké inflace věští recesi
Money
To byla otázka, kterou jsem si nejednou kladl při pohledu na burzovní grafy uplynulý týden, který byl doslova plný intenzivních negativních makroekonomických zpráv. Panické výprodeje tak na burzách pokračují a do indexů včele s S&P 500 se naplno zakousli medvědi (index vstoupil rázně do medvědího trhu a od svých maxim sestoupil o více než 20 procent). Kde bude tzv. „hard bottom“ se neodvažují v tuto chvíli předpovídat ani ti nejzkušenější stratégové, přesto bych řekl, že jedno je jisté. Poklesy akciových trhů by mohla zastavit až nová vlna „QE“ (kvantitativní uvolňování – nákup aktiv centrálními bankami na trzích).
Týden tradera: Čeká nás perfektní bouře, nebo už se v ní nacházíme?
Money
