Týden tradera: Čeká nás perfektní bouře, nebo už se v ní nacházíme?

To byla otázka, kterou jsem si nejednou kladl při pohledu na burzovní grafy uplynulý týden, který byl doslova plný intenzivních negativních makroekonomických zpráv. Panické výprodeje tak na burzách pokračují a do indexů včele s S&P 500 se naplno zakousli medvědi (index vstoupil rázně do medvědího trhu a od svých maxim sestoupil o více než 20 procent). Kde bude tzv. „hard bottom“ se neodvažují v tuto chvíli předpovídat ani ti nejzkušenější stratégové, přesto bych řekl, že jedno je jisté. Poklesy akciových trhů by mohla zastavit až nová vlna „QE“ (kvantitativní uvolňování – nákup aktiv centrálními bankami na trzích).

 To může nastat, pokud by se ekonomika ochladila příliš a hrozila by světová recese. Ostatně v nedávné historii tomu tak mnohokrát bylo.

Zasedání amerického Fedu přineslo nejrazantnější růst úrokových sazeb od roku 1994. Měnová instituce ukončila týdny spekulací a zvýšila základní úrokovou sazbu do rozmezí 1,5 - 1,75 procenta, což je nejvyšší úroveň od března 2020, těsně před začátkem pandemie COVID 19. J. Powel uvedl, „že je zřejmé, že zvýšení o 75 bazických bodů je neobvykle velké a neočekává, že by pohyby tohoto rozsahu byly běžné,“. Následně dodal, že na červencovém zasedání očekává zvýšení o 50 nebo 75 bazických bodů. Rozhodnutí budou přijímána „schůzku po schůzce“ a Fed bude „pokračovat v co nejjasnější komunikaci našich záměrů“.

Analytici: pokles cen tuzemských nemovitostí není na pořadu dne

Money

Zahraniční zpravodajské agentury začínají přinášet zprávy o poklesu cen v reakci na rostoucí ceny hypoték. Podle oslovených analytiků jde o zbytečnou paniku a tuzemsku pokles cen zatím nehrozí.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Bankéři chtějí vidět pokrok v poklesu růstu cenové hladiny. Členové FOMC naznačili, že je před námi mnohem silnější cesta zvyšování sazeb, která má zastavit inflaci pohybující se podle jednoho z běžně citovaných měřítek nejrychlejším tempem od prosince 1981. Na konci roku by měla dosáhnout referenční sazba úrovně 3,4 procenta.

To odráží revizi směrem nahoru o 1,5procentního bodu oproti březnovému odhadu. V roce 2023 pak výbor vidí zvýšení sazby na 3,8 procenta, což je o celý procentní bod více, než se očekávalo v ve stejném období. Toto byly doslova „jestřábí žně, takže akciové indexy zažily další vlny výprodej. Zejména technologický sektor vnímá podobná prohlášení o vyšších sazbách velmi negativně.

Obavy z vyššího utažení úrokových sazeb vnímaly rovněž dluhopisové trhy v Evropě, kde se referenční italský desetiletý dluhopisy prodával s výnosem přes čtyři procenta poprvé od roku 2014. To vyvolalo debatu o udržení stability v eurozóně a možné dluhové pasti jižního křídla měnové unie. V reakci zasedala ECB, která se rozhodla uspořádat mimořádné jednání za účelem řešení situace, kdy musí nechat růst úrokové sazby a zároveň pomáhat s dluhy předluženým státům. Itálie má v tuto chvíli zadlužení vyšší než 150 procent HDP a ročně na obsluhu dluhu vydává stovky miliard eur.

Obavy o energetickou stabilitu v Evropě zesilují

Růst této ekonomiky zůstává velmi slabí a měl by v příštích letech dosáhnout max. 2,5 procenta podle odhadů analytiků IMF. ECB se na danou situaci rozhodla reagovat tím, že nechá vytvořit nový mechanismu nákupů dluhopisů. Bude reagovat tam, kde se zvyšují prudce výnosy a prodražují tak financování státního dluhu dané země. Konkrétně se má jednat o reinvestice v rámci PEPP programu, které v blízké budoucnosti mají končit. Analytici soudí, že by to nemuselo stačit a další dluhová krize by mohla být na stole. V konečném důsledku lze očekávat, že ECB bude majoritním věřitelem Itálie, která je 3. největší ekonomikou v EU.

Stanislav Šulc: Dění na trzích naznačuje neveselé Vánoce

Názory

Poučka ostřílených traderů říká, že dění na trzích předznamenává situaci v reálné ekonomice zhruba o půl roku. Pokud se to letos potvrdí, tak nejhorší situace nastane v druhé polovině prosince, tedy symbolicky na Vánoce. A bohužel to nejspíš není scénář katastrofický, ale spíš realistický.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Obavy o energetickou stabilitu v Evropě zesilují. Moskva přiškrtila klíčové toky plynu na kontinent (ruský Gazprom se odvolává na problémy s turbínou, které nelze prý řešit kvůli uvaleným sankcím) a donutila spotřebitelské země čelit perspektivě, že ekonomiky budou muset zůstat v chodu bez ruského plynu. Pravděpodobně se jedná o reakci na návštěvu představitelů (E. Macron, M. Draghi a O. Scholz) v Kyjevě.

Evropské ceny plynu, které se již blíží rekordním hodnotám, se tento týden v reakci na nejnovější omezení dodávek vyšplhaly o více než 70 procent a ve středu dosáhly 146 eur za megawatthodinu, což představuje denní nárůst o téměř 30 procent. Problémy s dodávkami registrují v Itálii, Rakousku či Německu. Očekával bych, že se situace může ještě zhoršovat vzhledem k tomu, že na Ukrajině boje vrcholí a západní země se rozhodují poslat další zbraňové systémy. Může se tak jednat o určitou ekonomickou odvetu ze strany Kremlu právě na tyto kroky.

Výrobní inflace (PPI) v ČR dosáhnula nových maxim a může být dalším argumentem pro razantní zvýšení sazeb v nadcházejícím týdnu na zasedání ČNB. Ceny rostly meziročně o 27,8 procenta a meziměsíčně 1,9 procenta. Oba údaje byly nad očekávání analytiků a podporují úpravu sazeb až o 125 bazických bodů příští týden. To by implikovalo klíčovou sazbu 2 T REPO na úrovni 7 procent. Vzhledem k růstu cen energií je však v budoucnu možné, že sazby budou ještě časem výše.