Stanislav Šulc: Snaha dostat zboží ze silnic na koleje dopadla v Česku jako vždycky. Zkolabovala
Pokus dostat přepravní kontejnery ze silnic na železniční koridory v Česku selhává. Ačkoli na posílení železniční přepravy měl stát miliardy, utratily se jen drobné. A výsledek tomu odpovídá – nic se nezměnilo a přetížené kamiony dál vesele brázdí české dálnice i malé silničky.
Vliv dotací od státu i Evropské unie na rozvoj nákladní kombinované dopravy, které měly posílit přepravu zboží po železnici či vodě a snížit dopravu po silnicích, je minimální. Místo toho roste silniční nákladní doprava, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly dotací.
Česko tak zjišťuje jednu smutnou pravdu. Kolejová doprava sice má řadu nezpochybnitelných kvalit, ale má jednu zásadní nevýhodu – je kolejová. Tedy je pevně spojená s infrastrukturou, jak ji někdo za posledních zhruba 150 let definoval. A jinde prostě nebude.
Vliv dotací od státu i Evropské unie na rozvoj nákladní kombinované dopravy, které měly posílit přepravu zboží po železnici či vodě a snížit dopravu po silnicích, je minimální. Místo toho silniční nákladní doprava roste, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly dotací.
Dotace na přepravu zboží po železnici nepomohly. Silniční doprava roste
Money
Zatímco člověk se prostě občas dokope k tomu, že se nějakým způsobem přepraví k nádraží a pak se vydá vlakem (byť autem by to kolikrát bylo i levnější), pro firmy jde vždy výlučně o ekonomické rozhodnutí. A poslat zboží částečně po silnici, pak je přeložit na vlak, aby se zase někde překládalo, stojí peníze i čas. Takže je vlastně zázrak, že se pro vlak vůbec některá firma rozhodne.
Sláva bezdotační ekonomice
Je dost možné, že právě s tímto měly plánované dotace pomoci. Jenomže se o to vlastně skoro ani nikdo nepokusil. Za osm let mezi 2015 a 2023 totiž snahu podpořit ekologičtější přepravu mělo ministerstvo nachystáno 4,7 miliardy korun. A tipněte si, kolik se nakonec vyčerpalo. Ne, nebudu vás napínat, bylo to ohromujících 650 milionů, takže se podle NKÚ nevyčerpalo 86 procent původně vyčleněných peněz.
Samozřejmě se mnozí mohou radovat z toho, že se ušetřily více než čtyři miliardy, navíc jsme zase blíž ideálu bezdotační ekonomiky. Jenomže pak je tedy potřeba také oslavovat ty špalíry kamionů na dálnicích, kde se pro ně staví samostatné pruhy (rozhodně za daleko víc než 4 miliardy), a také občasná setkání s kamiony na malých venkovských silničkách. Protože to je nedílná součást příběhu.
Zní to jako pohádky o slavných návratech. Pojďme vrátit trolejbusy do pražské dopravy, znělo před několika lety. Pojďme vrátit tramvaje na Václavák, znělo zase jindy. Oba projekty se přitom dotáhly k realizaci. Nutno dodat, že bohužel. Oba projekty jsou totiž víc výsledkem naplněných tužeb pár dopravně-romanticky založených jednotlivců, než že by naplňovaly nějaké rozumné potřeby města či místních. A problémy s nimi spojené budou jen narůstat.
Stanislav Šulc: Trolejbusy na letiště a tramvaje na Václaváku. Nesmyslná romantika ovládla pražskou dopravu
Názory
Komplexní pohled chybí. Jako vždy
Ekologičtější doprava je cíl, který po Česku vyžaduje EU. Pomiňme, že celá řada kamionů má espézetky unijních států a zdaleka tak nejde jen o český problém. Češi před ním zatím docela slušně strkají hlavu do písku. Pravděpodobně s tím, že se jich netýká, nebo že se vyřeší sám, jak nejspíš ukazuje nějaká historická analogie.
Ale jestli vám vadí věčně ucpané dálnice, okruhy měst a to, jak nebezpečné je setkání s obřím truckem třeba někde u Lipky na Vimpersku, tak je možná na čase vytáhnout hlavu z písku a začít nad problémy uvažovat jinak. Komplexněji.
Insolvenční správce dosud neobdržel od hutní společnosti Liberty Ostrava, která je od června v úpadku, udržitelný plán další činnosti firmy. Způsob řízení pohybu peněz je podle správce založený na improvizaci bez jakékoliv koncepce a racionálního plánu. 
Další rána pro Liberty. Hutě nemají žádný reálný finanční plán, říká insolvenční správce
Zprávy z firem
Rok a půl je šéfem developerské společnosti JRD a může porovnávat pohled na rezidenční trh z obou stran, stavitele i bankéře, kterým Jan Sadil dlouhé roky byl. Nyní zažívá na vlastní kůži „skutečně šíleně dlouhé povolovací řízení“. Předtím jako šéf Hypoteční banky jen poslouchal nářky jeho současných kolegů. Sadil okem znalce posuzuje i vývoj z hlediska budoucí ceny hypoték. Podle něj by bylo bláhové čekat na nějaký další výraznější pokles sazeb. Ale jak říká, nikdy si nepotrpěl na spekulace o budoucím vývoji, čemuž ho naučila praxe. Jeho firma se kromě bydlení velmi soustředí také na energetiku a má v plánu své větrné parky dál rozšiřovat.
Jan Sadil: Bydlení bude dál zdražovat, ale už jen mírně, pohybujeme se na úrovni dostupnosti
Reality
