Stanislav Šulc: Trolejbusy na letiště a tramvaje na Václaváku. Nesmyslná romantika ovládla pražskou dopravu
Zní to jako pohádky o slavných návratech. Pojďme vrátit trolejbusy do pražské dopravy, znělo před několika lety. Pojďme vrátit tramvaje na Václavák, znělo zase jindy. Oba projekty se přitom dotáhly k realizaci. Nutno dodat, že bohužel. Oba projekty jsou totiž víc výsledkem naplněných tužeb pár dopravně-romanticky založených jednotlivců, než že by naplňovaly nějaké rozumné potřeby města či místních. A problémy s nimi spojené budou jen narůstat.
Doprava v Praze je citlivé téma. Když například někdo přijde s tím, že by se měla snížit rychlost na 30 kilometrů v hodině, okamžitě se vyrojí miliony argumentů, že jde o komunismus. A že mezitím roste počet úseků, kde je třicítka, nebo dokonce dvacítka realitou, nikdo ani nekomentuje, ani nerozporuje.
A jako u každého citlivého tématu, také zde mají hlavní roli emoce. Ty tak stály u zrodu dvou velkých a nákladných dopravních projektů v hlavním městě. A letos dostaly či začaly dostávat dost reálnou podobu. Nutno dodat: bohužel.
Prahu letos čeká hodně stavění. Pokračovat bude výstavba metra D, na jaře se začne stavět tramvajová trať v horní části Václavském náměstí, pokračovat bubou i opravy mostů či výstavba bytů na pražských brownfieldech.
Velké plány pro Prahu. Odstartují miliardové investice podle plánu?
Reality
Cesta na letiště je královskou disciplínou
Prvním je návrat trolejbusů do systému pražské hromadné dopravy. Ten není zase tak nový. Blouznění nad návratem trolejbusů probíhalo již v minulé dekádě a první, říkejme mu pilotní, projekt se realizoval mezi Palmovkou a Miškovicemi. Asi se proti němu nevzbudil dostatečný odpor, a tak si vedení řeklo, že to funguje.
A co víc, tuto funkčnost se rozhodli prověřit na jedné z opravdu nejdůležitějších dopravních tepen metropole – z Veleslavína na letiště.
Cesta z města na letiště je pro každé evropské i obecně západní velkoměsto královskou disciplínou. Praha v ní přitom trestuhodně selhává, a tak většina turistů i našinců při cestě na Ruzyň volí osobní auto. Jenomže stále existuje dost cizinců, kteří o pražských taxikářích četli své, případně mají neblahou zkušenost, a tak chtějí zkusit MHD.
Výstavba nové tramvajové trati v horní polovině pražského Václavského náměstí začne letos 29. června a potrvá tři roky. Tramvaje přes náměstí mezi Vodičkovou a Jindřišskou ulicí nepojedou od tohoto data až do 30. září, tedy tři měsíce. Náklady na vybudování trati od Národního muzea doprostřed náměstí vyjdou na 1,24 miliardy korun.
Stavba tramvajové trati na Václavském náměstí začne o letních prázdninách
Reality
Romantici v akci
Donedávna měli k dispozici docela příjemnou a hlavně opravdu kultovní linku 119. Ale romantici, kteří se dostali k moci, rozhodli, že raději nasadíme trolejbusy.
Od letoška se tak na letiště dostanete jen obřím trolejbusem. Tedy pokud zrovna jede, což se od spuštění provozu občas i daří. A když se nedaří, což se naopak děje až překvapivě často, je za tím mimo jiné skutečnost, že si „řidiči MHD na trolejbusy zatím nezvykli“.
To je opravdu šílené, neřkuli skandální. Nic proti obyvatelům Miškovic, ale když se dostanou domů o 30 minut později, reputační rozměr je spíše nižší. Naopak když se většině turistům stane, že se díky, tedy pardon, kvůli trolejbusům prostě nedostanou domů, půjde reputace Prahy a jejího letiště zásadně dolů.
Trolejbusy jsou jistě fascinující technologie. Pojďme se shodnout, že by je měl každý vidět za život alespoň dvakrát, aby nebyl ochuzen. Ale stačí v muzeu. A vystavění muzea trolejbusů by bylo jistě levnější než jejich nasazení v reálném provozu ve městě, jakým je Praha. Vlastně vzbuzují jen jednu otázku: Fiakry nebyly? Jiný důvod pro jejich nasazení opravdu neexistuje.
Téměř přesně po půl století se do Prahy vrátí plnohodnotný provoz trolejbusů. Jezdit budou po nové jedenáctikilometrové trati mezi Palmovkou, Prosekem a Čakovicemi. Její stavba, která vyjde pražský Dopravní podnik na 283,7 milionu korun, začala dnes. 
Do Prahy se po 50 letech vrátí trolejbusy. Trať do Čakovic vyjde na 300 milionů
Politika
Bude to hezké. Opravdu?
Trolejbusy jsou však opravdu jen takovou anekdotou proti druhému romantickému projektu pražské dopravy. Tou je návrat tramvají na Václavské náměstí. Projekt se letos začal realizovat a dopravním romantikům se tak plní opět dávný sen (cca od roku 2015). Jde o fascinující snahu propojit trasu vedoucí směrem na Hlavní nádraží, jíž vládne tramvaj číslo 9, s Vinohradskou ulicí, které naopak vládne tramvaj 11.
A nejúžasnější na tom celém je, že se cca 1,3 miliardy korun (tedy to byl odhad, takže to pod tři miliardy nakonec nepůjde) proinvestuje jen proto, aby se naplnila touha pár jedinců vrátit tramvaje na Václavák. Racionálních důvodů, proč to dělat, mnoho není. Pardon, není vlastně žádný. Jen to bude asi hezky vypadat, když tramvaje pojedou nahoru pravou stranou památníku svatého Václava a dolu levou stranou.
Přeseknutí magistrály
Opravdovým problémem pak je přeseknutí pražské magistrály, tedy dopravní tepny hlavního města. Že tato vede centrem města a že to je nejspíš hloupost, o tom není sporu. Jenomže magistrála je také historický fakt, který zatím nikdo nezměnil. Navzdory plánům a studiím magistrálu zatím nikdo nezakopal pod zem, s čímž se tak nějak počítalo.
Technici usilovně hledají řešení, jak pohánět nákladní automobily něčím jiným než spalovacím motorem. Zajímavou inspiraci pro ně představují elektrické lokomotivy nebo třeba trolejbusy. 
Zvítězí elektrifikovaná dálnice nad naftou?
Zprávy z firem
Nyní přes celkem 6 pruhů, po nichž denně projedou desítky tisíc aut, povedou tramvajové koleje. Sice tou tramvají pravděpodobně nikdo nepojede (na rozdíl od I. P. Pavlova, kde je situace podobná), nicméně když už jsme ty peníze proinvestovali, jistě po nich povede i nějaká linka. A tramvaje v Praze vždy tahají za delší konec než auta.
Romantická gesta jsou pěkná věc. Třeba v lásce, umění, možná i v soukromém podnikání to může přinést zajímavé novinky. V prostředí dopravy ve městě, jako je Praha, to ale je jen takový špás. Drahý, hloupý a s poměrně bizarními dopady. Asi by to tedy chtělo příště více rozumu a méně toho srdíčka. Jinak se postupně z Prahy stane opravdu město k nežití. Které ale nebude ani pro turisty. A pak už nebude pro nikoho. Jen romantiky, kteří rádi jezdí tramvajemi a trolejbusy.
