Stanislav Šulc: Vztah Čechů ke klimatické změně přestává být legrační
Je léto, takže míra průzkumů na libovolná témata je vyšší než obvykle. V záplavě balastu se občas objeví i něco vskutku pozoruhodného. Do této kategorie spadá také průzkum IPSOS na téma vztahů Čechů ke klimatické změně. Výsledky jsou totiž zarážející, šokující a vlastně už ani ne moc legrační.
Doposud jsme v Česku měli ve vnímání klimatické změny poměrně jednoduchou situaci. Měli jsme tu opovrhovanou minoritu těch, kteří o ni hovoří alarmisticky, šíří negativní scénáře a snaží se přesvědčovat populaci, aby výrazně omezila vlastní pohodlí a zajistila jakous takous budoucnost.
Pak tu byla výrazně větší skupina lidí, kteří z různých profesních i odbornostních pozic jednak tu předchozí skupinu dehonestovali a pak vysvětlovali, že se nic neděje.
A třetí skupina, řekněme obecný lid, měla jasno: hlavně nás tím nezatěžujte. A s tímto přístupem si samozřejmě za názorové lídry volili zástupce druhého tábora.
Celkově tak Češi en bloc rozhodně nepatří k lídrům v zelené transformaci, což má tu výhodu, že to je alespoň čitelné a jasné.
Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.
Chladný červenec zasáhl provozovatele koupališť, ti počítají ztrátu návštěvníků v desítkách tisíc
Money
Riziko chápeme. Skutek utek
Tedy alespoň doposud bylo. Podle aktuálního průzkumu agentury IPSOS se totiž situace zásadně změnila. A bohužel k něčemu, co prostě už nejde moc chápat.
Průzkum ukazuje, že 65 procent Čechů dopady klimatické změny reálně pociťuje. A zhruba třetina se dokonce domnívá, že se situace bude zhoršovat. Mohlo by se zdát, že se zjevně něco děje, ale pak přichází další twist v zápletce – na dotazy, co jsou ochotni dělat, aby změně nějak pomohli, tak většina říká, že nic.
Takže zatímco doposud byl postoj vůči klimatické změně bagatelizující, ignorující nebo odmítavý, aktuálně již většina Čechů (tedy dvě třetiny) riziko chápe. I tak ale nejsme ochotni nic dělat.
Chladné léto zastavilo rostoucí spotřebu elektřiny na chlazení a ulevilo přetíženým sítím i domácím rozpočtům. V červenci klimatizace často zůstaly vypnuté – a tisíce domácností tak ušetřily stovky korun.
Klimatizace letos utichly. Češi díky chladnému létu ušetřili stovky korun
Názory
Groteska končí, začíná horor?
Když jste se bavili s vědci, kteří klimatu rozumějí (ekonomové prominou, ale oni to nejsou), vztah majority k situaci je děsil. Bude zajímavé se nyní pobavit o tom, jak vlastně tuto změnu nálady vnímají oni.
Pro nestranného pozorovatele to doposud byla groteska, teď to už není ani legrační, ale začíná to být vážné. Jak jinak vnímat společnost, která si je vědoma rizika, ale nijak na ně nereaguje? Na to asi čeština žádný slušný termín nemá.
Na jedné straně slýcháme, jak jsou obnovitelné zdroje stále levnější a praktičtější, ale zároveň země i firmy dávají zelené projekty k ledu. Ačkoli by se technologie našly váhavost politiků a firem ekologickou transformaci brzdí.
Ekologická (ne)transformace. Zdroje jsou, vůle schází
Zprávy z firem
Další etapa projektu Savarin má zelenou. Po rekonstrukci barokního paláce developerská skupina Crestyl začne chystat proměnu zatím uzavřeného nádvoří a také obnovu historické jízdárny.
Miliardový projekt Savarin má zelenou. Už za čtyři roky si budou moct lidé zkracovat cestu z Jindřišské na Václavák
Reality
