Navýšení obranných výdajů na 3,5 procenta HDP je podle expertů ekonomicky zvládnutelné, rozhodující je však politická vůle. Klíčová debata se vede o tom, kolik z peněz půjde přímo na armádu.

Navýšení obranných výdajů až na pět procent HDP do roku 2035, k němuž se zavázali spojenci v NATO, je podle odborníků ekonomicky realizovatelné. Shodují se však, že zásadní překážkou není ekonomika, ale politické rozhodnutí.

Analytici upozorňují, že je nutné rozlišovat mezi 3,5 procenta HDP na tzv. jádrové obranné výdaje a zbývajícími 1,5 procenta na širší, méně přesně vymezené oblasti. „Důležité je rozlišovat jádrové obranné výdaje a další související výdaje,“ uvedl Vojtěch Báhenský. Podle něj jsou právě tyto výdaje „jednoznačně klíčové“.

Aktualizováno

Schillerová: Slibovat na obranu více než dvě procenta HDP je nereálné

Politika

Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné, uvedla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přístup vlády k obraně kritizovali v debatě zástupci opozice. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní svoje spojenecké závazky.

ČTK

Přečíst článek

Podobně hovoří i Jan Kofroň: „Ve skutečnosti se nejedná o čistých pět procent, ale o kombinaci 3,5 procenta na tvrdé obranné výdaje a dalších 1,5 procenta na poměrně vágně definované oblasti.“ Zbývající část podle něj nepředstavuje zásadní problém, protože ji lze naplnit širším spektrem výdajů.

Státy si podle expertů mohou vyšší výdaje dovolit, znamenalo by to ale kombinaci opatření. Například zvýšení daní, škrty v jiných kapitolách nebo vyšší zadlužení. „Je to realistické i proveditelné… záleží to spíše na politické vůli než na ekonomických dopadech,“ uvedl Matúš Halás.

Aktualizováno

Benzinky po konfliktu v Íránu nezvyšují marže, uvádí ministerstvo

Zprávy z firem

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.

ČTK

Přečíst článek

Diskuse se vede také o tom, jak nové prostředky využít. Část expertů zdůrazňuje potřebu modernizace, investic do techniky a infrastruktury. „Kvůli dlouhodobému podfinancování bude v krátkodobém horizontu dominantní modernizace,“ uvedl Báhenský. Jiní považují za realističtější postupné posilování personálu. „Existují i jiné způsoby, jak budovat obranyschopnost, například investováním do personálu,“ doplnil Halás.

Kofroň zároveň varuje před příliš rychlým růstem výdajů bez odpovídajících změn. „Prudké navýšení je možné, pokud je spojeno s reorganizací,“ uvedl s odkazem na zkušenosti pobaltských zemí.

Česká vláda v současnosti počítá s výdaji na obranu kolem 1,7 procenta HDP. Hranici dvou procent by země překročila pouze v případě započtení dalších výdajů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.

Premiér Andrej Babiš odmítá kritiku opozice kvůli letošnímu rozpočtu Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle něj vláda schválila rekordní částku, opozice v čele s Marian Jurečka ale upozorňuje, že oproti původnímu návrhu došlo ke škrtům, které mohou ohrozit bezpečnost státu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl kritiku opozice týkající se letošního rozpočtu Bezpečnostní informační služba (BIS). Uvedl to na síti X s tím, že jeho vláda schválila pro civilní kontrarozvědku rekordní objem prostředků.

Podle schváleného rozpočtu má BIS letos získat přibližně 2,6 miliardy korun, což je meziročně zhruba o 230 milionů více. Ve srovnání s návrhem předchozí vlády vedené Petr Fiala (ODS) je však letošní částka asi o 240 milionů korun nižší.

Požár v Pardubicích. LPP popírá výrobu izraelských dronů, policie prověřuje i úmyslný útok

Zprávy z firem

Ranní požár haly společnosti LPP Holding v Pardubicích vyvolal nejen zásah hasičů, ale i vlnu spekulací o napojení na izraelský zbrojní průmysl. Firma to odmítá, zatímco policie pracuje s verzí úmyslného zapálení a prověřuje i přihlášení radikální skupiny.

nst

Přečíst článek

Babiš zdůraznil, že jeho kabinet výdaje na BIS navýšil. „Naše vláda tedy peníze navýšila o téměř 230 milionů,“ uvedl. Připomněl, že loni BIS obdržela 2,37 miliardy korun a v roce 2024 přibližně 2,26 miliardy korun. Podle něj tak současná vláda zajišťuje nejvyšší financování v historii služby.

Opozice ale upozorňuje, že původní návrh rozpočtu počítal s vyšší částkou. „BIS měla mít letos podle našeho návrhu rozpočtu 2,84 miliardy. Vy jste jí peníze osekali,“ uvedl na síti X bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Jurečka v této souvislosti varoval před snižováním výdajů na obranu i bezpečnostní složky v době zhoršující se mezinárodní situace. Připomněl také dnešní pravděpodobně úmyslně založený požár v průmyslovém areálu v Pardubicích jako příklad aktuálních bezpečnostních rizik.

David Ondráčka: Protest jako ventil: co z Letné (ne)doteče do politiky?

Názory

V sobotu proběhne na Letné demonstrace Milionu chvilek. Protest je v demokracii legitimní a potřebný. Veřejnost má právo, a někdy i povinnost, dát politikům najevo svou nespokojenost a ukázat nesouhlas s kroky vládnoucí většiny. Klíčové ale je ptát se, zda a co vlastně mohou tyto protesty změnit, nebo alespoň které problémy mohou nasvítit jako důležité. Slovy Václava Moravce z jeho Otázek: o čem se po sobotních protestech bude mluvit?

David Ondráčka

Přečíst článek

Kabinet Andrej Babiš, který nastoupil po podzimních volbách, rozpočet upravil a zároveň zvýšil plánovaný schodek z původních 286 miliard na 310 miliard korun. Kritika opozice směřuje i k tomu, že vláda současně snížila výdaje na obranu přibližně o 21 miliard korun.

„V době, kdy se zhoršuje bezpečnostní situace na celém světě, je naprosto neobhajitelné, že vláda podsekla rozpočet Bezpečnostní informační služby,“ uvedl Jurečka. Podle něj je BIS klíčová pro ochranu země před extremismem, terorismem i působením cizích agentů.

Na nutnost dostatečného financování obrany a bezpečnostních složek v minulosti upozornil také prezident Petr Pavel. Před snižováním rozpočtů zpravodajských služeb dlouhodobě varují i bezpečnostní experti.