Požár v Pardubicích. LPP popírá výrobu izraelských dronů, policie prověřuje i úmyslný útok

Po rozsáhlém požáru průmyslového areálu v Pardubicích zvažují bezpečnostní složky možné zvýšení stupně teroristického ohrožení v Česku. Podle úřadů zatím nehrozí bezprostřední nebezpečí, případ ale provázejí podezření na úmyslné zapálení i možný teroristický motiv.

V reakci na požár průmyslového areálu v Pardubicích se v nejbližší době sejde zpravodajská skupina společně s krizovým štábem ministerstva vnitra. Jejím úkolem bude posoudit, zda je nutné zvýšit stupeň ohrožení terorismem v České republice. Ministr vnitra Lubomír Metnar uvedl, že bezpečnostní složky situaci pečlivě vyhodnocují, nicméně aktuálně nemají informace o bezprostředně hrozícím dalším útoku.

Požár vypukl v časných ranních hodinách ve skladovací hale v průmyslové zóně, kde působí mimo jiné společnost LPP Holding. Oheň se následně rozšířil i na sousední administrativní budovu. Zásah hasičů byl komplikovaný rozsahem požáru i charakterem objektu.

David Ondráčka: Bataclan deset let poté: teror zmizel z ulic, ne ze světa

Názory

Dnes je smutné výročí brutálního teroristického útoku v pařížském klubu Bataclan, kde bylo zabito 70 mladých lidí. Bataclan se stal symbolem hrůzy. A 13. listopad zůstává ve Francii dnem ticha a otázek. Svět tehdy viděl, že terorismus není vzdálená hrozba, ale útok na samotný způsob života, na tanec, hudbu a smích, a může se stát kdekoli. Bataclan zůstává pro Francouze trauma, které se však proměnilo v bdělost a konkrétní kroky, jak situaci měnit.

David Ondráčka

Přečíst článek

Policie nyní pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru. Jak uvedl policejní prezident Martin Vondrášek, všechny vyšetřovací linie zahrnují podezření na úmyslné založení. Kriminalisté proto intenzivně pátrají po možných pachatelích a zajišťují důkazy na místě.

Další závažný rozměr případu naznačila nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, podle níž existuje podezření, že by mohlo jít o teroristický útok. Tuto možnost prověřují bezpečnostní i zpravodajské složky.

K požáru se podle médií přihlásila skupina označující se jako The Earthquake Faction. Její tvrzení však zatím nebylo oficiálně potvrzeno a úřady k němu přistupují s opatrností. Vyšetřování proto pokračuje ve více rovinách, včetně analýzy možného extremistického či politicky motivovaného pozadí.

Dvojí ceny nafty podle poznávací značky nejsou jen krizovým opatřením, ale otevřeným experimentem s diskriminací. Slovensko si v ropné nouzi zkouší, jestli pravidla Evropské unie platí jen tehdy, když se to hodí.

Když stát začne rozlišovat ceny podle toho, odkud přijíždíte, není to technické opatření. Je to politické rozhodnutí, a dost nebezpečný precedent. Slovensko teď řidičům se zahraniční značkou vzkazuje jednoduchou věc. Jste tu vítáni, ale zaplatíte víc. Ne proto, že by náklady byly vyšší. Ale proto, že nejste „naši“.

Zní to jako drobnost? Ve skutečnosti jde o zásah do samotného základu evropského projektu. Vnitřní trh EU stojí na tom, že hranice mezi státy nemají rozhodovat o tom, kolik zaplatíte za stejné zboží. Jakmile se tenhle princip začne ohýbat, otevírá se Pandořina skříňka. Dnes je to nafta, zítra to může být cokoliv.

Slovensko zavádí dvojí ceny nafty. Cizinci zaplatí až o pětinu víc, stát reaguje na ropnou krizi

Politika

Slovensko poprvé přistupuje k razantní regulaci prodeje pohonných hmot. Kvůli výpadku dodávek ropy a náporu zahraničních řidičů zavádí omezení tankování a od pondělí také dvojí ceny nafty. Opatření ale vyvolává pochybnosti o souladu s právem EU i kritiku dopravců.

nst

Přečíst článek

Argument „ropné nouze“ přitom neobstojí tak snadno, jak by si vláda přála. Krize může ospravedlnit omezení, ale jen taková, která jsou přiměřená a nediskriminační. Tady je diskriminace přímo vepsaná do systému. Ceník se neřídí spotřebou ani dostupností, ale státní příslušností vozidla. To není vedlejší efekt, to je podstata opatření.

Navíc nejde o neprobádané území. Maďarsko už si podobný experiment vyzkoušelo a skončilo pod tlakem Bruselu. Slovensko se teď tváří, že jeho verze je jiná, sofistikovanější. Sleva pro domácí se „jen“ odečte u pokladny. Formálně možná rozdíl, fakticky stejná věc.

Celé opatření tak působí spíš jako pokus politicky uklidnit domácí publikum než jako promyšlené řešení nedostatku paliva. Vzkaz voličům je jasný. Ochráníme vás před tankovací turistikou. Vzkaz do Bruselu už tak jednoznačný není. Spíš testuje, kolik toho ještě Unie unese, než zasáhne.

Slovensko se ocitlo v nepříjemné situaci, to je bez debat. Ale právě v krizi se ukazuje, jestli stát bere pravidla vážně, nebo je považuje jen za doporučení. Dvojí ceny podle SPZ nejsou jen administrativní trik. Jsou to červené světlo na křižovatce, kterou by evropské právo mělo hlídat velmi pečlivě.