Kdysi symbol „pražského Palerma“ a „mafie Bém–Janoušek“, dnes „skutečný odborník“. Proměna postoje Andreje Babiše k Pavlu Bémovi ukazuje, jak rychle se v české politice dokáže zapomenout na vlastní slova. Když se to zrovna hodí.
Ještě nedávno byl Pavel Bém v podání Andreje Babiše jednou z tváří „pražského Palerma“. Symbol doby, kdy se podle tehdejšího budoucího premiéra řídilo hlavní město přes telefonní linku k Romanovi Janouškovi. „Mafie Bém–Janoušek“ patřila k výbavě jeho protikorupční rétoriky stejně neodmyslitelně jako sliby o nových pořádcích.
Čas ale umí zázraky. Tentýž Babiš dnes jmenuje Pavla Béma do vládní funkce a s vážnou tváří ho označuje za „skutečného odborníka“. Z Palerma je najednou kvalifikace, z kmotrovského symbolu respektovaný profesionál. Politická paměť je zjevně pružná disciplína. A čím vyšší funkce, tím kratší rozpětí vzpomínek.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz, zda může za českou vládu jednoznačně říct, že ČR stojí za Grónskem, uvedl, že nemůže. V rámci Severoatlantické aliance (NATO) jsou lídrem Spojené státy a střety jsou kontraproduktivní, dodal. Kvůli poslednímu dění kolem Grónska a v souvislosti s hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa se ve čtvrtek sejde Evropská rada, ČR na ní bude zastupovat právě Babiš.
Možná se Pavel Bém změnil. Možná se změnil Andrej Babiš. Anebo se jen potvrdilo staré pravidlo české politiky. Minulost je problém jen do chvíle, než se přestane hodit. Pak se ti samí lidé, kteří včera zosobňovali zlo, mohou bez potíží stát součástí „nových pořádků“. Stačí změnit úhel pohledu.
Babišova politická dráha tak dostává další rozměr. Boj proti kmotrům byl zjevně úspěšný. Některé z nich totiž dokázal porazit tak důkladně, až se z nich stali jeho vlastní nominanti. A pokud by snad někdo namítal, že to celé působí poněkud pokrytecky, může být klidný. V české politice nejde o rozpor, jde jen o přirozený vývoj názoru.
Související
Karel Pučelík: Buď jste u stolu, nebo na talíři. Proč by Babiš s Macinkou měli poslouchat Carneyho?
Bývalý ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík, obviněný v rozsáhlé korupční kauze, bude po téměř roce propuštěn z vazby. Soud jeho pobyt za mřížemi nahradil přísnými omezeními včetně dohledu probačního úředníka a zákazu vycestování.
Miloslav Ludvík, bývalý šéf FN Motol, bude propuštěn z vazby, kde byl od konce loňského února kvůli obvinění z korupce. Informaci přinesl server Seznam Zprávy, věznice už příkaz k propuštění jednoho z obviněných obdržela. Podle evropských žalobců přetrvávají obavy z útěku a pokračování v trestné činnosti, Ludvík proto bude pod dohledem probační služby, musí se denně zdržovat doma, odevzdat pas a nesmí vycestovat do zahraničí.
V motolské kauze čelí stíhání celkem 19 lidí a tři firmy kvůli údajnému úplatkářství ze strany nemocničních dodavatelů. Ve vazbě zůstává už jen Ludvíkův bývalý náměstek Pavel Budinský, jehož žádost o propuštění soud nedávno zamítl. Policie v případu zajistila majetek obviněných v hodnotě zhruba 230 milionů korun.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Aktualizováno
Kauza Motol: Ludvík a Budinský zůstávají ve vazbě, Jansta je na svobodě
Kanada na nic nečeká. Investuje do energetiky, bezpečnosti a odolnosti, jedná, hledá nové přátele. V novém mezinárodním systému nelze čekat na drobky, které spadnou z velmocenského stolu. Podřízená pozice není důstojná, a v konečném důsledku se ani nevyplatí. Mohl by to někdo říct Babišovi a Macinkovi?
„Kanaďané vědí, že náš starý, pohodlný předpoklad, že nám naše zeměpisná poloha a členství v aliancích automaticky zaručuje prosperitu a bezpečnost, už neplatí,“ řekl v hojně citovaném projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu kanadský premiér Mark Carney. Rozhodně přitom nemluvil jen ke Kanaďanům, ale k celému světu.
Carney nahlas vyslovil myšlenku, kterou už většina z nás má delší dobu na jazyku, ale na nejvyšší úrovni se ji politici obávají připustit. Dosavadní bezpečnostní a ekonomická architektura přestává fungovat. Globální instituce jako NATO nám dávali jistotu a předvídatelnost, ale s Donaldem Trumpem v Bílém domě se v lepším případě stávají nepředvídatelnými, v horším přímo bezpečnostním rizikem.
S Trumpovou administrativou se mezinárodní situace vrací zpět k velmocenské politice, kdy mocnosti rozhodují a ostatní se přizpůsobují. Možností, jak se s novým rozestavěním vypořádat, je několik, ale jen jedna vede ke stabilním úspěchům. Mark Carney předestřel, jak by mohla „kanadská“ alternativa pro střední a menší státy vypadat.
Grónsko není zlatý důl. Snadněji jde možná těžit i na Měsíci
Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.
Už více než rok sledujeme, jak americký prezident likviduje dosavadní mezinárodní řád. Šéfové vlád ostatních zemí se snažili v nové situaci nějakým způsobem balancovat, někteří volili více konfrontační styl, jiní se zase snažili být s Trumpem zadobře. Eskapáda se cly ale ukazuje, že podřizovat se Trumpovi není nijak zvlášť výhodné.
Příkladem mohou být Britové. Premiér Keir Starmer vůči Trumpovi vystupoval přátelsky a smířlivě, dokonce mu jako dar přinesl bezprecedentní druhé pozvání na státní návštěvu u krále Karla III. Povedlo se mu získat lepší celní pozici než třeba dostala Evropská unie. Když si ale Britové dovolí udělat něco, s čím Trump nesouhlasí – jako odsoudit jeho tlak na Grónsko – už jsou opět mezi černými ovcemi hrozba cel je zase ve vzduchu. Trump vyžaduje absolutní podřízenost, jinak nastane trest, i když jste do té doby hráli jeho písničku. Kanadský premiér to ví. Ví to ale český premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka? Zdá se, že alespoň prozatím ne. Podřízená pozice jim vyhovuje.
Evropské vlády dospěly k obtížnému závěru: Američané jsou teď ti špatní
Evropští lídři se scházejí v Bruselu na mimořádném summitu, který má řešit prudké zhoršení vztahů se Spojenými státy. Podle několika unijních diplomatů panuje napříč evropskými metropolemi mimořádně ostré hodnocení současné americké politiky. „Američané jsou teď ti špatní,“ shrnul situaci jeden z nich, kterého cituje server Politico.
Kanada je nyní lídrem druhého přístupu. Ostatně Kanaďané neměli ten luxus lavírovat, Trump se do nich ihned pustil a chtěl z jejich země udělat další stát USA. Tamější vláda nyní uzavírá dohody, hledá nová spojenectví a aliance. A Mark Carney k tomu vyzývá i další, jako ekonom totiž ví, že společný postup je efektivní. „Kolektivní investování do odolnosti je levnější, než když si bude každý stavět vlastní pevnost. Sdílené standardy snižují fragmentaci. Komplementarity jsou pozitivním součtem,“ zdůraznil v Davosu.
Kanadská vláda masivně investuje do obrany, energetiky a infrastruktury, aby byla odolná a nezávislá. Také ale pumpuje spoustu peněz do bytové výstavby a snižuje daně, protože na domácí politiku nelze zapomínat, ekonomické neúspěchy otevírají dveře pro populisty, kteří za pár drobků ze stolu mocností nezávislost klidně obětují.
David Ondráčka: Loajalita, nebo kariéra? Úředníci čekají, kam se vláda Babiše vydá
Jak zvládnou úředníci vládu s Babišem, Okamurou a Motoristy? Jak se s ní popasují ti, na nichž stojí výkon státní správy a hospodaření s rozpočtem (a těch klíčových je ve skutečnosti několik set)? Loajalita ke státu, nebo kariéra a přizpůsobení se současným ministrům? To jsou složitá a nejednoznačná dilemata. Na ministerstvech dnes panuje zvláštní druh ticha — ne klid, ale čekání. Někteří to vydrží, jiní odejdou. Rozumné změny jsou v pořádku, rozbourání všeho by byla jen hloupá destrukce.
Nové pořádky naznačuje i Rada míru, kterou v Davosu Trump představil. Podle kritiků bude nové mezinárodní těleso konkurenčním projektem k OSN, čímž přispěje k další fragmentaci už tak rozkolísaného světa.
O nové organizaci vypovídá i seskupení signatářů, kteří se do projektu chtějí s Trumpem pustit. Argentinský prezident Javier Milei, izraelský premiér Benjamin Netanjahu, maďarský premiér Viktor Orbán. Součástí by prý mělo být i Rusko. Dovedete si představit, jak bude taková skupina plánovat nějakou humanitární misi a dohlížet na lidská práva? Naopak Emmanuel Macron ve výčtu chybí, stejně tak i zástupce britské vlády. Dobře to shrnula šéfka diplomacie Yvette Cooperová: „Máme také obavy z toho, že prezident Putin je součástí něčeho, co hovoří o míru, když jsme od něj dosud neviděli žádné známky toho, že by se zavázal k míru na Ukrajině.“
Související
Carney couvl a omluvil se Trumpovi za kanadskou reklamu o clech
