Obviněný exředitel Motola Ludvík dostal výpověď

Skupina Promet Group, která je menšinovým akcionářem automobilky Tatra Trucks, se domnívá, že vedení Tatry nemuselo při některých rozhodnutích postupovat s péčí řádného hospodáře. Podle Promet Group se to týká armádní zakázky na vozidla, která ministerstvo obrany podle firmy nakupuje prostřednictvím společnosti Tatra Defence Systems (TDS) zhruba o jednu miliardu korun dráž, než kdyby je pořizovalo přímo od Tatry Trucks. Uvedl to server Seznam Zprávy.

Automobilka Tatra Trucks vyrábí v Kopřivnici na Novojičínsku sériové nákladní vozy i speciální automobily na míru. Jejími akcionáři jsou průmyslově-technologický holding CSG českého podnikatele Michala Strnada, kterému patří 65 procent, a strojírenská skupina Promet Group rodiny Materových.

„Nově zveřejněné skutečnosti týkající se začlenění Tatra Defence Systems do dodavatelského řetězce Tatry posilují naše podezření, že vedení Tatry Trucks, konkrétně představenstvo a dozorčí rada, nemuselo vždy jednat s péčí řádného hospodáře,“ řekl serveru Seznam Zprávy mluvčí Promet Group Pavel Barvík.

Zakázky za miliardy

Firmu TDS kompletně ovládá CSG Michala Strnada. Seznam Zprávy uvedly, že získaly a analyzovaly dvě smlouvy týkající se až třináctimiliardové armádní zakázky. Jednou je smlouva mezi automobilkou a TDS, druhou smlouva mezi TDS a ministerstvem obrany.

Obrana nakupuje Tatry přes prostředníka z CSG, cena se zvýší až o miliardu

Zprávy z firem

Ministerstvo obrany změnilo na návrh samotného výrobce způsob nákupu nákladních vozů Tatra. Místo přímých dodávek nyní vozy pořizuje přes firmu ze skupiny zbrojaře Michala Strnada, což podle zjištění Seznam Zpráv znamená výrazné navýšení ceny. Při plném využití rámcové smlouvy může stát zaplatit až o miliardu korun více za technicky totožná vozidla, uvádí server.

nst

Přečíst článek

Smlouvy jsou podle serveru fakticky stejné, vznikly ve stejný den a jejich autorem je stejný člověk. Liší se ale cena produktu. „V konečném součtu je rozdíl přibližně jedné miliardy v neprospěch ministerstva obrany. Jinými slovy, ministerstvo nakupuje přibližně o miliardu dráž, než kdyby nakupovalo přímo od výrobce,“ uvedl server.

Mluvčí CSG Andrej Čírtek uvedl, že TDS není v tomto případě prostředníkem, ale výrobcem finálního vojenského vozidla. „Tatra Trucks dodává podvozky, zatímco TDS zajišťuje instalaci pancéřovaných kabin, speciálních nástaveb, komunikačních a dalších vojenských systémů, integraci celku, certifikaci, logistickou podporu a související služby po celou dobu životního cyklu. Rozdíl v ceně proto neodráží ‚marži prostředníka‘, ale rozsah výrobního a servisního plnění, které TDS vůči ministerstvu obrany nese,“ řekl serveru Čírtek.

Zaměstnanec Tatry Jiří Valentík, který je autorem technických specifikací obou smluv, podle serveru potvrdil, že obě popisují stejný produkt. „V důsledku mohlo dojít k poškození společnosti Tatra Trucks, jejího zákazníka, tedy Ministerstva obrany České republiky, i nás coby akcionáře. Jedná se přitom o zakázky v řádech miliard korun jen pro českou armádu,“ uvedl mluvčí Promet Group Barvík.

Aktualizováno

Slovenská armáda si u Strnada objedná tatrovky za miliardy

Zprávy z firem

Slovensko se chystá modernizovat armádní logistiku pomocí vozidel Tatra Force. Rámcová smlouva s CSG miliardáře Michala Strnada počítá s dodávkou až 1 289 vojenských vozidel za miliardu eur.

nst

Přečíst článek

Řekl, že Promet Group několikrát žádala management Tatry o vysvětlení, ale nikdy ho nedostala. „Pokud uspokojivé vysvětlení neobdržíme, respektive v případě potvrzení, že došlo nebo stále dochází k poškozování některé ze stran, máme jako zodpovědný akcionář připraveny varianty, jak chránit Tatru Trucks a naše akcionářská práva v ní. Samozřejmě včetně právních kroků,“ řekl serveru Barvík.

CSG a Promet Group získaly Tatru v roce 2013 v dražbě a dostaly ji z krize. Skupinu CSG později od svého otce Jaroslava Strnada převzal Michal Strnad, původní vlastník Promet Group René Matera zemřel. Spory v Tatře propukly předloni, když valná hromada na přání majoritního akcionáře odvolala z čela dozorčí rady novou generální ředitelku Promet Group Denisu Materovou.

Americký prezident dnes do čela americké centrální banky – Fedu – nominoval Kevina Warshe, který v jejím širším vedení už působil, v letech 2006 až 2011.

Z hlediska trhů rozhodně nejde o úplné překvapení, byť část investorů do poslední chvíle sázela na to, že prezident do křesla nominuje ještě někoho „více holubičího“, jako je donedávna favorit nominace Kevin Hassett, šéf Národní ekonomické rady USA, tedy vlastně prezidentův ekonomický šéfporadce. Proto například zlato na Warshovu nominaci reaguje poklesem. Ještě více holubičí Hassett by podle trhů spíše než Warsh výrazněji oživil inflační tlaky v americké ekonomice, proti nimž se investoři jistí právě třeba nákupem zlata.

Většina investorů Hassetta vnímala jako už až příliš radikálního, a to až tak, že by nemusel pro své záměry v čele Fedu získat dostatečnou podporu jeho širšího vedení. Možné zásadní střety Hassetta s kolegy ve vedení Fedu by mohly podrýt důvěryhodnost celé instituce a vnést na trhy nejistotu a tím třeba i zapříčinit jejich vleklejší propad. To Trump nechtěl riskovat, zvláště s blížícími se volbami do Kongresu, takže jde o klíčový důvod, proč dal nakonec přednost Warshovi. I když trhy berou v potaz i další důvody, od těch závažnějších až po povrchní typu toho, že fotogenický Warsh vypadá lépe než ostatní možní kandidáti na televizních obrazovkách. 

Trumpova touha po Grónsku brzdí výzkum změny klimatu. Vztahy mezi vědci ochably

Politika

Vztahy mezi americkými a grónskými vědci ochladly poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně hovořil o možnosti převzetí kontroly nad Grónskem. Napětí už vedlo k pozastavení některých společných výzkumných projektů a komplikuje plánování budoucí spolupráce, píše agentura Bloomberg.

nst

Přečíst článek

„Zlatá střední cesta“

Warsh je ale opravdu hlavně v uvedeném smyslu konsensuálnější než Hassett. Pro Trumpa tak představuje „zlatou střední cestu“. Tedy muže, který je odhodlaný snižovat úrokové sazby Fedu, bude-li to jen trochu realistický možné, ovšem včetně tedy toho, že bude schopen přesvědčit o takovém kroku ostatní, méně odhodlané kolegy z vedení Fedu. U Hassetta už hrozilo, že by šel kontraproduktivně „za hranu“. Vlastně za hranu možného.

I Warsh ovšem každopádně představuje rozchod s dosavadní linií symbolizovanou stávajícím šéfem Jeromem Powellem a předtím vlastně i Benem Bernankem a Janet Yellenovou. Warsh je například kritikem opatření typu kvantitativního uvolňování, které Fed uplatňoval po podstatnou část minulého desetiletí. V českých podmínkách by Warsh zřejmě kritizoval i jeho obdobu pro malou a otevřenou ekonomiku, jíž je kurzový závazek, jaký uplatňovala i Česká národní banka, v letech 2013 až 2017.

Warsh tak zosobňuje definitivní odklon od měnové politiky desátých let tohoto milénia. Kritika nekonvenční měnové politiky minulého desetiletí, například právě kurzového závazku, se ozývá také alespoň od části současného vedení ČNB a globálně v rostoucí míře i z odborných a akademických kruhů. Takže na mezinárodní scéně dochází obecněji k přehodnocení měnové politiky desátých let, pro nějž je Warshova nominace celosvětově dosud nejzásadnějším impulsem.