Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Manželé Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová
ČTK
 ČTK

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí sdělili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times.

Comer už dříve Clintonovým pohrozil, že je v případě odmítnutí vypovídat obviní z pohrdání Kongresem. Následně by jim mohlo hrozit stíhání ministerstvem spravedlnosti.

„Každý člověk se musí rozhodnout, kdy už toho viděl nebo má dost a je připraven bojovat za tuto zemi, její principy a obyvatele, bez ohledu na následky. Pro nás ten čas nastal teď,“ stojí v rozsáhlém dopise zveřejněném několik hodin před nejzazším termínem jejich výpovědi, který Comer stanovil na dnes. Clintonovi v dopise své předvolání před sněmovní výbor pro dohled označili za „neplatné a právně nevymahatelné“.

Odpoutání pozornosti

Comerova snaha přinutit bývalého demokratického prezidenta a někdejší soupeřku amerického prezidenta Donalda Trumpa v prezidentských volbách k tomu, aby vypovídali, odráží jeho celkový přístup k prošetřování Epsteinova případu jeho výborem pro dohled, píše The New York Times. Comer se podle listu snaží odpoutat pozornost od Trumpových vazeb na Epsteina a od rozhodnutí jeho administrativy vyšetřování uzavřít bez zveřejnění klíčových informací. Místo toho se Comer snaží upozornit na prominentní demokraty, kteří rovněž měli vazby na Epsteina a jeho společnici Ghislaine Maxwellovou, míní The New York Times.

Americký prezident Donald Trump

Bloomberg: Trumpova snaha ovládnout Grónsko nedává smysl

Bílý dům zatím nepředložil přesvědčivé vysvětlení, proč by Spojené státy měly usilovat o kontrolu nad Grónskem. Komentář agentury Bloomberg, který přebíráme, upozorňuje, že americké ambice vůči arktickému ostrovu postrádají ekonomické i bezpečnostní opodstatnění a mohou Spojeným státům i NATO spíše uškodit.

Přečíst článek

Clintonovi opakovaně tvrdí, že nemají žádné informace relevantní pro vyšetřování Epsteinova případu. V dnešním dopise obvinili Comera, že se snaží „trestat ty, které vnímáte jako své nepřátele, a chránit ty, o kterých si myslíte, že jsou vašimi přáteli“. Comer podle Clintonových usiluje o politicky motivovaný soudní proces, jehož cílem je jejich uvěznění.

Epstein byl mimo jiné známý tím, že pěstoval vztahy s bohatými a mocnými. Stýkal se jak s Clintonem, tak s Trumpem, ačkoliv tito politici nebyli v souvislosti se zločiny finančníka obviněni z žádného protiprávního jednání.

On sám čelil před svou smrtí obvinění, že vedl rozsáhlou prostituční síť s nezletilými dívkami. Epsteina ze zneužívání nařkly desítky dívek, v roce 2008 se však po dohodě s prokurátory přiznal k jedinému sexuálnímu zločinu. Aféru pak v roce 2018 oživily investigativní články listu Miami Herald a Epstein o rok později spáchal sebevraždu, když v newyorském vězení čekal na soudní proces.

Související

Donald Trump a Jeffrey Epstein v roce 1997

Přehlídka osobností. Nově zveřejněné spisy o Epsteinovi zmiňují Trumpa, Clintona nebo Jacksona

Přečíst článek

David Ondráčka: O francouzském umění stávkovat

Stávka francouzských farmářů
ČTK
David Ondráčka

Mám nyní možnost částečně žít ve Francii a umění stávek je zde jedno z nezajímavějších. O Francouzích se traduje leccos, děláme si srandu, že stávkují hodně, často a nahlas. A když se na to člověk dívá déle než jedno zablokované ráno, zjistí, že stávkování je ve Francii vlastně svébytné umění.

V tom chaosu je překvapivě dost řádu a probíhá i s jistou grácií a vzájemnou tolerancí. Patří to ke koloritu života společnosti – Francouz se přizpůsobí, Čech se spíš rozčílí. Trocha tolerance a nadhledu by se v tomto směru hodila i nám. Protest je cenou za společenskou rovnováhu.

Francouzské stávky: chaos s určitými pravidly

Naposledy to dnes ráno předvedli zemědělci. Traktory zaparkované na levém břehu Paříže, od Eiffelovky až k parlamentu, doprava odkloněná, turisté bloudí, taxíky objíždějí. Scéna jako z filmu, který jste už viděli, ale přesto se na něj díváte znovu – k Francii to tak nějak patří. Protest tu není výjimkou, ale součástí života společnosti, podobně jako kavárny, bagety nebo kruhové objezdy. A přesto to celé probíhá s určitým humorem a pochopením, že zemědělci mají své zájmy, hájí si je a na chvíli to přináší určitý diskomfort.

Stávka francouzských farmářů David Ondráčka

Francouzi stávkují už jen z povinnosti

Pamatuju si několik menších stávek, kdy jsem měl pocit, že se stávkuje už trochu ze zvyku, tak nějak z povinnosti unaveně. Všichni vědí, že „něco se děje“, ale málokdo si kvůli tomu zruší program. Metro nejede? Dobře, vezmu kolo. Je to nepříjemné, ale očekávané. Francouz se s tím naučil žít. A hlavně – ví, že to není proti němu osobně.

Hodně cítit byla stávka kuchařek ve školních jídelnách. Najednou rodiče museli v poledne vyzvednout děti, nakrmit je a vrátit zpátky do školy. Logistická noční můra, kterou pocítili úplně všichni. Žádné abstraktní heslo, žádné vzdálené ministerstvo. A o stávce se dost mluvilo, bolela mnoho lidí.

Film Kmotr se stal předobrazem některých českých politických hráčů

Kauza Česko Davida Ondráčky: Jak se zrodili čeští političtí kmotři

Bývalý šéf Transparency International a komentátor David Ondráčka vydal u nakladatelství Práh úspěšnou knihu Kauza Česko. Portál newstream.cz z ní nabízí několik ukázek. Ve druhé se Ondráčka věnuje fenoménu politických podnikatelů, pro které se v Česku ujal termín kmotři nebo zcela zavádějící označení lobbisté.

Přečíst článek

Vyjednávání politiků

Důležitá je přitom reakce politiků, tedy sociální dialog. Nejde jen o to, kolik ustoupí, ale především o to, jak se vůbec chovají. Ve Francii existuje určitá kultura vyjednávání s odbory – tvrdá, hlučná, ale reálná. Odbory jsou partnerem, nikoli kulisou. Když hrozí stávka, bere se vážně: ne jako PR riziko, ale jako skutečný problém, který může zemi ochromit a vyžaduje hledání kompromisu. To neznamená ve všem ustoupit, ale jednat a cestu společně najít.

Stávka francouzských farmářů David Ondráčka

Francouzi hrozí stávkou, v Česku odbory píší výzvy a svolávají tiskovky

To je rozdíl, který je z Česka vidět až bolestně ostře. Naše tripartita vedle toho působí skoro roztomile. Odbory u nás existují, ale spíš formálně. Český odborář často připomíná funkcionáře s vizitkou, ale bez vizí. Místo organizace protestů tisková konference. Místo vyjednávání výzva. Místo skutečného tlaku opatrná slova, aby se někoho náhodou nedotkli. A především: nikdo se jich reálně nebojí, což je pro odbory a jejich vliv smrtelné.

Jenže je to i o nás. V Česku jsou někteří lidé schopni vybuchnout, když musejí deset minut počkat, než projde demonstrující skupina. Neexistuje žádná tolerance – prostě mě zdrželi na mé cestě, svině aktivistické. Neexistuje žádné „někdo za něco bojuje“ nebo „někdo hájí své legitimní zájmy“. Jen pocit křivdy: zdrželi mě, hotovo. Omezují mou neomezenou svobodu.

Francouz se přizpůsobí. Čech se rozčílí

Chybí nám elementární tolerance a schopnost se aspoň na vteřinu vcítit do toho, že žijeme ve společnosti, kde občas někdo zvedne ruku a řekne: takhle už ne. Schopnost pokusit se aspoň na vteřinu vcítit do jejich situace, toho že žijeme jako společnost. Svoboda protestovat je přitom přirozená a důležitá. Francouzi to berou jako cenu za rovnováhu, my jako osobní útok.

Nová radnice na Mariánském náměstí v Praze

David Ondráčka: Prahu nechce nikdo řídit, politika tu ztrácí směr i odpovědnost

V roce 2026 budou komunální volby a hlavně v Praze je to docela otevřené. Praha má rozpočet přes sto miliard, je metropolí se zásadním politickým výtlakem a vlivem, a přesto to nikdo nechce řídit, nebo kandidáti na primátora a radní minimálně váhají. Ukazuje se, jak je pražská komunální (magistrátní) politika podivně zaseklá, prakticky neřiditelná. A Mariánské náměstí nemá přezdívku Mafiánské jen náhodou.

Přečíst článek

Právo na protest? Záleží, kdo vládne

Kolikrát jsem to zažil, jen v trochu jiném kontextu, ve své dřívější práci. Třeba starosta nějaké menší obce: dokud byl u moci, neustále si stěžoval, že po něm opozice a místní křiklouni chtějí informace. „Nic jim nedám, teď vládnu, ať neotravují, chtějí jen škodit,“ říkal. Po dalších volbách ale skončil v opozici a ten samý člověk přišel s úplně jiným tónem: „Oni mi nedávají informace, nechtějí se se mnou bavit. Proč lidi neprotestují? To už je to všem jedno?“

Protest jako cena za společenskou rovnováhu

Jasně, nesmí to zajít tak daleko, aby se země úplně zastavila a zablokovalo se všechno. I Francouzi s tím bojují — ostatně jedno z aktivistických hnutí si v poslední době říká Blockons tout, tedy „blokujme všechno“. Možná by nám ale trochu francouzského chaosu a hlavně nadhledu prospělo. Ne traktory na magistrále, ale vědomí, že protest je v pořádku a přirozenou součástí demokratické společnosti.

Související

Rozplizlost odborářské stávky dokládá, že Fialova vláda má stále značné šance na úspěch u dalších voleb

Lukáš Kovanda: Rozplizlá stávka odborů dává šanci Fialovi. V Česku mění věci jen plný Václavák

Přečíst článek

Pokračujte v protestech, pomoc je na cestě, vzkázal Trump Íráncům

Pokračujte v protestech, pomoc je na cestě, vzkázal Trump Íráncům
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social vzkázal Íráncům, aby pokračovali v protivládních protestech a zmocnili se institucí v zemi. Pomoc je podle šéfa Bílého domu na cestě. Trump v posledních dnech íránskému režimu opakovaně pohrozil americkou intervencí na ochranu demonstrantů a také uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem.

„Íránští patrioti, pokračujte v protestování - převezměte své instituce!!! Schovejte si jména zabijáků a násilníků. Zaplatí za to vysokou cenu. Zrušil jsem všechna setkání s íránskými představiteli, dokud neskončí nesmyslné zabíjení demonstrantů. Pomoc je na cestě,“ napsal Trump v příspěvku, aniž by uvedl podrobnosti o zmíněné pomoci.

Americký prezident příspěvek zakončil slovem „MIGA“, což je zřejmý akronym pro slogan „Učiňme Írán opět skvělým“ a obdoba Trumpovy fráze „Učiňme Ameriku opět skvělou“ (MAGA).

Trump už v sobotu o íránských protestech řekl, že Spojené státy jsou „připravené pomoci“. Americká média tentýž den s odvoláním na anonymní představitele uvedla, že Trump dostal návrhy ohledně vojenských možností útoku na Írán, ale že se ještě nerozhodl.

Americký prezident Donald Trump

Bloomberg: Trumpova snaha ovládnout Grónsko nedává smysl

Bílý dům zatím nepředložil přesvědčivé vysvětlení, proč by Spojené státy měly usilovat o kontrolu nad Grónskem. Komentář agentury Bloomberg, který přebíráme, upozorňuje, že americké ambice vůči arktickému ostrovu postrádají ekonomické i bezpečnostní opodstatnění a mohou Spojeným státům i NATO spíše uškodit.

Přečíst článek

Současné protivládní protesty v Íránu jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi.

Nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí uvedla, že od 28. prosince bylo při íránských protestech zabito nejméně 648 lidí a tisíce dalších utrpěly zranění, dnes agentury citovaly zdroje hovořící o asi 2000 obětech. Podle neověřených informací je však obětí mnohem více, některé odhady zmiňují přes 6000 mrtvých, ale i dvojnásobný údaj. Více než 10 700 lidí bezpečnostní orgány zadržely.

Související

Doporučujeme