Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Argentina si zvolila za prezidenta libertariána. Čeká ji léčba šokem
Argentinu podle všeho čeká šoková terapie či přechod na americký dolar. Nový prezident země, libertarián Javier Milei, také slibuje přetnout obchodní vztah se „zabijáckou“ Čínou.
Pokud Javier Milei splní alespoň část svých předvolebních slibů, Argentina – a svět s ní – zažije ekonomický experiment, jaký dlouho nepamatuje. Milei hodlá staré pořádky rozřezat na kousíčky motorovou pilou, s níž tak rád vystupoval v ulicích argentinských měst během kampaně.
Dolarizace Argentiny. Slib, který není tak snadné splnit
Jednou z prvních obětí motorové pily novopečeného prezidenta, který se úřadu ujme 10. prosince, má být samotná argentinská měna peso. Milei, vzděláním ekonom, by ji rád nahradil americkým dolarem v rámci takzvané dolarizace. Odhodlání má, otázkou je tedy spíše jen to, jaký bude rozsah dolarizace. Každopádně na argentinskou ekonomiku by nyní měla mít vlastně bezprecedentně silný vliv měnová politika americké centrální banky – Fedu.
Argentinské primárky přinesly ohromné překvapení. Favoritem nadcházejících voleb v zemi plné ekonomických problémů se stal Javier Milei, libertarián označovaný za ultrapravicového politika. Místní centrální banka na to reaguje mimořádnými kroky: devalvuje peso o 18 procent a zvyšuje úrokové sazby o 21 procentních bodů. Aktuálně tak je argentinská základní úroková sazba 118 procent.
Argentinská centrální banka devalvuje měnu. Děsí se ultrapravičáka Mileie v roli prezidenta
Trhy
Milei vskutku slibuje šokovou terapii. „Není čas na postupné kroky,“ ubezpečil dav svých slavících příznivců. Ti v terapii spatřují naději na zkrocení více než 140procentní inflace, jež drasticky požírá jejich úspory. K jejímu zkrocení má ostatně přispět právě i zmíněná dolarizace.
Argentina na prahu hluboké recese
Problém je, že Milei může rychle narazit na zeď neúprosných ekonomických zákonitostí. Třeba devizové rezervy země jsou tak vyčerpané, že rychlá dolarizace je prakticky vyloučená. Nový prezident – a ne ekonomika – tak může být tím, kdo zažije šok. A sice šok z toho, jak rychle ochladne nadšení a podpora příznivců, kteří uvěřili jeho slibům. A to ještě neví či si nepřipouští, že zkrocení tak vysoké inflace, jakou Argentina prochází, si zpravidla žádá v prvé řadě velmi hlubokou recesi. A že s tím neudělá nic ani motorová pila v Mileiových rukou.
Devalvace pesa je nevyhnutelná
Co pravděpodobně přijde poměrně záhy, nebude dolarizace, leč devalvace. Devalvace pesa. Argentinská centrální banka se k ní bude muset uchýlit dost možná už tento týden právě proto, že takřka vyčerpala své devizové rezervy.
Milei tedy takřka jistě nenaplní všechny své okázalé sliby. Nicméně jeho libertariánská orientace na malý stát a volné trhy je nezpochybnitelná. Vždyť i své psy pojmenoval po předních libertariánských či klasicky liberálních ekonomech dějin: Murraym Rothbardovi, Miltonu Friedmanovi a Robertovi Lucasovi. A vztahy Argentiny a zemí typu Číny či Brazílie hodlá přetnout, i když jde o ekonomické mocnosti. Vadí mu totiž, že jsou to socialistické ekonomiky. A Čína pak dokonce prý, podle jeho slov, ekonomikou „zabijáckou“, „vraždící“.
V Argentině kulminují problémy s vysokou inflací a vysokým zadlužením. Mizerná ekonomická situace ovlivňuje domácí politiku a vznáší otázky nad kroky Mezinárodního měnového fondu, který je k argentinské finanční morálce benevolentní.
Inflace a zadlužení jako tikající bomba. Argentině hrozí platební neschopnost i politické změny
Money
Avšak i Milei nakonec připouští, že soukromé firmy nebude v obchodování se „zabijáky“, totiž čínskými protějšky, nijak omezovat. Což ovšem přidává další otazník za to, jak moc se nakonec jeho činy ve funkci budou odchylovat od nebývale ideologicky vyhraněné předvolební rétoriky.
Podle všeho se Milei, hned jak utichnou oslavy, začne hbitě zabývat hlavně tím, na kolik si může dovolit v politické praxi slevit ze svých slibů, aby přitom nepřišel o kritický počet svých příznivců.
I pokud však sleví poměrně výrazně, Argentinu čeká zásadní ekonomická transformace.
