Zajímá nás
EK vysekla vládě poklonu. Už příští rok by Česko mohlo plnit limity pro přijetí eura
Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019. Pro současnou vládu, potažmo premiéra Petra Fialu, by to byl úspěch.
Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z v pondělí zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
Evropská komise nepatrně zvýšila odhad letošního výkonu české ekonomiky, který však i s růstem 0,2 procenta výrazně zaostane za průměrem celé Evropské unie. Zato inflace bude podle čerstvé prognózy výrazně vyšší. Brusel očekává 11,9 procenta, což je po Maďarsku druhý nejrychlejší růst cen z celé Evropské unie.
AKTUALIZOVÁNO: Brusel mírně vylepšil růst české ekonomiky. Zato tuzemská inflace poroste po Maďarsku nejrychleji v EU
Money
Kladné body pro Fialovu vládu
Prognóza EK tedy vyznívá příznivě pro českou vládu. Pokud se totiž vyplní, budou moci strany vládní koalice už před řádnými sněmovními volbami roku 2025 deklarovat splnění svého klíčového slibu. Tím je právě snížení schodku veřejných financí na, ideálně pod, úroveň tří procent HDP do roku 2025. V roce 2025 lze přitom předpokládat pokles právě pod úroveň tří procent HDP, ačkoli pro přespříští rok zatím Evropská komise svoji prognózu nepředstavila.
Pokud se prognóza Bruselu naplní, Česko v příštím roce stáhne úroveň schodku veřejných financí na tříprocentní úroveň či pod ní poprvé od roku 2019, tedy od posledního roku před propuknutím pandemie covidu-19, jejíž důsledky vedly tuzemské vlády k historicky bezpříkladnému navýšení objemu zadlužování.
Fialova vláda se konsolidačním balíčkem, představeným minulý týden, snaží nárůst objemu zadlužování alespoň základním způsobem stabilizovat. Podle prognózy Bruselu se jí to nakonec podaří, ovšem i kvůli výraznému růstu nominálního hrubého domácího produktu. Tento ukazatel citelně zvyšuje mimořádná inflace v Česku, nejvyšší za několik posledních desetiletí.
Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody. 
Lukáš Kovanda: Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček?
Názory
Hluboce pod průměrem. V pozitivním smyslu
Právě i díky inflaci, a takzvanému „inflačnímu zdanění“ obyvatelstva, se Česku podaří už letos podle EK snížit poměr veřejného zadlužení k HDP, a to z loňských 44,1 procenta na letošních 42,9 procenta a na 43,1 procenta v příštím roce. Úroveň veřejného zadlužení tak zůstane hluboce pod úrovní průměru EU, která má letos činit 83,4 a v příštím roce 82,6 procenta HDP.
Citelně pod úrovní průměru EU (a shodně eurozóny), který odpovídá 1,8 procenta HDP, zůstane v letech 2023 a 2024 také objem úrokových výdajů českého státu souvisejících s dluhem. Ty v obou zmíněných letech zůstanou i přes nárůst zadlužení a současně přes růst úrokových sazeb na úrovni 1,3 procenta HDP.
