Americký prezident Donald Trump a japonská premiérka Sanae Takaičiová podepsali smlouvu o dodávkách vzácných zemin a kritických nerostů. "Vztahy s Japonskem budou pevnější než kdy dříve," prohlásil Trump při setkání s Takaičiovou. Konzervativní politička zdůraznila Trumpovu snahu o ukončování konfliktů ve světě a řekla, že doufá v nový zlatý věk vztahů obou zemí, napsala agentura Reuters.
Pětatřicet procent obyvatel, na které se obrátila výzkumná agentura Ipsos, ví o sporu, který vede stát s knížecím rodem. Pro mimosoudní smír jsou 43 procenta respondentů, 46 procentům přijde dohoda výhodná. Hlavním argumentem zastánců soudního řešení je obava z prolomení Benešových dekretů.
Rusko v noci na dnešek dokončilo proceduru odstoupení od smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), kterou tiskové agentury označují za klíčovou bezpečnostní smlouvu z období po studené válce. Krok Moskvy představuje nejnovější známku rostoucího napětí mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí (NATO), uvedla agentura Reuters.
Rozvodové řízení by se mohlo od roku 2025 zjednodušit a zrychlit. Soudy by už neměly zjišťovat příčinu rozvratu manželství. Spojit by se mělo rozvodové a opatrovnické řízení o děti. Smírné řešení by měly podpořit i nižší soudní poplatky. Navrhované změny představili ve Sněmovně zástupci ministerstva spravedlnosti a poslankyně Eva Decroix (ODS).
Úřady Náhorního Karabachu oznámily, že přistoupily na ruský návrh příměří, které má ukončit boje s Ázerbájdžánem. Ten v úterý zahájil v regionu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu, přičemž podle místních úřadů zemřely desítky lidí a stovky jich byly zraněny. Baku dohodu, která hovoří také o odzbrojení karabašské armády, následně potvrdilo. Boje měly utichnout dnes ve 13:00 místního času (11:00 SELČ), informovala média. Ve čtvrtek mají zástupci obou stran jednat o budoucnosti Náhorního Karabachu a etnických Arménů, kteří tam žijí.
Americký farmaceutický koncern Johnson & Johnson (J&J) se chystá dohodou za 8,9 miliardy dolarů (téměř 191 miliard korun) ukončit spory o své hygienické produkty. Čelil soudnímu sporu, že způsobují rakovinu. Podnik to v úterý oznámil regulačním orgánům ve Spojených státech.
Britská Dolní sněmovna dnes podle očekávání schválila klíčovou část dohody o novém pobrexitovém uspořádání pro Severní Irsko, na němž se Londýn dohodl s Evropskou unií na konci února.
Britský premiér Rishi Sunak a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová budou mít dnes společnou tiskovou konferenci, pokud se dohodnou na posledních detailech úpravy severoirského protokolu. Úřad britského premiéra podle agentury Reuters v neděli pozdě večer potvrdil, že se spolu setkají „v pozdní době oběda”. Sunak má rovněž mít prohlášení k parlamentu a také svolat jednání kabinetu.
Země EU se v úterý dohodly na patnáctiprocentním snížení spotřeby zemního plynu, jež má platit pro nadcházející topnou sezonu. Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku posvětili návrh na dobrovolnou redukci spotřeby plynu v příštích měsících. Důvodem poměrně rychlého rozhodnutí – Evropská komise připravila svůj návrh příslušného opatření teprve minulý týden – je „plynová válka“, kterou s EU vede Rusko. EU se tak tím spíše hodlá připravit i na krajní scénář úplného odstřižení ruských plynových dodávek.
Jednání o podmínkách dohody o řešení vlivů těžby v polském hnědouhelném dole Turów musí podle expertní organizace Frank Bold pokračovat. Podle ní nynější dohoda s Polskem nezaručuje ochranu českého území před ztrátou vody a poškozením těžbou a chybí i aktualizovaný hydrogeologický model.
Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná víc. V České televizi uvedl, že vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel. Nový kabinet původně nepočítal s pokrytím programu, protože podle něj předchozí vládní koalice nadhodnotila výnosy z prodeje emisních povolenek, z kterých je program financován.
Číst víceAmerický prezident Donald Trump oznámil, že plánuje vyslat do Grónska nemocniční loď. Rozhodl tak v rámci svého pokračujícího úsilí o kontrolu nad arktickým ostrovem spadajícím pod Dánsko, který je podle něj zásadní pro národní bezpečnost a obsahuje nerostné bohatství, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Nuuk ani Kodaň zatím nereagovaly.
