Změna času je drahý relikt minulosti. Její zrušení by mohlo Čechům přinést přes 16 tisíc ročně
Střídání zimního a letního času se pod dlouhá desetiletí obhajovalo jako „hospodárné opatření“, které má šetřit energii. Jenže ekonomika 21. století už dávno nestojí na petrolejkách a lampách, které se díky slunci rozsvítí o hodinu později. Moderní prosperita se opírá o produktivitu a schopnost soustředění. A právě v tomto ohledu začíná změna času vycházet společnost draze.
Výzkum London School of Economics ukazuje, že po započtení dopadů na zdraví, produktivitu i kvalitu života by zrušení změny času mohlo odpovídat zlepšení blahobytu zhruba 754 eur na osobu ročně. Tento údaj nepředstavuje přímou finanční ztrátu, ale peněžní vyjádření dopadu na kvalitu života. Pokud zohledníme nižší ekonomickou úroveň Česka (zhruba 90 procent průměru EU v HDP na obyvatele v paritě kupní síly), odpovídal by to zhruba 679 eurům na osobu ročně, tedy přibližně 16 600 korun. Pro celou českou ekonomiku by to představovalo zhruba 180 miliard korun ročně.
Ve srovnání s touto sumou působí údajný energetický přínos střídání času téměř komicky. Úspora elektřiny se v tuzemsku odhaduje na zhruba 84 milionů korun ročně. Jen si to srovnejte: ztráta je více než dvoutisíckrát vyšší než domnělý zisk.
Do konfliktu na Blízkém východě se nově zapojili jemenští povstalci Hútíové, kteří zahájili raketové útoky na Izrael. V oblasti Perského zálivu se tak fakticky otevírá druhá fronta války.
Válka na Blízkém východě se rozšiřuje: Hútíové otevřeli druhou frontu, ropa může citelně zdražit
Money
Náklady skryté pod hladinou
Přitom podstatná část těchto nákladů zůstává skrytá pod hladinou. Únava, nižší výkonnost v kancelářích i fabrikách, vyšší nemocnost nebo zbytečná chybovost se rozlévají jako jed napříč celým hospodářstvím.
Argument o úspoře energie navíc v digitálním věku zcela ztratil pevnou půdu pod nohama. Vědecký konsensus je proto neúprosný: úspory elektřiny jsou naprosto minimální a v mnoha případech může být paradoxním výsledkem i vyšší celková spotřeba.
Není proto divu, že veřejnosti už dochází trpělivost. Podle průzkumů agentury STEM/MARK vadí střídání času většině Čechů. Odpor navíc logicky roste s věkem, jak se tělo hůře vyrovnává s těmito umělými šoky. I když se lidé neshodnou, zda ukotvit natrvalo čas letní, nebo zimní, v jednom mají jasno: současný stav nevyhovuje nikomu.
Evropská unie si tento problém uvědomila už před lety. Ve veřejné konzultaci v roce 2018 se rekordní počet milionů Evropanů vyslovil pro konec tohoto rituálu a Evropský parlament následně zrušení podpořil. Jenže pak narazila racionalita na bruselskou realitu a neschopnost členských států se dohodnout, které časové pásmo si vlastně nechat. Výsledkem je paralýza: víme, že systém je rozbitý a drahý, ale raději ho zachováme, protože změna by vyžadovala příliš mnoho diplomatického úsilí.
Čím déle budeme tento přežitek udržovat při životě, tím déle budeme všichni platit vysokou daň za řešení, které už dávno patří do muzea průmyslové revoluce, nikoliv do 21. století.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
