Změna času je drahý relikt minulosti. Její zrušení by mohlo Čechům přinést přes 16 tisíc ročně
Střídání zimního a letního času se pod dlouhá desetiletí obhajovalo jako „hospodárné opatření“, které má šetřit energii. Jenže ekonomika 21. století už dávno nestojí na petrolejkách a lampách, které se díky slunci rozsvítí o hodinu později. Moderní prosperita se opírá o produktivitu a schopnost soustředění. A právě v tomto ohledu začíná změna času vycházet společnost draze.
Výzkum London School of Economics ukazuje, že po započtení dopadů na zdraví, produktivitu i kvalitu života by zrušení změny času mohlo odpovídat zlepšení blahobytu zhruba 754 eur na osobu ročně. Tento údaj nepředstavuje přímou finanční ztrátu, ale peněžní vyjádření dopadu na kvalitu života. Pokud zohledníme nižší ekonomickou úroveň Česka (zhruba 90 procent průměru EU v HDP na obyvatele v paritě kupní síly), odpovídal by to zhruba 679 eurům na osobu ročně, tedy přibližně 16 600 korun. Pro celou českou ekonomiku by to představovalo zhruba 180 miliard korun ročně.
Ve srovnání s touto sumou působí údajný energetický přínos střídání času téměř komicky. Úspora elektřiny se v tuzemsku odhaduje na zhruba 84 milionů korun ročně. Jen si to srovnejte: ztráta je více než dvoutisíckrát vyšší než domnělý zisk.
Do konfliktu na Blízkém východě se nově zapojili jemenští povstalci Hútíové, kteří zahájili raketové útoky na Izrael. V oblasti Perského zálivu se tak fakticky otevírá druhá fronta války.
Válka na Blízkém východě se rozšiřuje: Hútíové otevřeli druhou frontu, ropa může citelně zdražit
Money
Náklady skryté pod hladinou
Přitom podstatná část těchto nákladů zůstává skrytá pod hladinou. Únava, nižší výkonnost v kancelářích i fabrikách, vyšší nemocnost nebo zbytečná chybovost se rozlévají jako jed napříč celým hospodářstvím.
Argument o úspoře energie navíc v digitálním věku zcela ztratil pevnou půdu pod nohama. Vědecký konsensus je proto neúprosný: úspory elektřiny jsou naprosto minimální a v mnoha případech může být paradoxním výsledkem i vyšší celková spotřeba.
Není proto divu, že veřejnosti už dochází trpělivost. Podle průzkumů agentury STEM/MARK vadí střídání času většině Čechů. Odpor navíc logicky roste s věkem, jak se tělo hůře vyrovnává s těmito umělými šoky. I když se lidé neshodnou, zda ukotvit natrvalo čas letní, nebo zimní, v jednom mají jasno: současný stav nevyhovuje nikomu.
Evropská unie si tento problém uvědomila už před lety. Ve veřejné konzultaci v roce 2018 se rekordní počet milionů Evropanů vyslovil pro konec tohoto rituálu a Evropský parlament následně zrušení podpořil. Jenže pak narazila racionalita na bruselskou realitu a neschopnost členských států se dohodnout, které časové pásmo si vlastně nechat. Výsledkem je paralýza: víme, že systém je rozbitý a drahý, ale raději ho zachováme, protože změna by vyžadovala příliš mnoho diplomatického úsilí.
Čím déle budeme tento přežitek udržovat při životě, tím déle budeme všichni platit vysokou daň za řešení, které už dávno patří do muzea průmyslové revoluce, nikoliv do 21. století.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
