Zisk roste, Rusko mizí z portfolia: EGAP mění mapu exportních rizik
EGAP pokračuje v ziskové jízdě. Loni skončil v plusu přes miliardu korun a podpořil export za 33,7 miliardy. „Díky zisku můžeme pokrýt více obchodních případů,“ říká šéf EGAPu David Havlíček.
Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), jejímž prostřednictvím stát podporuje export českých firem, uzavřela loňský rok se ziskem 1,03 miliardy korun. Zisková byla i v předchozích čtyřech letech. Výsledek byl pozitivně ovlivněn úspěšným vymáháním pojistných událostí, rostoucí kvalitou portfolia a snižováním nákladů na provoz.
Loni exportní pojišťovna EGAP uzavřela s vývozci celkem 137 smluv, týkajících se 33 zemí světa a celkem podpořila 33,7 miliardy korun vývozu a investic. Mezi obchodní případy patřil třeba vývoz dopravních letadel do Uzbekistánu či zemědělských strojů na Ukrajinu a do jižní Afriky. Pojištěním exportně orientovaných podniků EGAP podpořil domácí výrobu železničních vagónů, obranné techniky či potravinových doplňků.
„Loňský výsledek je pozitivní zprávou vzhledem k tomu, že naším primárním úkolem není generovat zisk, ale podporovat export. Nejen z pohledu státu, že si na sebe vyděláme, že jsme soběstační a nepotřebujeme žádné dotace na náš provoz či poskytování pojištění. Ale zároveň je to dobrá zpráva pro exportéry, protože se nám vytvářením zisku zvyšuje kapitál a tím pádem můžeme pokrývat více obchodních případů,“ uvedl v rozhovoru pro Newstream předseda představenstva EGAP David Havlíček.
Jaký vliv na činnost a transakce EGAP má současný vojenský konflikt kolem Perského zálivu? Zvažujete kvůli tomu nějaké kroky?
Neevidujeme žádná platební prodlení v souvislosti s vojenským konfliktem v Perském zálivu, nějaká speciální opatření nepřipravujeme. Námi pojištěné obchodní případy v tuto chvíli ohroženy nejsou.
Pozitivní hospodářský výsledek s tvorbou zisku ale zároveň znamená, že máte nízký podíl případů, kdy dojde k naplnění rizika a vy musíte poskytnout pojistné plnění.
Pojistné události samozřejmě nastávají, od toho jsme pojišťovna a bylo by až divné, kdybychom žádné pojistné události neměli. Na druhou stranu ale počet i objem takových událostí výrazným způsobem klesá. A tím jsme schopni generovat zisk. Vypadá to – jak už jsem zmiňoval, loňský rok ještě není uzavřený - že jsme za poslední tři roky dosáhli více než tři miliardy korun zisku. Kvalita portfolia se měří mírou selhání, tedy jaký podíl obchodních případů skončí v pojistné události, a ta míra je dnes 0,6 procenta, což vám samo o sobě nic neřekne. Ale když se podíváme na časovou řadu, je to nejnižší číslo, které tady kdy bylo.
Přísnější pravidla pro pojištění
Díky čemu se ta míra selhání snížila?
Před několika lety se změnila upisovací politika. Jednotlivé případy analyzujeme více do hloubky, více strukturujeme. Jejich posouzení už není závislé jen na investičním projektu, ale pokud je to projekt, který ještě negeneruje žádné výnosy, tak tam musí být silný ručitel, který nastoupí v případě selhání. Takže jsme ustoupili od praxe, kdy jsme hodnotili projekt v tom smyslu, že v rámci investičního projektu bude za pět let postavena fabrika, která bude generovat tolik a tolik výnosů a že na základě toho očekávání pojistíme bankovní úvěr, který žadatel získá. Nýbrž podmínkou našeho pojištění je i přítomnost dalšího subjektu na straně žadatele, do jehož bilance se promítne ono riziko.
Takže došlo k úpravám vašich pojistných produktů?
Naše produkty se příliš nezměnily. Změnil se způsob upisování, co všechno musejí obchodní případy splňovat. Už jsme na to určitým způsobem i naučili trh, tedy vývozce a jejich banky, takže už za námi dnes nikdo nechodí s případy, které by nebyly realizovatelné. Máme ale i nové produkty. Novým produktem je například pojištění domácích investičních úvěrů.
V poslední době se zásadním způsobem změnila či mění geopolitická situace a globální rizika. Vypadá to na rozvolňování dosavadních aliancí a vznik nových. Jak se to odráží v portfoliu vašich obchodních případů?
Globální rizika, to je náš byznys. Kvůli tomu jsme tady. Když jde vývozce na trh, hlídá si své performační riziko, tedy aby dodávky běžely, jak mají a tak dále. Ale když někde vypukne válečný konflikt, povstání, změní se celní politika a podobně, tak to je něco, od čeho jsme tu právě my, abychom kryli tato tržně nepojistitelná rizika. Velká změna začala v tomto ohledu v posledních letech pandemií covidu. Kdy se narušily globální řetězce, spousta firem zjistila, že existují rizika, která je dříve ani nenapadla. Jako třeba to, že jim nedorazí materiál, a tak nemohou vyrábět. Poptávka po našich službách od covidu postupně roste. Společně s Hospodářskou komorou ČR jsme nedávno uskutečnili průzkum, jak firmy vnímají geopolitická rizika. A bylo vidět, že uvědomění si těch rizik roste a že by se u nás pojišťovaly i firmy, které to předtím vůbec nezvažovaly. Jako třeba firmy podnikající ve Spojených státech.
Konec závislosti na Rusku
A co diverzifikace rizika? EGAP měl dlouhodobě problém s tím, že v jeho portfoliu byl nepřiměřeně či dokonce nepovoleně vysoký podíl obchodů v Rusku.
Vysoká expozice v Ruské federaci, která dosahovala až 50 procent portfolia, už je hlubokou, hlubokou minulostí. Tak před 10, 15 lety jsme změnili strategii, jak naši podporu více diverzifikovat, a otevírali jsme nové a nové trhy. Jen za poslední tři roky jsme podpořili export do 50 zemí. Z toho je jasně vidět, jak expozice na Ruskou federaci klesala. Na začátku války byla na asi 13 miliardách, takže relativně dost, ale už mnohem méně než předtím. A navíc se stalo něco nečekaného.
Ukrajina je válečnou zónou, přesto tam české firmy obchodují více než před ruskou invazí. Exportní a garanční pojišťovna (EGAP) tam už pojistila obchody za 1,7 miliardy korun – a zatím bez jediné škody. Skutečný boj ale podle jejího šéfa Davida Havlíčka přijde až při poválečné obnově, kdy evropské firmy narazí na konkurenci států, které financují nejen export, ale i infrastrukturu.
Šéf EGAP David Havlíček: My nabízíme lokomotivu, Korejci lokomotivu i s železnicí
Money
Co nečekaného se ve vztahu k pojistným případům v Ruské federaci stalo?
Čekali jsme, že většina naší expozice skončí pojistnou událostí, protože Česko bylo klasifikováno jako nepřátelská země, a mysleli jsme si, že ruští dlužníci prostě přestanou platit z tohoto titulu. Ti ale paradoxně na začátku rusko-ukrajinského konfliktu řekněme první rok, dva, předpláceli. Důvod byl ten, že ruská centrální banka udržovala umělý kurz rublu na úrovni, která byla asi dvakrát silnější než tržní kurz, a tím pádem se vlastně jejich eurové závazky snížily na polovinu. Takže platili své úvěry v předstihu, protože na tom polovinu vydělali.
Takže to byla ve vztahu k Ruské federaci po začátku toho vojenského konfliktu první fáze, kdy nám tam nevznikaly skoro žádné škody. Potom už to samozřejmě začalo trochu drhnout. Nicméně veškeré pojistné události, které vznikly, a těch bylo minimum, jsme byli schopni pokrýt ze svých rezerv. Nepožadovali jsme po státu žádnou dotaci.
S čím jste se při řešení pojistných události v Rusku potkávali?
U některých obchodních případů začaly hrát roli politické vlivy a platební vůle se snižovala. Což jsme viděli třeba v tom, jak ruské soudy změnily způsob svého rozhodování vůči Česku a dalším zemím, které byly na jejich černé listině. Nicméně u žádného z těch případů jsme si neřekli, že to vzdáme, a že to, co je v Rusku, zůstane v Rusku. Musím pochválit náš tým, který při vymáhání mnohdy uplatnil i velmi kreativní cestu. Dokázali peníze z Ruska dostávat přes banky snad celého světa.
Arcibiskupství pražské bude letos poprvé hradit mzdy kněží a dalších pracovníků diecéze z výnosů nájemního bydlení. Nyní převzalo jeden bytový dům s 57 byty v pražské Ruzyni od společnosti Finep. Pod značkou XPlace tak arcibiskupství vlastní již 460 bytů, do roku 2027 jich chce mít šest set.
Církev se už dokáže uživit sama, pomocí nájemního bydlení
Reality
Kreativní vymáhání pohledávek
Jak jste ty případy řešili?
Vyjednáváním, soudně, prodejem pohledávek, když už nebyla jiná cesta. Kvůli evropským sankcím vůči Rusku jsme ale nemohli uplatňovat standardní nástroje typu restrukturalizace. Ta je vnímána jako úleva dlužníkovi. Proto jsme nemohli použít třeba prodloužení splátkového kalendáře, i když to dávalo smysl, a museli jsme vymýšlet jiné způsoby.
Chodíte k ruským soudům?
Je to případ od případu. U soudního jednání vidíme, jak si jsou naši dlužníci čím dál jistější, že bude soud k věci přistupovat v jejich prospěch. Ale stále to ještě není sto k nule. Často jsme také účastníky rozhodčího řízení, které se koná u českého soudu anebo třeba ve Vídni, a následně se rozsudek uplatňuje v Ruské federaci.
Jaký podíl má Rusko na celkovém objemu pojistných obchodů dnes?
Aktuálně je naše expozice vůči Ruské federaci zhruba jedna miliarda korun, tedy asi jedno procento. Znamená to výrazný pokles. A jsou to samozřejmě historické případy, protože pro nás je ruský trh od začátku války samozřejmě uzavřený a nepojišťujeme tam nic nového. Stejně přistupujeme i k běloruskému trhu.
Na trh vstoupila společnost Lexia Legal Protection, která nabízí pojištění právní ochrany a chce se stát jedničkou ve střední a východní Evropě. Pomocnou ruku nabízí i při řešení každodenních problémů, jako je neuznání reklamace, spor se sousedy, stavebním úřadem či neplacení faktur.
Nechtějí vám uznat reklamaci bot? Pojistěte se proti tomu
Money
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
