Ukrajinské obilí už je na cestě. Afrika ale bude dál hladovět
Z ukrajinských přístavů po měsících ruské blokády vyrazily první lodě s vytouženým obilím. Svět si od toho sliboval nižší tlak na rapidně rostoucí ceny potravin ve světě a pomoc pro země potýkající se s hladem. Jenže ani jedna z deseti lodí nesměřuje do Jemenu, Somálska či Etiopie a v Libanonu dokonce zásilku vytouženého obilí odmítli s tím, že přišla s pětiměsíčním zpožděním, napsal deník The New York Times.
Z Ukrajiny v poslední době vyplulo deset lodí s vytouženým obilím, což mělo podle Kyjeva či OSN výrazně snížit tlak na rostoucí ceny potravin ve světě a pomoci hladovějícím zemím. Žádná z nedávných zásilek však nesměřuje do Jemenu, Somálska, Etiopie nebo jiných zemí, které čelí katastrofálnímu hladu, uvedl The New York Times.
Index světových cen potravin se v červenci propadl téměř o devět procent na nejnižší úroveň od ledna, než ruská blokáda přístavů na Ukrajině – hlavním vývozci potravin – zvýšila ceny potravin na rekord. Globální ceny potravin klesly nejvíce od roku 2008 poté, co se obavy ohledně dodávek obilí a rostlinných olejů zmírnily, když Ukrajina začala směřovat k obnovení vývozu, uvedla agentura Bloomberg.
OSN: Ceny potravin ve světě klesly na předválečnou úroveň
Money
Dvě z lodí, které po měsících uvěznění ruskou blokádou opustily ukrajinské přístavy, míří do Turecka a převážejí kukuřici. Jedna jede do Anglie, další do Irska, Itálie a Číny. První loď s názvem Razoni (na snímku), která minulý týden opustila Oděsu na Ukrajině naložená obilím, zamířila do Libanonu, země s nejvyšší mírou inflace potravin – jenže toto obilí v pondělí jeho soukromý kupec odmítl s tím, že přišlo o pět měsíců pozdě, alespoň podle vyjádření britského velvyslanectví v Libanonu.
Ne pro lidi, ale pro zvířata
Organizace spojených národů popsala tři ze zásilek, přepravující kukuřici do Turecka a Evropy, jako „zásilky obilí zachraňující život“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí svému protějšku z Botswany řekl, že jeho země je „připravena být i nadále garantem světové potravinové bezpečnosti“. Uvolněné obilí však neputovalo do zemí, kde je lidé nutně potřebují. A většina zachyceného obilí není potravou pro lidi, ale krmivem pro zvířata, uvedla agentura Associated Press. Vyplývá to z webových stránek OSN, které organizace zřídila pro sledování každé lodi, která opouští Ukrajinu, a sleduje průběžnou celkovou tonáž obilí, které tyto lodě obsahují.
Víkendový ruský útok na ukrajinský přístav Oděsa vyvolal nejen rozhořčení západního světa, ale i negativní reakci trhů. Ceny pšenice na burze v Chicagu a v Londýně dnes kvůli nejistotě týkající se naplnění páteční dohody Ukrajiny a Ruska o umožnění vývozu obilí právě i z Oděsy stouply až o pět procent, uvedla agentura Bloomberg.
Po ruském útoku na Oděsu stoupla cena pšenice. Obchodníci nevěří ve válečnou smlouvu o vývozu obilí
Money
Přístavy, včetně přístavů v Oděse a Čornomorsku, je přitom třeba vyčistit od válečných nástrah, aby se do nich mohly dostat další lodě a naložit obilí. „Je kriticky důležité, abychom otevřeli mola v oděských přístavech, abychom mohli přivítat prázdné lodě, naložit je obilím a dostat je na místa, která to zoufale potřebují,“ řekl Frederick J. Kenney, koordinátor pro OSN ve Společném koordinačním centru neboli JCC, když první loď Razoni opustila ukrajinský přístav do Libanonu.
JCC bylo založeno v Istanbulu jako součást dohody uzavřené na konci července mezi Ukrajinou a Ruskem za asistence Turecka, aby se dodávky obilí znovu rozhýbaly. Zástupci Ukrajiny, Ruska, Turecka a OSN v JCC koordinují přepravu zemědělských produktů. Není však jasné, zda přepravní společnosti, které s těmito produkty manipulovaly před válkou, budou chtít riskovat přepravu obilí z poškozených přístavů.
Senegalský ministr hospodářství Amadou Hott vyzval světový potravinářský průmysl, aby nebojkotoval obchod s ruskými a ukrajinskými potravinářskými produkty, protože v některých zemích zuří potravinová krize. Ta může mít na svědomí víc obětí, než měl covid.
Potravinová krize způsobená ruskou invazí zabije více lidí než covid, varuje Afrika
Politika
Smrtící směs konfliktů, klimatických změn a covid-19 způsobuje globální hladovou krizi a ekonomické dopady války na Ukrajině byly poslední kapkou. Ceny potravin totiž začaly ve světě růst již před ruskou invazí. A přestože američtí diplomaté opakovaně obviňovali Rusko z nedostatku potravin a zdražování, experti tvrdili, že jen obnovení ukrajinského vývozu obilí tuto krizi sotva vyřeší. Něco, o čem humanitární pracovníci říkají, že by mohlo pomoci, je velké navýšení finančních prostředků na řešení humanitárních krizí v Africe i jinde.
V pondělí večer obdržela výzva OSN na pomoc Ukrajině o téměř 2,5 miliardy dolarů více, než požadovala, podle systému finančního sledování Organizace spojených národů. Čtrnáct krizových zemí Afriky ale obdržely méně než 50 procent potřebných finančních prostředků, dodal The New York Times.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
