Varování pro Čechy. Chorvaté kvůli přijetí eura přicházejí rychleji o úspory
Chorvaté jsou ze současného zdražování ve své zemi zoufalí natolik, že v pátek hromadně bojkotovali nákupní centra, obchody nebo i čerpací stanice. Klíčovým viníkem výrazné inflace, momentálně nejvyšší v eurozóně, je ale ve skutečnosti jednotná měna euro. Tedy hlavně s ním integrálně spjatá neexistence nezávislé měnové politiky. Je to varování i pro Čechy, z nichž někteří ještě stále koketují s myšlenkou přijetí eura.
Pravda je ta, že Chorvatům po přechodu na euro začátkem roku 2023 prostě reálné úspory mizí relativně – v porovnání s eurozónou – rychleji než předtím, stejně tak se jim relativně rychleji než předtím tenčí reálné příjmy. To umocňuje jejich frustraci, kterou si pak vybíjí na obchodnících. Ne snad, že ti by na zdražování nenesli podíl. Jenže záminku k němu jim poskytuje opět euro, kdy ceny po přechodu na něj zaokrouhlili spíše směrem nahoru nebo se spolehli, že zákazník se v nových nominálních hodnotách nebude tolik orientovat a na jeho úkor si „mastí kapsu“. Podobný problém registrovali třeba i v Německu, když před 23 lety eurem nahradili marku, přičemž evropskou jednotnou měnu začali rychle přezdívat „teuro“ (ze slova „teuer“, tedy „drahý“).
Klíčovým problémem eura ale není drahota ze zaokrouhlování, nýbrž ta z neexistence nezávislé měnové politiky. A právě ta nyní Chorvaty trápí zejména.
To, jak euro připravuje Chorvaty o úspory, dokládá graf agentury Bloomberg níže. Jeho horní část zachycuje vývoj základní úrokové sazby. Tu mělo Chorvatsko (bílá křivka) celé dlouhé roky před přijetím eura vyšší než eurozóna (modrá křivka). Po přijetí eura rozdíl pochopitelně vymizel. Záhřeb musí akceptovat nižší úrokovou sazbu, nastavovanou nyní ve Frankfurtu, než jakou by si sám nastavil bez eura. Takže v deseti letech předcházejících přijetí eura byl rozdíl mezi základní sazbou chorvatské centrální banky a základní sazbou Evropské centrální banky průměrně zhruba čtyři procentní body. Od začátku roku 2023 je ale pochopitelně nulový, protože Chorvatsku stanovuje základní úrokovou sazbu právě frankfurtská Evropská centrální banka.
Euro vyhnalo inflaci výš
Výsledkem je to, že zatímco zhruba do doby přijetí eura byla meziroční inflace v Chorvatsku srovnatelná s tou v eurozóně, nyní je trvaleji znatelně výše. To zachycuje spodní část grafu, kde zelená křivka představuje inflaci v Chorvatsku a ta fialová pak inflaci v eurozóně. Konkrétně, v letech 2013 až 2022 byla měsíční meziroční inflace v Chorvatsku v průměru o 0,1 procentního bodu vyšší než v eurozóně, v letech 2023 a 2024, tedy po přijetí eura, už byla průměrně o 2,4 procentního bodu vyšší.
Z hlediska dopadu na vlastní úspory a jejich reálnou kupní sílu se tedy přechod na euro Chorvatům zatím rozhodně nevyplácí. V Česku by po případném přijetí eura mohl nastat podobný vývoj.
Von der Leyenová chce upevnit svoji moc nad Evropou, využívá oslabení Berlína i Paříže. Trump ovšem Evropské unii hrozí cly, pokud bude dále pokutovat jeho podporovatele Muska, Bezose, Zuckerberga či společnost Apple
Lukáš Kovanda: V Davosu to vře. Leyenová chce být mocnější a Trump kope za své mecenáše
Názory
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj loni v prosinci zakazoval tranzit nejen ruského plynu, ale také plynu z Ruska, včetně tedy plynu, který by předtím do Ruska doputoval z Ázerbájdžánu. Nyní ale otáčí. Co se stalo?
Proč je Zelenskyj náhle ochotný přepravovat plyn Ficovi?
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
