Varování pro Čechy. Chorvaté kvůli přijetí eura přicházejí rychleji o úspory
Chorvaté jsou ze současného zdražování ve své zemi zoufalí natolik, že v pátek hromadně bojkotovali nákupní centra, obchody nebo i čerpací stanice. Klíčovým viníkem výrazné inflace, momentálně nejvyšší v eurozóně, je ale ve skutečnosti jednotná měna euro. Tedy hlavně s ním integrálně spjatá neexistence nezávislé měnové politiky. Je to varování i pro Čechy, z nichž někteří ještě stále koketují s myšlenkou přijetí eura.
Pravda je ta, že Chorvatům po přechodu na euro začátkem roku 2023 prostě reálné úspory mizí relativně – v porovnání s eurozónou – rychleji než předtím, stejně tak se jim relativně rychleji než předtím tenčí reálné příjmy. To umocňuje jejich frustraci, kterou si pak vybíjí na obchodnících. Ne snad, že ti by na zdražování nenesli podíl. Jenže záminku k němu jim poskytuje opět euro, kdy ceny po přechodu na něj zaokrouhlili spíše směrem nahoru nebo se spolehli, že zákazník se v nových nominálních hodnotách nebude tolik orientovat a na jeho úkor si „mastí kapsu“. Podobný problém registrovali třeba i v Německu, když před 23 lety eurem nahradili marku, přičemž evropskou jednotnou měnu začali rychle přezdívat „teuro“ (ze slova „teuer“, tedy „drahý“).
Klíčovým problémem eura ale není drahota ze zaokrouhlování, nýbrž ta z neexistence nezávislé měnové politiky. A právě ta nyní Chorvaty trápí zejména.
To, jak euro připravuje Chorvaty o úspory, dokládá graf agentury Bloomberg níže. Jeho horní část zachycuje vývoj základní úrokové sazby. Tu mělo Chorvatsko (bílá křivka) celé dlouhé roky před přijetím eura vyšší než eurozóna (modrá křivka). Po přijetí eura rozdíl pochopitelně vymizel. Záhřeb musí akceptovat nižší úrokovou sazbu, nastavovanou nyní ve Frankfurtu, než jakou by si sám nastavil bez eura. Takže v deseti letech předcházejících přijetí eura byl rozdíl mezi základní sazbou chorvatské centrální banky a základní sazbou Evropské centrální banky průměrně zhruba čtyři procentní body. Od začátku roku 2023 je ale pochopitelně nulový, protože Chorvatsku stanovuje základní úrokovou sazbu právě frankfurtská Evropská centrální banka.
Euro vyhnalo inflaci výš
Výsledkem je to, že zatímco zhruba do doby přijetí eura byla meziroční inflace v Chorvatsku srovnatelná s tou v eurozóně, nyní je trvaleji znatelně výše. To zachycuje spodní část grafu, kde zelená křivka představuje inflaci v Chorvatsku a ta fialová pak inflaci v eurozóně. Konkrétně, v letech 2013 až 2022 byla měsíční meziroční inflace v Chorvatsku v průměru o 0,1 procentního bodu vyšší než v eurozóně, v letech 2023 a 2024, tedy po přijetí eura, už byla průměrně o 2,4 procentního bodu vyšší.
Z hlediska dopadu na vlastní úspory a jejich reálnou kupní sílu se tedy přechod na euro Chorvatům zatím rozhodně nevyplácí. V Česku by po případném přijetí eura mohl nastat podobný vývoj.
Von der Leyenová chce upevnit svoji moc nad Evropou, využívá oslabení Berlína i Paříže. Trump ovšem Evropské unii hrozí cly, pokud bude dále pokutovat jeho podporovatele Muska, Bezose, Zuckerberga či společnost Apple
Lukáš Kovanda: V Davosu to vře. Leyenová chce být mocnější a Trump kope za své mecenáše
Názory
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj loni v prosinci zakazoval tranzit nejen ruského plynu, ale také plynu z Ruska, včetně tedy plynu, který by předtím do Ruska doputoval z Ázerbájdžánu. Nyní ale otáčí. Co se stalo?
Proč je Zelenskyj náhle ochotný přepravovat plyn Ficovi?
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
