Trumpovy eskapády zneklidnily Němce: „Je naše zlato v amerických trezorech v bezpečí?“
Jakýkoli náznak, že se Německo chystá stáhnout své zlaté rezervy z New Yorku, by mohl být politicky velmi ožehavý, protože by naznačoval ztrátu důvěry ve Fed a jeho nezávislost.
Kvůli krokům amerického prezidenta Donalda Trumpa se v Německu debatuje o bezpečnosti německých zlatých rezerv uložených ve Spojených státech. Podle některých politiků, ale třeba i svazu německých daňových poplatníků by měla vláda zlato převézt zpátky do Německa. Centrální banka ale uklidňuje, že jsou rezervy v trezorech v zámoří v bezpečí.
Německá Spolková banka vlastní 3352 tun zlata, což jsou druhé největší zásoby na světě. Zhruba 37 procent zlaté rezervy je přitom uloženo v přísně střežených trezorech americké centrální banky Fed v New Yorku. Dalších zhruba 12 procent střeží britská centrální banka Bank of England. Většina zlata – konkrétně 51 procent – je v podzemních trezorech ve Frankfurtu nad Mohanem.
„Trump je nevypočitatelný a nelze vyloučit, že přijde s nějakým kreativním nápadem, jak naložit se zahraničními zlatými rezervami,“ řekl agentuře Reuters německý europoslanec z Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Ferber. Podle něj musí německá centrální banka reagovat na novou geopolitickou situaci. „U zlatých rezerv je rozhodující diverzifikace. Nikdy není dobré mít všechna vejce jen v několika málo košících,“ dodal.
Relikt studené války
Spolková republika má značnou část svých zlatých rezerv v zahraničí dlouhodobě. Uschovala je tam v době studené války z obavy před sovětským útokem, tehdy jich měla u západních spojenců dokonce až 98 procent. Později část z nich stáhla zpět do Německa, například ve Francii už nemá zlato žádné.
Už v minulosti se v Německu ozývaly hlasy, které žádaly převezení rezerv do Německa. Přicházely především ze strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou na počátku května označil Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) za prokazatelně pravicově extremistickou. „Když jsem se začal ptát po našem zlatě, odsuzovali mě jako konspirátora,“ řekl poslanec AfD Peter Boehringer. „Dnes po nástupu Trumpa moje obavy sdílí mnohem více lidí,“ dodal.
Konfrontační politika amerického prezidenta, který se odvrací od tradičního spojenectví s Evropou a v obchodní a celní politice přijímá opatření namířená proti Evropské unii, volání po návratu zlata do Německa dodala nový náboj. Roli hraje také rostoucí cena zlata, která se nyní pohybuje kolem 3300 dolarů (zhruba 73 000 korun) za troyskou unci. V dubnu dokonce vystoupala na rekordních 3500 dolarů za troyskou unci, a to v reakci na Trumpovu kritiku na adresu šéfa Fedu Jeroma Powella.
Německý Svaz daňových poplatníků vyzval tento týden v dopise centrální banku a ministerstvo financí, aby zlato ze Spojených států vzhledem k vývoji ve světě převezly do Německa. Podle něj chce Trump Fed ovládnout, což by mu zajistilo i kontrolu nad německými zlatými rezervami. „Jsou to naše peníze, měli bychom si je vzít zpět,“ zdůraznil místopředseda svazu Michael Jäger, který je zároveň předsedou Evropské asociace daňových poplatníků.
Německá centrální banka ale obavy odmítá. „Nepochybujeme o tom, že v newyorském Fedu máme důvěryhodného a spolehlivého partnera pro uložení našich zlatých rezerv,“ uvedla.
Podle agentury Reuters by mohl přitom být jakýkoli náznak, že se Německo chystá rezervy z New Yorku stáhnout, politicky velmi ožehavý, protože by naznačoval ztrátu důvěry ve Fed a jeho nezávislost. Už v únoru předseda německé centrální banky odvracel pochybnosti o bezpečí zlatých rezerv v USA. „Mám v naše kolegy z americké centrální banky plnou důvěru. Nemám kvůli tomu bezesné noci,“ řekl tehdy Joachim Nagel.
Cena zlata, která letos překonává dosavadní rekordy, podle analytiků v příštích měsících zřejmě dále poroste. Důvodem je především snižování úrokových sazeb, špatná geopolitická situace či poptávka centrálních bank. Od začátku roku cena zlata vzrostla o více než 20 procent. Zlato se pohybuje několik týdnů na hraně historického rekordu nad úrovní 2500 dolarů za unci.
Cena zlata letos zboří všechny rekordy, tvrdí analytici
Trhy
Hodnota zlata v portfoliu České národní banky se od začátku roku zvýšila o 65 procent na 26,049 miliardy korun. Vyplývá to z bilance centrální banky k 30. červnu, kterou banka zveřejnila na svých internetových stránkách. Guvernér ČNB Aleš Michl už v minulosti oznámil záměr nakoupit do rezerv více zlata. ČNB detaily ohledně správy devizových rezerv nekomentuje.
Budování zlatého pokladu. Hodnota zlata v portfoliu ČNB od začátku roku vzrostla o desítky procent
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
