Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,9 procenta, uvedla ve své jarní ekonomické prognóze. V předchozím výhledu, zveřejněném loni na podzim, komise počítala na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok počítá komise jen s mírným zrychlením tempa růstu HDP, a to na 2,1 procenta. Dařit se podle prognózy nemá ani ekonomice EU.

Komise očekává, že růst české ekonomiky bude tažen především domácí poptávkou. Obnovení růstu reálných mezd pomohlo k tomu, že spotřeba domácností se stala opět hlavním pohonem ekonomické aktivity, přestože se důvěra spotřebitelů snižuje. Vnější prostředí zůstává složité kvůli zpomalení tempa růstu u hlavních obchodních partnerů a pokračujícím obchodním sporům, což tlumí přínos exportu. Inflace se postupně snižuje díky utlumení cen energií, zatímco ceny služeb a potravin se zvyšují. Veřejné finance by měly zůstat stabilní i po odeznění mimořádných vládních opatření, dodala komise.

Míra inflace v letošním roce v České republice zvolní na 2,2 procenta z loňského tempa 2,7 procenta, uvádí prognóza. V příštím roce tempo růstu spotřebitelských cen podle odhadu EK zpomalí na dvě procenta. I přes zrychlení hospodářského růstu se očekává, že míra nezaměstnanosti zůstane v nadcházejících dvou letech stabilní na úrovni 2,6 procenta, což je jedna z nejnižších hodnot v EU.

Mezinárodní měnový fond v dubnu zhoršil výhled růstu české ekonomiky na 1,6 procenta, zatímco v listopadu počítal s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá růst HDP o 1,8 procenta.

České ministerstvo financí v dubnu zhoršilo výhled růstu ekonomiky o 0,3 procentního bodu na dvě procenta. Zdůvodnilo to zejména dopadem amerických cel na automobily, ocel a hliník. Ministr financí Zbyněk Stanjura dodal, že prognóza zohledňuje také desetiprocentní všeobecná cla, která Spojené státy uvalily na většinu zemí světa. Nezapočítává ale zvýšené 20procentní clo na země EU, které americký prezident Donald Trump sice vyhlásil, ale jeho platnost o 90 dnů odložil. Pokud by 20procentní clo platilo, vzrostla by letos česká ekonomika o 1,6 procenta.

Hlas z bankovní rady ČNB: Naplní-li se inflační rizika, sazby už letos dolů nepůjdou

Money

Nižší ceny ropy mohou tlumit negativní dopady obchodních válek na hospodářský růst a působit protiinflačně, zároveň je ale obtížné vyhodnotit, nakolik se projeví narušení dodavatelských řetězců, které by působilo ve směru vyšší inflace. Vyplývá to ze zápisu z jednání z minulého týdne, kdy bankovní rada rozhodla o poklesu základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta.

ČTK

Přečíst článek

Dařit se nebude ani ekonomice EU

Komise výrazně zhoršila také výhled růstu ekonomiky Evropské unie na letošní rok. Zdůvodňuje to nejistotou způsobenou změnami v obchodní politice Spojených států a obavami z dopadu vyšších amerických cel. Hrubý domácí produkt se podle ní zvýší o 1,1 procenta, zatímco v podzimním výhledu komise letošní růst odhadovala na 1,5 procenta.

V příštím roce tempo růstu podle nové prognózy zrychlí na 1,5 procenta, zejména díky pokračujícímu růstu spotřeby a zotavení investic. Loni ekonomika EU vykázala růst o jedno procento.

Dál by se měla snižovat inflace. Na letošní rok ji EK odhaduje na 2,3 procenta, na příští rok pak na 1,9 procenta. Loni míra inflace v zemích EU činila 2,6 procenta.

Komise varovala, že další roztříštění světového obchodu by mohlo ještě více zpomalit růst HDP a znovu vyvolat inflační tlaky. Častější jsou ve světě i katastrofy související s klimatem, které zůstávají trvalým rizikem pro další růst. Naopak podpořit by ekonomiku EU mohlo snížení obchodního napětí mezi EU a USA nebo rozšiřování obchodu EU s dalšími zeměmi. Příznivé by pro růst mohly být i zvýšené výdaje na obranu, pokrok v reformách na podporu konkurenceschopnosti či úspory a investice.

Prognóza komise předpokládá, že cla na dovoz zboží z EU, a prakticky všech ostatních partnerů, do USA zůstanou na deseti procentech. To znamená na úrovni platné k 9. dubnu, s výjimkou cel na ocel, hliník a automobily a celních výjimek na některé výrobky. Vývoz z EU letos podle odhadu vykáže růst o 0,7 procenta, příští rok o 2,1 procenta.

Soukromá spotřeba se v letošním roce podle EK zvýší o něco více, než se předpokládalo na podzim, mimo jiné díky nadále odolnému trhu práce. Loni bylo v EU vytvořeno rekordních 1,7 milionu pracovních míst a letos by navzdory slabšímu růstu měly vzniknout další dva miliony pracovních míst. Míra nezaměstnanosti tak příští rok podle odhadu klesne na rekordní minimum 5,7 procenta z letošních 5,9 procenta.

Evropská komise také zhoršila letošní odhad růstu HDP pro eurozónu, a to na 0,9 procenta, zatímco na podzim čekala růst o 1,3 procenta. Příští rok čeká růst HDP v zemích platících eurem o 1,4 procenta. Inflaci komise na letošek odhaduje na 2,1 procenta, příští rok čeká zpomalení na 1,7 procenta. Dvouprocentního cíle Evropské centrální banky (ECB) by měla inflace dosáhnout v polovině letošního roku, což by bylo dříve, než komise dosud předpokládala.

Češi za týden odpracují téměř o dvě hodiny více, než je unijní průměr

Trhy

I přes relativně vysokou produktivitu v rámci střední Evropy zůstává česká ekonomika výrazně závislá na intenzivním využívání pracovní síly.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek