Jiří Nouza v podcastu Realitní Club: Stát začal řešit drahou elektřinu, až když veřejné správě začalo téct do bot
Není pravda, že se situace českého průmyslu začala zhoršovat až v okamžiku vpádu Ruska na Ukrajinu, říká Jiří Nouza, šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Problémy jsou podle něj vidět už více než rok. A stále více eskalovaly, válka na Ukrajině celý vývoj jenom urychlila a dovádí český průmysl na hranu existence.
Klíčové podle Nouzy je, aby vláda nějak reagovala. Její reakci považuje za nedostatečnou. „Čtyři měsíce jsme slyšeli, že žádná pomoc není možná,“ říká v podcastu Realitiní Club. S premiérem začal jednat o hrozící kritické situaci s energiemi, společně s Hospodářskou komorou nebo Svazem průmyslu, v květnu. Zástupci českého průmyslu měli pocit, že česká vláda situaci do té doby jen nečinně sledovala.
„Pokud se Evropě jako celku v průmyslu nepomůže, bude na hlavu poražena Amerikou a Čínou,“ říká Nouza.
Podle Nouzy začal stát řešit pomoc s energiemi až v okamžiku, kdy si začaly stěžovat kraje, že nemají peníze na nákup. Jinými slovy, dokud měly problém domácnosti nebo průmyslové podniky, vláda nic nedělala. Rozhýbala se až když začala mít problém veřejné sféra, placená z daní. „Nebyly to jenom kraje, byla to třeba Správa železnic, která je obchodníkem pro celý resort dopravy. Nebyla schopná nakoupit elektrickou energii, protože jí ji nikdo nechtěl prodat za ceny, které byla ochotna zaplatit.“
Problémem bylo, že v rámci Evropy se v té době, v létě, o možném zastropování cen vůbec nemluvilo. A Česko jako aktuálně předsednická země nenašlo odvahu jít vlastní cestou. Nebo přesvědčit velké evropské státy o pomoci průmyslu, na to nemá Česko sílu. Až takzvaná iberská výjimka podle Nouzy změnila jednotný evropský trh v nejednotný. Různé státy potom začaly přijímat z hlediska cen energií různá opatření. „České výrobní podniky najednou zjistily, že nejsou konkurenceschopné.“
S Jiřím Nouzou jsme vedli debatu těsně předtím, než vláda minulý týden schválila nový stavební zákon, který do velké míry ruší centralizaci stavebního řízení. Nicméně o chystané vládní úpravě byl šéf stavařů samozřejmě dobře informován. „Podle všech dotčených organizací ve stavebnictví je úprava chystaná současnou vládou špatná,“ komentoval to ještě před schválením zákona.
Epizodu podcastu Realitní Club s Jiřím Nouzou si můžete pustit v úvodu tohoto článku nebo na všech podcastových platformách. Z redakce vám přejeme příjemný poslech.
Další epizody podcastu najdete zde
Budoucnosti se nebojí, protože chuť lidí kupovat byty se opět vrátí. Proto Marcel Soural o pozastavení žádného ze svých projektů neuvažuje. „Všechno záleží na tom, jestli nám pán z Ruska ten kohoutek vypne nebo nechá trochu téct. Pak uvidíme, jak se to vyvine. Přečkáme zimu a s jarem vždycky přijde nějaké oživení,“ říká majitel skupiny Trigema Marcel Soural.
Jednání o stavebním zákoně? Už je z toho guláš, říká Marcel Soural
Reality
Na nový stavební zákon, který by urychlil výstavbu bytů, se v Česku čeká roky. Teď je situace taková, že stavebníci obíhají úřady a dlouhé roky neznají výsledek rozhodování úředníků. Zákonné lhůty se nedodržují, postih za to není, získat stavební povolení trvá běžně i deset let. Výsledkem je, že mladí nemají kde bydlet, ceny bydlení šíleně rostou, a na vládní úrovni se spí. Může za to trh, nebo vláda, kde hledat viníka, ptá se komentátor newstream.cz Dalibor Martínek.
Dalibor Martínek: Proč se v Česku nestaví byty? Bartoš působí jako mluvka, stavební zákon někam „zašantročil“
Názory
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
