Slováci bohatnou. Průměrná mzda jim vzrostla nejrychleji za poslední tři roky

Průměrná mzda na Slovensku vzrostla o devět procent, informoval slovenský statistický úřad. Ten dále uvedl, že nezaměstnanost v prvním čtvrtletí dosáhla nejnižší úrovně od roku 1994.

Průměrná měsíční mzda zaměstnanců na Slovensku se v prvním letošním čtvrtletí meziročně zvýšila o devět procent na 1447 eur (35 775 korun). Po zohlednění inflace reálně stoupla o 5,6 procenta, což je nejrychleji za poslední téměř tři roky. Nezaměstnanost v zemi podle mezinárodně srovnatelné metodiky byla na 30letém minimu 5,6 procenta.

Výdělky pracovníků na Slovensku stouply ve všech 19 sledovaných odvětvích ekonomiky. O více než 20 procent si přilepšili zaměstnanci v sektoru dodávek energií. V průmyslu, který je největším zaměstnavatelem v zemi, mzdy stouply v průměru o 11,5 procenta.

Ve sledovaném období už druhým čtvrtletím v řadě stoupla koupěschopnost zaměstnanců, vzhledem k tomu, že průměrná mzda rostla rychleji než inflace. V roce 2022 a v prvních třech čtvrtletích loňska, kdy Slovensko čelilo nadprůměrné inflaci, reálné výdělky v zemi klesaly. Mzdy na Slovensku jsou dlouhodobě nižší než v České republice, kde průměrná mzda v prvním čtvrtletí dosáhla 43 941 korun.

Analytik bankovního domu Slovenská sporiteľňa Matej Horňák uvedl, že vývoj na trhu práce ovlivnil odchod mnoha lidí do předčasné penze za výhodnějších podmínek. „Tato situace stále více hraje do karet zaměstnancům a uchazečům o zaměstnání, neboť je staví do výhodné vyjednávací pozice. Růst mezd tak podpořily spíše strukturální problémy než produktivita práce. Toto je nežádoucí situaci pro nákladovou stranu firem a vytváří to tlak na růst cen,“ uvedl ekonom v komentáři k údajům statistického úřadu.

Slováci práci najdou

Nezaměstnanost na Slovensku v prvním čtvrtletí sice dosáhla nejnižší úrovně od roku 1994, statistický úřad ale upozornil, že v roce 2021 se výrazněji změnila metodika vykazování tohoto ukazatele. Počet nezaměstnaných letos klesl jedenáctým čtvrtletím v řadě. Na Slovensku, které má 5,4 milionu obyvatel, bylo v prvním čtvrtletí bez práce 154 700 lidí. Meziročně to představuje pokles o 8,9 procenta.

„V aktuální situaci začíná skutečně platit, že ten, kdo si chce najít práci, si ji skutečně najde,“ napsal analytik 365.bank Tomáš Boháček. Dodal, že zatímco růst mezd v zemi by mohl pokračovat, další snížení nezaměstnanosti je nepravděpodobné.

Petr Borkovec: Partners Banka má tolik klientů, že se nám přehřál klientský servis

Leaders

V rychlosti transakcí je s aplikací Partners Banky srovnatelný jen Revolut, říká její zakladatel a šéf skupiny Partners Petr Borkovec. Na technologický systém banky je hrdý, firma si ho vyráběla na míru. Jaké to je, v dnešní době na zelené louce postavit banku? Drahé, stálo to osm set milionů korun, ale čtvrtinu nákladů na banku podle něj pokryly vysoké úrokové sazby, které zhodnotily peníze nachystané na spuštění banky. Banka roste rychleji, než zakladatelský tým čekal, proto s ní mají velké plány. „Za sedm let chceme mít v bance milion klientů jen v Česku,“ plánuje Borkovec.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Slovenskou vládní stranu Hlas-SD po Pellegrinim povede Šutaj Eštok

Politika

Slovenskou vládní stranu Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) povede po zvoleném prezidentovi země Peteru Pellegrinim podle očekávání její dosavadní generální manažer a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Rozhodl o tom sobotní sněm strany, na kterém Pellegrini oficiálně rezignoval na funkci jejího předsedy. Šutaj Eštok byl jediným kandidátem na nového šéfa Hlasu-SD, získal 750 z 795 platných hlasů delegátů.

ČTK

Přečíst článek

Bez ruského vlastníka byznys opět šlape. Škoda JS se vrátila do zisku

Zprávy z firem

Plzeňská Škoda JS, přední evropský výrobce a dodavatel zařízení pro jadernou energetiku, dosáhla loni po dvou ztrátových letech provozního zisku téměř 250 milionů korun. Podnik utržil 3,3 miliardy korun, meziročně o 12 procent více. Jde o auditované hospodářské výsledky podle českých účetních standardů, řekl mluvčí jaderných strojíren Karel Samec. Ztráty v letech 2021 a 2022 podle něj způsobila pandemie covidu-19 a válka na Ukrajině.

ČTK

Přečíst článek