Bez ruského vlastníka byznys opět šlape. Škoda JS se vrátila do zisku
Plzeňská Škoda JS, přední evropský výrobce a dodavatel zařízení pro jadernou energetiku, dosáhla loni po dvou ztrátových letech provozního zisku téměř 250 milionů korun. Podnik utržil 3,3 miliardy korun, meziročně o 12 procent více. Jde o auditované hospodářské výsledky podle českých účetních standardů, řekl mluvčí jaderných strojíren Karel Samec. Ztráty v letech 2021 a 2022 podle něj způsobila pandemie covidu-19 a válka na Ukrajině.
„Loňských dvanáct měsíců představovalo první kompletní rok podnikání Škoda JS v rámci vlastnické struktury Skupiny ČEZ,“ uvedl Samec. Její součástí je plzeňský podnik od listopadu 2022, kdy strojírny koupil od ruské strojírenské skupiny OMZ kontrolované Gazprombankou. OMZ vlastnila jaderné strojírny od roku 2004.
„Hlavně po nesmírně náročném předloňském roce jsme především rádi za návrat do ziskového hospodaření,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel Škoda JS František Krček. Nově přijaté zakázky připravené do výroby měly podle něj ke konci loňského roku hodnotu víc než 3,8 miliardy korun, což bylo meziročně o pět procent více.
Export strojíren tvořil loni zhruba třetinu tržeb a směřoval především na Slovensko. Plzeňská firma patří mezi významné dodavatele, kteří se podíleli na nedávném dokončení třetího bloku slovenské Jaderné elektrárny Mochovce, kde se aktuálně pracuje na zprovoznění čtvrtého bloku. Svá zařízení firma dodávala také do Velké Británie, Francie a Maďarska.
Celý svět prakticky v přímém přenosu každý den sleduje oběti ruského bombardování na Ukrajině, kterým bylo možné aspoň částečně zabránit včasnými dodávkami zbraní ze Západu. Posílení systémů protivzdušné obrany bezpochyby pomůže v přímém boji proti Putinově agresi, ta ale v posledních měsících napáchala obrovské škody v ukrajinském týlu. Tamní energetika se bude vzpamatovávat hůře než loni a podle některých pozorovatelů to může být klíčový faktor celkového ruského úspěchu, zaznívá v analýze Jana Žižky, editora webu Export.cz.
Energetické lekce z války: Ukrajinci našlapují mezi ozvěnami Černobylu a vyhlídkami obnovy
Politika
Na hospodaření společnosti se loni podle Samce pozitivně projevila také obnovená spolupráce s ukrajinským zákazníkem NAEK Energoatomem, což je státní provozovatel jaderných elektráren. „Až to bezpečnostní situace umožní, chce se Škoda JS plnohodnotně vrátit na ukrajinský trh a dokončit tam rozdělané obchodní případy a podílet se také na nových, už zveřejněných projektech,“ uvedl mluvčí. Jde například o výstavbu nových bloků chmelnické jaderné elektrárny.
„V České republice má jako stěžejní tuzemská společnost v oboru relevantní ambice spolupracovat v rámci dodavatelského konsorcia s vítězem tendru na výstavbu nového jaderného bloku nebo bloků,“ řekl Samec. Česká vláda zvažuje výstavbu až čtyř jaderných reaktorů, se spuštěním prvního z nich stát počítá v Dukovanech v roce 2036.
Ze tří pilířů podnikání Škody JS tvořil loni zhruba 43 procent tržeb servis. Na výrobu a inženýrink shodně připadalo 28 procent.
Škoda JS s více než 1000 zaměstnanci se zaměřuje na jaderné elektrárny, výzkumné reaktory a sklady vyhořelého jaderného paliva ve střední a východní Evropě, Skandinávii, Francii, Německu, USA, Rakousku, Finsku, Belgii, Velké Británii, Číně, Arménii a v dalších zemích. Vyrobila a dodala 21 kompletních jaderných reaktorů typu VVER 440 a tři reaktory VVER 1000. Od 90. let minulého století se podnik zaměřil také na západní trhy a technologie. Spolupracuje s předními světovými společnostmi v oboru, dodal mluvčí.
Svět je na startu nového oboru jaderných modulárních reaktorů, přechod z fáze výzkumu a vývoje do reálné výroby chystají desítky firem. Nad „energetickým odvětvím budoucnosti“ ještě stále visí spousta otazníků, ale vše nasvědčuje tomu, že dříve či později ho čeká významný boom. O vítězích se rozhoduje už dnes. Česko má v jaderné energetice celá desetiletí historických zkušeností a může se stát předním výrobcem i exportérem, pokud dokáže svůj potenciál využít. Nebude to snadné, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Jan Žižka: O jádru v Česku rádi mluvíme, ale měli bychom už i něco dělat
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
