Bez ruského vlastníka byznys opět šlape. Škoda JS se vrátila do zisku
Plzeňská Škoda JS, přední evropský výrobce a dodavatel zařízení pro jadernou energetiku, dosáhla loni po dvou ztrátových letech provozního zisku téměř 250 milionů korun. Podnik utržil 3,3 miliardy korun, meziročně o 12 procent více. Jde o auditované hospodářské výsledky podle českých účetních standardů, řekl mluvčí jaderných strojíren Karel Samec. Ztráty v letech 2021 a 2022 podle něj způsobila pandemie covidu-19 a válka na Ukrajině.
„Loňských dvanáct měsíců představovalo první kompletní rok podnikání Škoda JS v rámci vlastnické struktury Skupiny ČEZ,“ uvedl Samec. Její součástí je plzeňský podnik od listopadu 2022, kdy strojírny koupil od ruské strojírenské skupiny OMZ kontrolované Gazprombankou. OMZ vlastnila jaderné strojírny od roku 2004.
„Hlavně po nesmírně náročném předloňském roce jsme především rádi za návrat do ziskového hospodaření,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel Škoda JS František Krček. Nově přijaté zakázky připravené do výroby měly podle něj ke konci loňského roku hodnotu víc než 3,8 miliardy korun, což bylo meziročně o pět procent více.
Export strojíren tvořil loni zhruba třetinu tržeb a směřoval především na Slovensko. Plzeňská firma patří mezi významné dodavatele, kteří se podíleli na nedávném dokončení třetího bloku slovenské Jaderné elektrárny Mochovce, kde se aktuálně pracuje na zprovoznění čtvrtého bloku. Svá zařízení firma dodávala také do Velké Británie, Francie a Maďarska.
Celý svět prakticky v přímém přenosu každý den sleduje oběti ruského bombardování na Ukrajině, kterým bylo možné aspoň částečně zabránit včasnými dodávkami zbraní ze Západu. Posílení systémů protivzdušné obrany bezpochyby pomůže v přímém boji proti Putinově agresi, ta ale v posledních měsících napáchala obrovské škody v ukrajinském týlu. Tamní energetika se bude vzpamatovávat hůře než loni a podle některých pozorovatelů to může být klíčový faktor celkového ruského úspěchu, zaznívá v analýze Jana Žižky, editora webu Export.cz.
Energetické lekce z války: Ukrajinci našlapují mezi ozvěnami Černobylu a vyhlídkami obnovy
Politika
Na hospodaření společnosti se loni podle Samce pozitivně projevila také obnovená spolupráce s ukrajinským zákazníkem NAEK Energoatomem, což je státní provozovatel jaderných elektráren. „Až to bezpečnostní situace umožní, chce se Škoda JS plnohodnotně vrátit na ukrajinský trh a dokončit tam rozdělané obchodní případy a podílet se také na nových, už zveřejněných projektech,“ uvedl mluvčí. Jde například o výstavbu nových bloků chmelnické jaderné elektrárny.
„V České republice má jako stěžejní tuzemská společnost v oboru relevantní ambice spolupracovat v rámci dodavatelského konsorcia s vítězem tendru na výstavbu nového jaderného bloku nebo bloků,“ řekl Samec. Česká vláda zvažuje výstavbu až čtyř jaderných reaktorů, se spuštěním prvního z nich stát počítá v Dukovanech v roce 2036.
Ze tří pilířů podnikání Škody JS tvořil loni zhruba 43 procent tržeb servis. Na výrobu a inženýrink shodně připadalo 28 procent.
Škoda JS s více než 1000 zaměstnanci se zaměřuje na jaderné elektrárny, výzkumné reaktory a sklady vyhořelého jaderného paliva ve střední a východní Evropě, Skandinávii, Francii, Německu, USA, Rakousku, Finsku, Belgii, Velké Británii, Číně, Arménii a v dalších zemích. Vyrobila a dodala 21 kompletních jaderných reaktorů typu VVER 440 a tři reaktory VVER 1000. Od 90. let minulého století se podnik zaměřil také na západní trhy a technologie. Spolupracuje s předními světovými společnostmi v oboru, dodal mluvčí.
Svět je na startu nového oboru jaderných modulárních reaktorů, přechod z fáze výzkumu a vývoje do reálné výroby chystají desítky firem. Nad „energetickým odvětvím budoucnosti“ ještě stále visí spousta otazníků, ale vše nasvědčuje tomu, že dříve či později ho čeká významný boom. O vítězích se rozhoduje už dnes. Česko má v jaderné energetice celá desetiletí historických zkušeností a může se stát předním výrobcem i exportérem, pokud dokáže svůj potenciál využít. Nebude to snadné, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Jan Žižka: O jádru v Česku rádi mluvíme, ale měli bychom už i něco dělat
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
