Schodek rozpočtu se snížil, ke zlepšení přispěly i korporátní daně
Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.
Rozpočtové příjmy ke konci června dosáhly 917,2 miliardy korun, proti roku 2022 vzrostly o 16,5 procenta. Výdaje v pololetí byly 1,133 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 16,8 procenta.
Vláda se v polovině roku stále vešla do „povoleného“ schodku. I přes červnové zlepšení salda hospodaření ale bude muset přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona, schodek totiž může být až 350 miliard korun, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Vláda se v pololetí vešla do „povoleného“ schodku. Ale do konce roku to nevydrží
Názory
„S premiérem (Petrem) Fialou (ODS) jsme dohodnuti, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na celý rok je plánovaný deficit 295 miliard korun.
Stanjura upozornil, že příjmy rozpočtu se nevyvíjejí lineárně. Podobně jako červnové saldo pozitivně ovlivnily příjmy z EU a z korporátní daně, se v srpnu v rozpočtu projeví dividenda energetické společnosti ČEZ a v září splatnost záloh daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) za první tři čtvrtletí, uvedl ministr.
Finance britské královské rodiny povzbudily zisky z větrných elektráren na moři. Firma Crown Estate, která spravuje veřejný majetek britského krále Karla III., v uplynulém finančním roce vykázala rekordní zisk. Král Karel III., známý propagátor udržitelnosti, s financemi zrovna nehýří. Palác například nechává vytápět jen na 19 stupňů, což je určitě méně, než některé britské domácnosti.
Firma krále Karla III. dosáhla rekordního zisku. Hlavně díky větrným elektrárnám na moři
Leaders
Podle ekonoma společnosti Deloitte Václava Frančeho přinesl červen jednorázové zlepšení ve špatně se vyvíjejícím rozpočtu, dodržení plánovaného schodku ale přesto neočekává. "Díky dobrému červnu a díky rekordní, ale také nejspíš poslední dividendě od ČEZ, která dorazí v srpnu, bude moci vláda stlačit deficit k 350 miliardám korun, ale plánovaných 295 miliard korun dosaženo nebude," uvedl.
Pomohly příjmy z EU
K výraznému zvýšení rozpočtových příjmů v červnu přispěly příjmy z Evropské unie 47,3 miliardy korun. Z toho 44,5 miliardy korun tvořily prostředky z Národního plánu obnovy. Na příjmové straně se projevila také úhrada čtvrtletních a pololetních záloh daně z příjmu právnických osob, která v červnu dosáhla 67,9 miliardy korun. Celkové inkaso rozpočtu z této daně činilo za pololetí 108,5 miliardy korun, meziročně narostlo o 23,8 procenta.
Výnos daně z přidané hodnoty pro státní rozpočet činil 172,5 miliardy korun, inkaso meziročně vzrostlo o 6,1 procenta. Daň z příjmu fyzických osob do rozpočtu přinesla 66,3 miliardy korun, o 25,2 procenta víc než loni. Ze spotřební daně stát získal 68,1 miliardy korun, meziročně o 7,6 procenta méně. U této daně se mimo jiné projevuje loňské rozhodnutí o snížení spotřební daně na naftu o 1,50 koruny na litr. Výběr povinného pojistného přispěl do rozpočtu částkou 339,2 miliardy korun, je to o 9,4 procenta víc než loni.
Ministr financí Zbyněk Stanjura navrhl zvýšit takzvanou kofinanci u strukturálních programů EU fondů s tím, že tím stát ušetří. Stane se úplný opak, protože obce, města, příspěvkovky, školy, nemocnice, sociální služby, neziskovky volné peníze na kofinancování nemají, tak nebudou podávat projekty, a celé programy EU fondů nevyčerpají svou alokaci. Česko si tak úplně zbytečně podřezává svou budoucí prosperitu.
David Ondráčka: Stanjurovy tupé škrty připraví Česko o peníze z Evropy a budoucí prosperitu
Názory
Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky. Stát na nich vyplatil 435,4 miliardy korun, z toho 342,2 miliardy korun tvořily důchody. Meziročně se jejich objem zvýšil o 19,8 procenta. Nejvyšší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které meziročně vzrostly o 128,2 procenta na 77,8 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Stát na pomoc s vysokými cenami vyplatil celkem 44,4 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu meziročně vzrostly o 63,2 procenta na 37,6 miliardy korun.
Kapitálové výdaje dosáhly v pololetí 79 miliard korun, meziročně se zvýšily o 16,1 procenta. Na financování dopravní infrastruktury šlo 25,5 miliardy korun, na zajištění programu Nová zelená úsporám 8,9 miliardy korun.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
