Rusové hýří, cestují a nakupují jako o život. Válečná ekonomika se přehřívá
Když začátkem roku 2022 vytáhla ruská vojska na Ukrajinu a Západ uvalil tvrdé sankce, mělo to okamžitý efekt, prudce propadl rubl, burza, zahraniční obchod, s ruskými dluhopisy se přestalo obchodovat a centrální banka musela prudce zvýšit úrokové sazby. Panovalo přesvědčení, že Rusko zkrachuje. Uběhlo dva a půl roku a vše je jinak. Tedy ekonomicky.
Ruský rubl letos posiluje, stejně jako ekonomika - ruské válečné hsopodářství loni vzrostlo o 3,5 procenta, letos to má být podobné. Státní výdaje na zbrojení táhnou průmysl - samozřejmě nejvíc ten obranný, ale vláda dotuje i jiné sektory. Míra nezaměstnanosti klesla z předválečných osmi procent pod tři. A hlavně, prudce rostou platy.
Má to několik příčin. Jednak se režim snaží obyvatelům to „udělat hezké“, aby překryl trauma z válečného konfliktu, do kterého své obyvatele zatáhl. Podle Financial Times rostou reálné mzdy už od roku 2018, od invaze je tempo ale nejrychlejší. V některých profesích, třeba u řidičů kamionů či kurýrů, rostou platy i o desítky procent ročně.
Financial Times připomíná, že podíl na ekonomickém boomu východní země má také to, že lidé moc nikam nemohou. Rusové byli zvyklí hodně cestovat a ti bohatí přesouvali často peníze do ciziny, kupovali nemovitosti. To je teď zásadně omezené, takže kvetou ruská letoviska, která se vylepšují kvůli bohatší klientele.
Jak letos posiluje rubl k dolaru
„Ve vyšším segmentu je to jasné: lidé mají hodně peněz, nemají je kde utratit, a tak je dávají za zážitky,“ řekl FT petrohradský restauratér Anton. „Jestliže dříve vybrali peníze, otevřeli si nějaké účty, koupili si byty někde v Černé Hoře, tak teď jsou všechny tyto peníze v zemi.“
Výdaje na turistiku se od roku 2021 dle Rosstatu skoro zdvojnásobily - nutno ale podotknout, že se vychází ze základu ještě ovlivněného covidem. Zásadně také roste poptávka po domácích letech, aerolinky mají žně. Rostou i jiné „domácí“ sektory: byznys kolem renovací bytů a domů, gastro, vznikají nové módní podniky, píší novináři. Rychle také roste nemovitostní trh, podle centrální banky letos hypotéky přidají až dvanáct procent.
Práce se zmrazenými aktivy a přehřátá ekonomika
Bohaté Rusy i stát stále trápí peníze a majetek, které jim sankce zmrazily v zahraničí. Jenže funguje to i protisměrně. Tento týden ohlásila agentuře Tass ruská VTB, že bude mít letos zisk přes šest miliard dolarů, přičemž 1,2 miliardy z toho má na svědomí „práce se zmrazenými aktivy“.
Inflace ve válčící zemi zůstává vysoká, letos bude kolem sedmi procent, centrální banka proto drží vysoko úrokové sazby - klíčová sazba je 18 procent, což je věc pomáhající posilování domácí měny. Guvernérka Elvira Nabiullina přiznala, že ekonomika se přehřívá. „Poprvé za deset let země zažila cyklické přehřátí ekonomiky, kdy je k ochlazení poptávky zapotřebí dlouhé období vysokých úrokových sazeb,“ uvedla s tím, že ekonomika byla v prvním pololetí sice nejpřehřátější za šestnáct let, ale že prý ohrožení finanční stability rozhodně nehrozí....
Putin uplácí žoldáky
Co ale hrozí, je strukturální a demografický problém vyvolaný válkou. Je vidět, že zemi dochází mužský kádr, který odchází bojovat na frontu. Uplácí je totiž stále více a pro muže z chudých regionů Ruska a okolních spřátelených států jsou ty peníze lákavé.
Prezident Vladimír Putin zrovna dnes vydal výnos, ve kterém zdvojnásobuje odvodový příspěvek pro ruské i zahraniční žoldáky na 400 tisíc rublů (lehce přes sto tisíc korun), stejnou částku pak doporučuje vyplatit i místním samosprávám - a třeba čuvašský gubernátor hned přispěchal s prohlášením, že jeho republika bude dávat 500 tisíc rublů. Jednorázový příspěvek platí pro vojáky jdoucí na frontu do Doněcku, Luhansku, Záporoží, Chersonu „a na Ukrajinu“. Měsíčně si voják na frontě vydělá v přepočtu kolem 50 tisíc korun čistého, přes dvojnásobek průměrné mzdy.
Jenže odvedenci na frontě umírají, jiní emigrovali a základna lidských zdrojů není nekonečná. Už teď chybí kuchaři, číšníci i civilní zaměstnanci pro armádu. Proto ekonomové soudí, že ruský hospodářský zázrak postavený na masivním zbrojení vyústí v nekontrolovanou inflaci a nejspíše už za rok mu dojde dech.
Evropské země v sílící míře kritizují Čínu za její vývoz do Ruska, měly by si však zamést před vlastním prahem, konstatuje agentura Bloomberg. Podle jejího zjištění totiž například export automobilů z EU do Ruska, jak říká, „zůstává takřka na předválečných úrovních“.
Protiruské sankce jsou děravé. A využívají toho i Češi
Money
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
