Rusové hýří, cestují a nakupují jako o život. Válečná ekonomika se přehřívá
Když začátkem roku 2022 vytáhla ruská vojska na Ukrajinu a Západ uvalil tvrdé sankce, mělo to okamžitý efekt, prudce propadl rubl, burza, zahraniční obchod, s ruskými dluhopisy se přestalo obchodovat a centrální banka musela prudce zvýšit úrokové sazby. Panovalo přesvědčení, že Rusko zkrachuje. Uběhlo dva a půl roku a vše je jinak. Tedy ekonomicky.
Ruský rubl letos posiluje, stejně jako ekonomika - ruské válečné hsopodářství loni vzrostlo o 3,5 procenta, letos to má být podobné. Státní výdaje na zbrojení táhnou průmysl - samozřejmě nejvíc ten obranný, ale vláda dotuje i jiné sektory. Míra nezaměstnanosti klesla z předválečných osmi procent pod tři. A hlavně, prudce rostou platy.
Má to několik příčin. Jednak se režim snaží obyvatelům to „udělat hezké“, aby překryl trauma z válečného konfliktu, do kterého své obyvatele zatáhl. Podle Financial Times rostou reálné mzdy už od roku 2018, od invaze je tempo ale nejrychlejší. V některých profesích, třeba u řidičů kamionů či kurýrů, rostou platy i o desítky procent ročně.
Financial Times připomíná, že podíl na ekonomickém boomu východní země má také to, že lidé moc nikam nemohou. Rusové byli zvyklí hodně cestovat a ti bohatí přesouvali často peníze do ciziny, kupovali nemovitosti. To je teď zásadně omezené, takže kvetou ruská letoviska, která se vylepšují kvůli bohatší klientele.
Jak letos posiluje rubl k dolaru
„Ve vyšším segmentu je to jasné: lidé mají hodně peněz, nemají je kde utratit, a tak je dávají za zážitky,“ řekl FT petrohradský restauratér Anton. „Jestliže dříve vybrali peníze, otevřeli si nějaké účty, koupili si byty někde v Černé Hoře, tak teď jsou všechny tyto peníze v zemi.“
Výdaje na turistiku se od roku 2021 dle Rosstatu skoro zdvojnásobily - nutno ale podotknout, že se vychází ze základu ještě ovlivněného covidem. Zásadně také roste poptávka po domácích letech, aerolinky mají žně. Rostou i jiné „domácí“ sektory: byznys kolem renovací bytů a domů, gastro, vznikají nové módní podniky, píší novináři. Rychle také roste nemovitostní trh, podle centrální banky letos hypotéky přidají až dvanáct procent.
Práce se zmrazenými aktivy a přehřátá ekonomika
Bohaté Rusy i stát stále trápí peníze a majetek, které jim sankce zmrazily v zahraničí. Jenže funguje to i protisměrně. Tento týden ohlásila agentuře Tass ruská VTB, že bude mít letos zisk přes šest miliard dolarů, přičemž 1,2 miliardy z toho má na svědomí „práce se zmrazenými aktivy“.
Inflace ve válčící zemi zůstává vysoká, letos bude kolem sedmi procent, centrální banka proto drží vysoko úrokové sazby - klíčová sazba je 18 procent, což je věc pomáhající posilování domácí měny. Guvernérka Elvira Nabiullina přiznala, že ekonomika se přehřívá. „Poprvé za deset let země zažila cyklické přehřátí ekonomiky, kdy je k ochlazení poptávky zapotřebí dlouhé období vysokých úrokových sazeb,“ uvedla s tím, že ekonomika byla v prvním pololetí sice nejpřehřátější za šestnáct let, ale že prý ohrožení finanční stability rozhodně nehrozí....
Putin uplácí žoldáky
Co ale hrozí, je strukturální a demografický problém vyvolaný válkou. Je vidět, že zemi dochází mužský kádr, který odchází bojovat na frontu. Uplácí je totiž stále více a pro muže z chudých regionů Ruska a okolních spřátelených států jsou ty peníze lákavé.
Prezident Vladimír Putin zrovna dnes vydal výnos, ve kterém zdvojnásobuje odvodový příspěvek pro ruské i zahraniční žoldáky na 400 tisíc rublů (lehce přes sto tisíc korun), stejnou částku pak doporučuje vyplatit i místním samosprávám - a třeba čuvašský gubernátor hned přispěchal s prohlášením, že jeho republika bude dávat 500 tisíc rublů. Jednorázový příspěvek platí pro vojáky jdoucí na frontu do Doněcku, Luhansku, Záporoží, Chersonu „a na Ukrajinu“. Měsíčně si voják na frontě vydělá v přepočtu kolem 50 tisíc korun čistého, přes dvojnásobek průměrné mzdy.
Jenže odvedenci na frontě umírají, jiní emigrovali a základna lidských zdrojů není nekonečná. Už teď chybí kuchaři, číšníci i civilní zaměstnanci pro armádu. Proto ekonomové soudí, že ruský hospodářský zázrak postavený na masivním zbrojení vyústí v nekontrolovanou inflaci a nejspíše už za rok mu dojde dech.
Evropské země v sílící míře kritizují Čínu za její vývoz do Ruska, měly by si však zamést před vlastním prahem, konstatuje agentura Bloomberg. Podle jejího zjištění totiž například export automobilů z EU do Ruska, jak říká, „zůstává takřka na předválečných úrovních“.
Protiruské sankce jsou děravé. A využívají toho i Češi
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
