Domácnosti šetří, spotřeba plynu byla loni nejnižší od roku 1992
Spotřeba plynu v Česku loni klesla na nejnižší hodnotu od roku 1992. Češi za celý rok spotřebovali celkem 6,76 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo meziročně o 10,4 procenta méně. Spotřebu omezily všechny skupiny odběratelů, nejvýrazněji domácnosti. Drtivá většina plynu přitekla do Česka přes Německo, asi osm procent pak tvořil plyn zřejmě z Ruska. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Kromě plynu loni klesla i spotřeba elektřiny nebo tepla. Důvodem energetických úspor jsou podle odborníků především postupné zdražování energií a s tím spojený ekonomický útlum a teplé počasí.
„V posledním loňském čtvrtletí byla spotřeba plynu vůbec nejnižší za celé desetiletí. Celoroční spotřeba pak klesla na hodnotu, která je nejnižší za dobu delší než tři dekády,” řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček. Připomněl, že spotřeba plynu soustavně klesá už od třetího čtvrtletí roku 2021. „Tedy od chvíle, kdy se začala projevovat energetická krize,” podotkl Trávníček. Hlavním důvodem jsou podle něj úspory odběratelů.
Omezení spotřeby je podle úřadu o to výraznější vzhledem k tomu, že na počátku devadesátých let se teprve rozšiřovaly plynofikační sítě a plynárenská soustava přecházela z dřívějšího svítiplynu na současný zemní plyn.
Na snížení loňské spotřeby se podle statistik podílely všechny skupiny odběratelů. Nejvíce šetřily domácnosti, které snížily spotřebu meziročně o 11,6 procenta. O více než deset procent omezili využití plynu také malí a střední odběratelé, velkoodběratelé se uskromnili o 9,6 procenta. K meziročnímu poklesu spotřeby plynu došlo ve všech měsících loňského roku.
Češi v loňském roce spotřebovali nejméně plynu od roku 1994. Spotřeba zemního plynu loni v Česku meziročně klesla o sedm procent na 7,1 miliardy metrů krychlových. Příčinou byla především výrazně nižší poptávka po elektřině z plynových elektráren a nadále klesající spotřeba domácností i průmyslu. Spolu s vysokou naplněností zásobníků to vedlo také k nižšímu dovozu plynu do ČR. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno.
Česko loni snížilo spotřebu plynu o sedm procent. Pomohla mírná zima i úspory
Trhy
Teče do Česka plyn z Ruska?
Naprostá většinu dodávek plynu do Česka, konkrétně 92 procent, přitekla přes hranice z Německa. Tam proudí hlavně plyn z Norska a také zkapalněný plyn LNG z Nizozemska. Zbylých osm procent bylo dovezeno ze Slovenska, přičemž tyto dodávky se koncentrovaly především do posledního čtvrtletí, kdy Česká republika už měla podle úřadu naplněné zásobníky.
Podle řady expertů teče přes Slovensko do Česka plyn z Ruska, někteří ovšem upozorňují, že může jít o zásoby obchodníků ze skladů například na Ukrajině nebo v jiných zemích. Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku února uvedlo, že nárůst ruského dovozu v závěru loňského roku je důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však platí, že ČR je na plynu z Ruska nezávislá. V minulosti tvořily dodávky z Ruska asi 97 procent.
Podstatně se podle ERÚ v loňském roce snížil také tok plynu přes tuzemskou plynárenskou soustavu. Dovoz do plynárenské soustavy loni činil 7,83 miliardy metrů krychlových plynu, což znamenalo meziroční pokles téměř o více než 71 procent. Vývoz pak klesl dokonce o 94,4 procenta na 1,02 miliardy metrů krychlových plynu.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Moravské naftové doly (MND) podnikatele Karla Komárka zvýšit podíl ve firmě Moravia Gas Storage (MSG), která provozuje zásobník plynu Dambořice na Hodonínsku. MND získaly 97,37 procenta akcií, dosud měl v MSG poloviční podíl ruský plynárenský podnik Gazprom. MND tak budou zásobník výlučně kontrolovat.
Komárkova MND smí ovládnout vlastníka zásobníku plynu v Dambořicích, vytěsnila Gazprom
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
