Domácnosti šetří, spotřeba plynu byla loni nejnižší od roku 1992
Spotřeba plynu v Česku loni klesla na nejnižší hodnotu od roku 1992. Češi za celý rok spotřebovali celkem 6,76 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo meziročně o 10,4 procenta méně. Spotřebu omezily všechny skupiny odběratelů, nejvýrazněji domácnosti. Drtivá většina plynu přitekla do Česka přes Německo, asi osm procent pak tvořil plyn zřejmě z Ruska. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Kromě plynu loni klesla i spotřeba elektřiny nebo tepla. Důvodem energetických úspor jsou podle odborníků především postupné zdražování energií a s tím spojený ekonomický útlum a teplé počasí.
„V posledním loňském čtvrtletí byla spotřeba plynu vůbec nejnižší za celé desetiletí. Celoroční spotřeba pak klesla na hodnotu, která je nejnižší za dobu delší než tři dekády,” řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček. Připomněl, že spotřeba plynu soustavně klesá už od třetího čtvrtletí roku 2021. „Tedy od chvíle, kdy se začala projevovat energetická krize,” podotkl Trávníček. Hlavním důvodem jsou podle něj úspory odběratelů.
Omezení spotřeby je podle úřadu o to výraznější vzhledem k tomu, že na počátku devadesátých let se teprve rozšiřovaly plynofikační sítě a plynárenská soustava přecházela z dřívějšího svítiplynu na současný zemní plyn.
Na snížení loňské spotřeby se podle statistik podílely všechny skupiny odběratelů. Nejvíce šetřily domácnosti, které snížily spotřebu meziročně o 11,6 procenta. O více než deset procent omezili využití plynu také malí a střední odběratelé, velkoodběratelé se uskromnili o 9,6 procenta. K meziročnímu poklesu spotřeby plynu došlo ve všech měsících loňského roku.
Češi v loňském roce spotřebovali nejméně plynu od roku 1994. Spotřeba zemního plynu loni v Česku meziročně klesla o sedm procent na 7,1 miliardy metrů krychlových. Příčinou byla především výrazně nižší poptávka po elektřině z plynových elektráren a nadále klesající spotřeba domácností i průmyslu. Spolu s vysokou naplněností zásobníků to vedlo také k nižšímu dovozu plynu do ČR. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno.
Česko loni snížilo spotřebu plynu o sedm procent. Pomohla mírná zima i úspory
Trhy
Teče do Česka plyn z Ruska?
Naprostá většinu dodávek plynu do Česka, konkrétně 92 procent, přitekla přes hranice z Německa. Tam proudí hlavně plyn z Norska a také zkapalněný plyn LNG z Nizozemska. Zbylých osm procent bylo dovezeno ze Slovenska, přičemž tyto dodávky se koncentrovaly především do posledního čtvrtletí, kdy Česká republika už měla podle úřadu naplněné zásobníky.
Podle řady expertů teče přes Slovensko do Česka plyn z Ruska, někteří ovšem upozorňují, že může jít o zásoby obchodníků ze skladů například na Ukrajině nebo v jiných zemích. Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku února uvedlo, že nárůst ruského dovozu v závěru loňského roku je důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však platí, že ČR je na plynu z Ruska nezávislá. V minulosti tvořily dodávky z Ruska asi 97 procent.
Podstatně se podle ERÚ v loňském roce snížil také tok plynu přes tuzemskou plynárenskou soustavu. Dovoz do plynárenské soustavy loni činil 7,83 miliardy metrů krychlových plynu, což znamenalo meziroční pokles téměř o více než 71 procent. Vývoz pak klesl dokonce o 94,4 procenta na 1,02 miliardy metrů krychlových plynu.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Moravské naftové doly (MND) podnikatele Karla Komárka zvýšit podíl ve firmě Moravia Gas Storage (MSG), která provozuje zásobník plynu Dambořice na Hodonínsku. MND získaly 97,37 procenta akcií, dosud měl v MSG poloviční podíl ruský plynárenský podnik Gazprom. MND tak budou zásobník výlučně kontrolovat.
Komárkova MND smí ovládnout vlastníka zásobníku plynu v Dambořicích, vytěsnila Gazprom
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
