Rusko začíná bankrotovat. Nastal čas na korunové intervence, míní Goldman Sachs. Sazby ještě porostou
Rusko podle všeho začíná dnes vykazovat známky platební neschopnosti, takže už směřuje k bankrotu. Dnes má totiž vyplácet úrok na svém dluhu, ale cizinci zřejmě žádné peníze neuvidí. Od pondělí pro ně platí v Rusku zákaz výplaty peněz. To je ovšem částečná platební neschopnost, ať už je zdůvodněná jakkoli. Rusko tedy míří ke krachu. Jak asi zareaguje ČNB?
Zmrazení rezerv ruské centrální banky ze strany Západu, které krach Ruska mocně přibližuje, je ovšem současně varováním Číně. Její ještě vyšší prioritou se teď stane odpojení od dolaru. Aby, bude-li chtít napadnout Tchaj-wan, nemohl Západ také zmrazit její rezervy. Role dolaru coby rezervní měny tudíž oslabí, naopak posílí role zlata a případně také kryptoměn. Obchodníci s nimi registrují v těchto dnech zvýšený zájem ze strany Rusů nebo Ukrajinců, jejichž ekonomiky v důsledku zmrazení rezerv, sankcí a války kolabují.
Nejznámější kryptoměna bitcoin od začátku ruské invaze na Ukrajinu zpevnila asi o 13 procent. Přispívají k tomu Rusové i Ukrajinci, kteří své peníze vkládají do anonymních a decentralizovaných digitálních měn, píše Reuters. 
Sankce bolí ruské oligarchy. Aby se jim vyhnuli, investují do bitcoinu. Kryptoměna zdražuje
Money
Krach Ruska navíc může přijít ještě rychleji, než se mohlo zdát. Obchodníci se surovinami po celém světě, včetně Číny, totiž přestávají nakupovat podstatnou část ruské ropy. Ta sice zatím nepodléhá žádným přímým sankcím Západu, avšak obchodníci se obávají, že jim brzy podléhat bude, pročež se ji už teď zdráhají kupovat. A to přesto, že je nabízena v rekordní slevě.
Loni Rusko vyvezlo do zahraničí ropu za více než 110 miliard dolarů a k tomu ropné produkty za skoro 69 miliard. Ropa tedy představuje klíčový zdroj jeho příjmu (celkový export Ruska loni činil necelých 490 miliard dolarů). Pamětníci si vybavují, že cenová válka, kterou proti ostatním dodavatelům ropy, včetně tehdejšího Sovětského svazu, vedla v 80. letech Saúdská Arábie, znatelně přispěla ke zchudnutí a posléze i k pádu sovětského impéria, a tedy celé železné opony (zde). Nyní je Rusko v podobné situaci jako tehdy Sovětský svaz. Musí s cenou ropy hodně dolů, a ani tak ji nikdo nechce.
Ve všem ale situace stejná jako v 80. letech pochopitelně není. Hlavně ne v tom, že ropa dnes celosvětově enormně zdražuje. To proto, že z globálního trhu jako by se vypařily právě ruské dodávky. O to větší je celosvětově sháňka třeba po ropě blízkovýchodní nebo severomořské, takže jejich cena dramaticky roste.
Cena plynu pro evropský trh vystoupila na rekordních více než 194 eur (4975 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. 
Cena plynu v Evropě míří k astronomické úrovni 200 eur za megawatthodinu
Money
Cena barelu severomořské ropy Brent v korunách ostatně dnes prvně v historii překonala metu 2500 korun, a dokonce 2600 korun, plyne z dat Bloombergu. Pohonné hmoty v ČR tudíž brzy vyletí nad úroveň 40 korun za litr.
Historicky rekordní je ovšem dnes nejen korunová cena ropy, ale též eurová cena plynu v EU (cena plynu se často vyvíjí v určitém tandemu s ropou) a aby toho nebylo málo ještě i cena dolarová uhlí v EU. To je obrovská inflační nálož pro příští měsíce a léta. Navíc únorová inflace v eurozóně, ještě „předválečná“, překonala podle dnešních dat Eurostatu očekávání a je též historicky rekordní – 5,8 procenta.
Na Rusko doléhají sankce Západu za jeho invazi na Ukrajinu. Závažné finanční ztráty mají hned tři podoby: krvácení Ruska v akciích, v ropě a v měně.
Lukáš Kovanda: Rusko mohutně finančně krvácí na třech frontách: na akciích, ropě a měně
Názory
Euro se kvůli tomu podle Deutsche Bank ocitá v inflační spirále a Evropská centrální banka by měla na jeho podporu intervenovat (stalo by se tak prvně po 11 letech). Čím je totiž nyní ropa dražší, tím je euro slabší vůči dolaru, což jej právě vrhá do spirály. V ní je i česká koruna, a dokonce ještě víc. I Česká národní banka tak asi bude muset intervenovat, například i prodejem části svých devizových rezerv. Současně také bude muset zvednout základní úrokovou sazbu až na 5,5 procenta, uvádí zveřejněná prognóza vlivné americké banky Goldman Sachs.
Koruna dnes poprvé od listopadu 2020, kdy vrcholila pandemie a nebyly ještě vakcíny, oslabuje nad 23,00 za dolar. Patří tak mezi šestici měn, které na ruskou invazi doplácí ve světě nejvíce. Od minulého čtvrtka, kdy invaze začala, citelně oslabila po boku forintu, zlotého, rublu a měn Kazachstánu a Kyrgyzstánu.
Evropské centrální bance doporučuje Deutsche Bank čelit inflační spirále zvýšením základní úrokové sazby do kladného pásma a zároveň provedením takzvaného „stabilizačního kvantitativního uvolňování“. V jeho rámci by ECB činila kroky zacílené na to, aby se příliš nenavyšovaly úroky na dluhu zemí zejména jižního křídla eurozóny, které jsou často předluženy. Došlo by tak k historicky mimořádnému vývoji, kdy by centrální banka zvyšovala úrokové sazby a přitom nadále prováděla kvantitativní uvolňování. Kvantitativní uvolňování by pak nebylo ovšem již možné zdůvodňovat jako snahu o dosažení cenové stability, resp. inflačního cíle, ale jednalo by se ryze o opatření, kdy se vytvářením nových peněz, probíhajícím dokonce i v čase značné inflace, předchází bankrotu zemí typu Itálie či Řecka.
V důsledku stoupajících cen energií americkým domácnostem značně rostou výdaje. Joe Biden proto chystá plán koordinovaně uvolnit 30 milionů barelů ropy z amerických rezerv a dalších 30 milionů barelů od jiných zemí. To přitom nehraje do karet Rusku a Vladimiru Putinovi.
Prezident Joe Biden: Uvolníme zásoby ropy, cena je příliš vysoká
Politika
>>>>>> Vše k dění na Ukrajině čtěte zde <<<<<<
Vysokoškolské vzdělání má mnohem víc žen než mužů. Ale podmínky na trhu ženy nesmyslně brzdí, tvrdí hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Až společnost přijme částečné úvazky, ekonomika poroste mnohem výrazněji, říká muž, který je známý svými originálními a podloženými postoji. Češi jsou podle něj maniodepresivní. Když nyní poslouchají řadu negativních zpráv o zdražování či zvyšování sazeb, mohli by podle něj upadnout do depresivní fáze. A to by byl problém.
Ekonom Navrátil z České spořitelny: Ženy potáhnou rodinné příjmy i ekonomiku
Money
Rozhovor s šéfem odborů Josefem Středulou jsme měli domluvený několik dní dopředu. Chtěli jsme probrat platy, mzdy, inflaci a podobně. Ale v noci vtrhli Rusové na Ukrajinu, a téma se změnilo. V Česku pracuje podle oficiálních údajů asi 180 tisíc Ukrajinců. Ve skutečnosti asi mnohem více. „Aktuální je, že do Česka mohou z Ukrajiny bezvízově přijet lidé, kteří mají biometrické pasy,“ hlásil Středula po schůzce na vládě. 
Šéf odborů Středula: Ukrajincům pomůžeme. Ale nikdo je nebude pracovně zneužívat
Leaders
Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.
Guvernér ČNB Rusnok: Sazby zase půjdou dolů. Nehnal bych se do dlouhých fixací hypoték
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
