Rusko a Čína se smějí západním sankcím. Vzájemný obchod jen kvete

Čínský export v prosinci meziročně vzrostl o 2,3 procenta, což je více než se čekalo. Podle agentury Reuters to vyplývá z údajů čínského celního úřadu. Spotřebitelské ceny se ale ve srovnání se stejným měsícem loni o 0,3 procenta snížily. Klesají už třetí měsíc po sobě a nižší byly i výrobní ceny, uvedl čínský statistický úřad. Vyhlídky druhé největší světové ekonomiky tak zůstávají nejisté, uvedla agentura DPA. Na nový rekord se ale loni opět vyšplhal obousměrný obchod s Ruskem, který dosáhl 240 miliard dolarů (5,4 bilionu korun).

Čínský vývoz se po šesti po sobě jdoucích měsících poklesu začal vzpamatovávat už v listopadu. Podle celního úřadu se v prosinci mírně zvýšil i dovoz, a to o 0,2 procenta. Celkově však byl rok 2023 pro čínský zahraniční obchod obtížný. Vývoz klesl o 4,6 procenta, částečně v důsledku slabší globální poptávky. Čínský dovoz se snížil o 5,5 procenta.

Obchod mezi Čínou a Ruskem se ale loni podle údajů čínských celních úřadů zvýšil o 26,3 procenta. Čínské dodávky do Ruska v roce 2023 stouply o 46,9 procenta oproti předchozímu roku a oproti roku 2021, tedy dobou před rusko-ukrajinskou válkou, se zvýšily o 64,2 procenta. Dovoz z Ruska se loni oproti roku 2022 zvýšil o 13 procent. Podle ruského vicepremiéra Alexandra Novaka směřovala v roce 2023 do Číny polovina ruského vývozu ropy a ropných produktů.

Realitní krize a riziko deflace

Po náročném hospodářském roce bude čínská ekonomika i v roce 2024 čelit nejistotám. Mezi největší výzvy patří doutnající krize v oblasti nemovitostí, slábnoucí spotřeba a geopolitické napětí, píše DPA.

Známkou slabé spotřebitelské poptávky a prohlubující se deflace je prosincový pokles spotřebitelských cen. Výrobní ceny se pak ve srovnání se stejným měsícem loňského roku snížily o 2,7 procenta po tříprocentním poklesu v listopadu. Dolů šly patnáctý měsíc po sobě. Analytici očekávali v prosinci propad výrobních cen o 2,6 procenta.

Deflace je opakem inflace a označuje pokles celkové cenové hladiny. K plošnému poklesu cen dochází, když spotřebitelé v očekávání stále klesajících cen omezují nákupy, což následně snižuje tržby, zisky a investice firem. Většina ekonomů považuje deflaci za nebezpečnější pro vývoj ekonomiky než mírný růst cen.

Protiruské sankce fungují. Čísla k rozpočtu to dokazují

Money

Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se vloni snížily zhruba o 24 procent na 8,822 bilionu rubů (asi 2,2 bilionu korun) z 11,586 bilionu rublů v předchozím roce. K poklesu přispěly nižší ceny ropy, vyplývá z údajů ruského ministerstva financí, na které se odvolává agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Čínou obchází strašidlo deflace. Tamních klesajících cen by se měl obávat i svět

Money

Klesající ceny jsou vždy dobrou zprávou pro spotřebitele, ne tak pro celou ekonomiku. Známky deflace jsou v Číně čím dál víc převládající, což zvyšuje tlak na Peking, aby znovu nastartoval růst, anebo riskoval, že upadne do ekonomické pasti, z níž by bylo těžké uniknout, napsal deník The Wall Street Journal.

duk

Přečíst článek

„Když jsou silné sporty, je silný i národ.“ Stamiliony Číňanů objevují kouzlo lyžování

Enjoy

Miliony Číňanů vyráží na zasněžené svahy pod širým nebem i v krytých areálech. Přestože nejde o nejlepší příklad levného sportu pro masy, vyzývá je k tomu i komunistická vláda. Má k tomu hned několik důvodů.

Karel Pučelík

Přečíst článek