Premianti a průšviháři. Nová studie porovnává, komu se (ne)daří krotit veřejné finance. Jak si vede Česko?
Míra zadlužení v řadě zemí trvale roste, a otázka dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí se tak stává jedním z klíčových témat dnešní hospodářské politiky. Studie Mezinárodního měnového fondu nabízí pohled na to, jak si evropské státy a USA vedou.
Veřejné finance napříč Evropou se ocitají pod čím dál větším tlakem. Míra zadlužení v řadě zemí trvale roste, a otázka dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí se tak stává jedním z klíčových témat dnešní hospodářské politiky. Studie Mezinárodního měnového fondu Europeans Debt (Un)sustainability: Looking Through Bohn’s Magnifying Glass nabízí pohled na to, jak si evropské státy a USA vedou – a které z nich se blíží hranici fiskální neudržitelnosti.
Studie analyzuje rozpočtové chování 26 evropských zemí a Spojených států v období 1980 až 2022. Pomocí tzv. Bohnova testu zkoumá, zda jednotlivé vlády reagují na růst zadlužení aktivním zvyšováním primárních rozpočtových přebytků, tedy těch, které nezahrnují náklady na obsluhu dluhu. Taková reakce je klíčovým znakem fiskální odpovědnosti – bez ní je dlouhodobá udržitelnost veřejných financí těžko představitelná.
Graf porovnává dvě veličiny. Na svislé ose je průměr cyklicky očištěného primárního salda – tedy jak výrazně se vláda snaží udržet rozpočet v přebytku bez ohledu na ekonomický cyklus. Vodorovná osa ukazuje rozdíl mezi průměrnou mírou zadlužení v letech 2018 až 2022 a 1995 až 1999, tedy jak výrazně se veřejný dluh zvýšil. Čím více vpravo daná země leží, tím rychleji její dluh narostl.
Výzva do budoucna
Výsledky rozdělují státy do tří skupin. V první – tvořené například Dánskem, Švédskem nebo Nizozemskem – se nacházejí země, které kombinují stabilní, či dokonce klesající zadlužení s dlouhodobým fiskálním přebytkem. Tyto státy jsou z hlediska veřejných financí premianty Evropy.
Na druhé straně spektra stojí státy jako Řecko, Francie, Spojené státy nebo Španělsko. Jejich dluh dramaticky vzrostl a zároveň neprojevily snahu ho systematicky tlumit prostřednictvím odpovědné fiskální politiky. Tyto země se tak dle studie ocitají v oblasti dlouhodobě neudržitelného hospodaření.
Zvláštní pozornost si zaslouží středová skupina, kam se řadí i Česká republiku. Ta i přes stále relativně nízkou míru zadlužení zažila v posledních letech jeden z nejrychlejších nárůstů dluhu. Fiskální reakce na tento vývoj však byla vlažná. Studie poukazuje na absenci strukturálních kroků – ať už na straně výdajů, nebo příjmů – a upozorňuje, že fiskální politika ČR zatím nedokázala dostatečně reagovat na měnící se rozpočtovou realitu.
Mezi státy panují výrazné rozdíly v přístupu k fiskální odpovědnosti. Zatímco některé vlády reagují pružně a systematicky, jiné reagují opožděně – nebo vůbec. Dlouhodobá fiskální udržitelnost bude nicméně i nadále výzvou. Podle studie bude čím dál důležitější role institucí – tedy kvality rozpočtových pravidel, transparentnosti a schopnosti vlád tato pravidla důsledně naplňovat.
Další články ekonoma Lukáš Kovandy
České zadlužování loni oproti roku 2023 dále zrychlilo, veřejný dluh narostl o dalších 258 miliard korun. Rychlé zadlužování vlády je hrozbou pro stabilitu celých veřejných financí, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Lukáš Kovanda: Fialova vláda v ozdravování veřejných financí zrovna nevyniká
Názory
České republice se loni podařilo elementárně stabilizovat veřejné finance. Ty totiž poprvé od roku 2019 vykázaly schodek nižší, než odpovídá úrovni tří procent hrubého domácího produktu. To je mimochodem úroveň, jejíž splnění je jedním z předpokladů přijetí eura. Splnění takové úrovně tedy rovněž představuje ono alespoň elementární stabilizaci veřejných financí.
Veřejné finance Česka se podařilo stabilizovat, dostatečně ozdravené ale nejsou
Názory
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
