Kolik peněz vydělává partner nebo partnerka? Jednoduchá otázka, na kterou zná naprosto přesnou odpověď jen polovina zadaných. A patnáct procent dokonce nemá nejmenší tušení. Vyplývá to z průzkumu finančně poradenské společnosti Partners. V úplné nevědomosti žijí hlavně páry z řad studentů nebo nezaměstnaných, „informační embargo“ přejímají od svých rodičů. 

Situace se sice průběžně zlepšuje, mnoho lidí má ovšem s diskuzemi o penězích stále problém. Tabu to pro ně bývá dokonce i v rámci vlastní rodiny. Otevřeně se o penězích nedokáže bavit téměř každý druhý. Poněkud paradoxně je pro třetinu lidí snazší mluvit s protějškem o svých sexuálních fantaziích než o hospodaření s penězi. Častěji jsou to lidé s nižším vzděláním nebo příjmy, patří tam ale i ti, kteří mají špatné zkušenosti z minulosti. Třeba proto, že už se jim finančním nesouladům rozpadl některý z předešlých vztahů. 

Finance mohou být zdrojem napětí

Důvodů, proč jsou Češi na diskuze o penězích tak hákliví, může být hned několik. Jedním z nich jsou vzorce chování, které se předávají z generace na generaci. Pravidlo, že o penězích se spíš nemluví, si z domova odnesla téměř polovina Čechů. Někdo ale zkrátka jen neví, kdy o tématu začít, a tak promešká vhodnou chvíli. 

Podle Matúše Kuchálika, finančního poradce z Partners, je třeba udělat si jasno co nejdřív. „Za určitý milník můžeme považovat například rozhodnutí o společném bydlení. To může být ten správný čas, kdy téma otevřít,“ říká finanční poradce a pokračuje: „Doporučuji vytvořit si na setkání příjemný prostor a společně se pobavit o tom, jaký přístup k penězům máme. To by mělo obsahovat odpovědi na otázky, jaké jsou naše životní plány, základní hodnoty, ale i to, za co rádi utrácíme.“ 

Když se téma neotevře a včas nevyřeší, tajnosti ohledně příjmů a nakládání s penězi mohou mít velký dopad nejen na domácí rozpočet, ale dokonce i na partnerskou pohodu nebo intimní život. V žebříčku nejčastějších spouštěčů napětí ve vztahu obsadily peníze druhou příčku, hned za domácími pracemi. Nesoulad ve financích vnímají až tři čtvrtiny párů, přibližně třetina z nich pak toto téma pravidelně řeší. Za penězi se zkrátka skrývají velké emoce, což potvrzuje i Kuchálik. „Pokud se jeden partner začne zlobit ve chvíli, kdy ten druhý chce řešit společné peníze, může to ve skutečnosti znamenat, že nechce být na nikom závislý, nechce mu dávat kontrolu,“ vysvětluje.

To potvrzuje i psychoterapeutka, socioložka a zakladatelka Institutu Moderní láska Markéta Šetinová „Peníze ve vztahu nejsou jen praktickým tématem, ale nesou v sobě mnohem hlubší význam. Pro mnoho lidí jsou spojené se sny a osobními hodnotami, ale také s obavami a zranitelností. I zdánlivě banální debata o rozpočtu na dovolenou může být napjatá třeba proto, že pro jednoho partnera je cestování symbolem svobody a odměny za tvrdou práci, zatímco pro druhého představuje hrozbu finanční nestability, kterou zažil v dětství,“ vysvětluje s tím, že když páry zůstanou jen u povrchní hádky o částkách a nedokážou se dostat k těmto hlubším významům, konflikty se často promítnou i do dalších oblastí vztahu, například do intimity. To, že spory o finance ovlivňují intimní život, přiznává čtyřicet procent dotázaných.

Společný rozpočet už není v módě, důležitější je svoboda

Dříve byly společné účty standardem, dnes je důležitější finanční samostatnost. Mezi zadanými ve věku od osmnácti do pětašedesáti let využívá společný účet, na který putují oba příjmy, ani ne třetina lidí. Běžnější je takové nastavení u lidí kolem šedesátky, i když i tam má společný účet už jen každý druhý. 

„V praxi pozorujeme, že mladší generace klade ve vztazích větší důraz na svobodu, seberealizaci a flexibilitu. To se odráží i v jejich přístupu k financím. Mezinárodní studie ukazují, že tento trend souvisí s proměnou vnímání partnerství,“ vysvětluje Šetinová. Naráží na posun od modelu ‚ekonomické jednotky s jasně rozdělenými genderovými rolemi‘ k modelu ‚kooperace dvou rovnocenných jednotlivců‘. „Spolu s rostoucí rozmanitostí vztahů sledujeme i větší rozmanitost finančních strategií, například u stejnopohlavních párů nebo v rodinách, kde na rodičovské dovolené zůstává muž,“ dodává. 

U mladších generací tak na plné čáře vedou právě oddělené účty, které mají čtyři z pěti dotázaných. V takovém případě převažuje model, kdy na společné výdaje přispívají poměrově podle výše příjmu. Platí to zejména u rodin s malými dětmi, kde je jeden z partnerů na rodičovské nebo mateřské dovolené. 

Češi myslí na zadní vrátka

Asi není překvapením, že tajná často zůstává nejen samotná výše příjmů, ale také následné nakládání s prostředky. Finanční transparentnost zkrátka není samozřejmostí a víc než desetina lidí si část příjmů nechává stranou, aniž by o tom jejich protějšek věděl. Zase za to mohou mimo jiné nepříjemné zážitky z dřívějška. „Z mých zkušeností vyplývá, že zadní vrátka si nechávají otevřená ti lidé, kteří si nejsou jistí samotným vztahem. Chtějí proto mít jistotu, že v případě rozchodu budou mít nějaké finanční rezervy,“ zmiňuje Kuchálik. 

Právě finanční rezerva a jistota je hlavním motivem, v závěsu se ale drží třeba i snaha vyhnout se hádkám nebo odložit si část prostředků pro sebe a své radosti. Tyto peníze pak obvykle míří na financování koníčků, oblečení, dárků pro partnera, ale také do investic. Ne všichni totiž považují hospodaření svého protějšku za zodpovědné. Laxní přístup ke spoření nebo rovnou zbytečné utrácení peněz vyčítá partnerovi či partnerce víc než třetina dotázaných.  

Podle Kuchálika ovšem právě shoda v oblasti financí podporuje celkový soulad ve vztahu. Proto když se v páru potkají lidé s odlišným přístupem, doporučuje jim vžít se na chvíli do kůže toho druhého. „Zatímco plánovačům doporučuji vymyslet pro oba nějaké zážitky, které jim přinesou radost, těm druhým naopak dáváme na pár měsíců zodpovědnost za společné finanční povinnosti. Tím získají vhled do přístupu toho druhého a mohou se snáze pochopit a sladit,“ upřesňuje a dodává, že při plánování rodinného rozpočtu by se nemělo zapomínat na zlaté pravidlo finančního hospodaření 10-20-30-40. To znamená deset procent na rezervy a pojištění, dvacet procent na dlouhodobější cíle, třicet na bydlení a čtyřicet na jídlo, zábavu a další běžnou spotřebu. „Naprostý základ zdravých financí je železná rezerva ve výši tří až šesti měsíčních výdajů pro případy nemoci, ztráty zaměstnání nebo jiných nenadálých výdajů,“ uzavírá Kuchálik. 

Češi spoří o sto šest. Některé banky tak znovu vylepšují sazby spořicích účtů

Money

Úspory tuzemských střadatelů na spořicích účtech rostou. Lidé spoří o sto šest, migrují mezi bankami a vyhledávají ty nejlepší možnosti na trhu a banky to jasně vidí, takže si hrají znovu se sazbami směrem nahoru. Momentálně je tak znovu reálné i bez speciálních podmínek získat na spořicím účtu zase i čtyřprocentní zhodnocení. V nejbližších dnech se navíc čeká úprava sazeb i spořicích účtů i u dalších bank.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Finanční poradci radí: Jak našetřit prvňáčkovi na studium na zahraniční střední škole

Money

Studium na střední škole v zahraničí je pro každého mladého člověka přínosem, protože si důkladně vylepší jazykové dovednosti, nahlédne do života jiné kultury a taky díky tomu trochu možná i rychleji dospěje. Rodiče na to ale obvykle musí mít dostatek peněz, protože stipendijních pobytů s kompletně hrazenými náklady je dnes minimum. Zeptali jsme se proto pěti finančních poradců, jakou strategii a produkty doporučují rodičům dnešních prvňáčků, kteří chtějí mít v době jejich středoškolských studií k dispozici sumu na jejich zahraniční studia.

Věra Tůmová

Přečíst článek