Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Karel Pučelík: Konkurence zprava i zleva. Macronova cesta k úspěchu je úzká a klikatá

Macronova cesta k úspěchu je úzká a klikatá
Profimedia
Karel Pučelík

Slavný fotbalista Mbappé varuje před extrémy, exprezident Sarkozy obviňuje Macrona, že uvrhává rozvrácenou zemi do chaosu, a finanční trhy odepisují procenta. Ve Francii se naplno rozjela kampaň před volbami, které mohou přinést velké změny.

Reklama

Francouzi se příští týden opět vydají k volebním urnám (30. června a 7. července). Tentokrát budou předčasně vybírat nové složení Národního shromáždění, tedy dolní komory tamějšího parlamentu. Hlasování vyhlásil prezident Emmanuel Macron poté, co jeho liberální blok výrazně prohrál v evropských volbách s Národním sdružením Marine Le Penové.

Prezident nečekaným krokem chce nejspíš zabránit větším škodám, nicméně krajní pravice míří k vítězství i nyní. Průzkumy Národnímu sdružení předpovídají přes třicet procent. Macronova skupina Renaissance (Obnova) stále zůstává v uctivém odstupu se zisky jen kolem devatenácti procent.

V neprospěch Národního sdružení – a vlastně kterékoliv antisystémové strany – však hraje dvoukolový volební systém. Pro rychlé vítězství v prvním kole musí kandidát získat přes padesát procent, což se zpravidla neděje. Do druhého kola pak obvykle postupuje nejsilnější dvojice, ale teoreticky může být kandidátů víc, protože k účasti stačí v prvním kole dostat minimálně 12,5 procenta hlasů oprávněných voličů, což se ale v posledních volbách stalo jen v jednotkách obvodů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Macron hraje vabank proti Le Penové, odnesly to trhy v celé Evropě

Z Francie v pondělí odtekly miliardy. Investoři v nervozitě vyprodávali francouzské akcie i dluhopisy, proti dolaru spadlo euro. Nejistota se může protáhnout na celý měsíc.

Přečíst článek

Reklama

Macron v obležení

Liberálové patrně doufají, že se voliči spojí a dají kandidátům Le Penové stopku ve druhém kole. Ani v tom případě si ale nemůžou s úlevou vydechnout. Macronovým problémem totiž není jen pravice, ale i levice, která se před volbami začala sjednocovat. Blok nazvaný „Nová lidová fronta“ v posledních průzkumech atakuje hranici třiceti procent, což by liberály odsunulo až na třetí místo. Jednoduše řečeno – kandidáti Národního sdružení nejspíše postoupí do druhého kola v drtivé většině obvodů, ale Renaissance žádnou takovou jistotu nemá.

Levicový blok obsahuje velmi rozličné frakce od dříve vládních a dnes marginálních socialistů, za které se vrací i bývalý prezident Francois Hollande, přes zelené a komunisty po krajně levicovou „Nepoddajnou Francii“ někdejšího prezidentského Jean-Luca Mélenchona. I tento slepenec tedy má svou antisystémovou linku. Je otázkou, jak se jim podaří jednotu udržovat a kdo uvnitř nakonec bude mít hlavní slovo.

Výčet výraznějších uskupení, která mohou doufat ve vstup do parlamentu, uzavírá blok kolem Republikánů, tedy dříve silných „gaullistů“, které kdysi vedl Jacques Chirac či dnes už spíše nechvalně známý exprezident Nicolas Sarkozy. Pod novým jménem však v průzkumech zaznamenávají výsledky jen kolem sedmi procent. Jejich lídr Éric Ciotti navíc volá po spojenectví s Le Penovou, ale zdá se, že většina jeho uskupení je proti.

Marine Le Penová

Lukáš Kovanda: Francii reálně hrozí dluhová krize

Francii hrozí dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí partaj Marine Le Penové. Varuje ministr financí Bruno Le Marie. Jeho výrok je sice politicky motivovaný a má vystrašit francouzské voliče, zároveň je však logicky doznáním, že Emmanuel Macron a jeho kabinet, do nějž Le Marie patří, nedokázali dluh druhé největší ekonomiky eurozóny ani po letech vládnutí dostat na udržitelnější dráhu vývoje. Pokud by se tak stalo, ani Le Penová by nemohla veřejné finance rozhodit natolik, že nastane dluhová krize – a ani by o tom nemohlo být soudné řeči, byť v předvolebním zápolení.

Přečíst článek

Obávaná „kohabitace“

Vyhlídky Emmanuela Macrona tedy nejsou růžové. Lze očekávat, že Národní sdružení výrazně posílí, a poslanecký klub liberálů výrazněji prořídne. Žádný z bloků ale dost možná nezíská většinu, takže zbývající tři roky Macronova mandátu mohou být velmi chaotické a plné potýkání s nepřátelsky naladěnými poslanci.

Jaký osud čeká samotného Macrona, pokud liberálové opět prohrají? Prezidentem nadále zůstane, ani Le Penová po něm prý rezignaci požadovat nebude. Prezidentův manévrovací prostor pro reformy však bude dosti osekaný. Dosud předsedové vlád působili jako Macronovy prodloužené paže, které podle uvážení jmenoval a odvolával, což by nadále nebylo možné. Zvykem totiž je, že premiérem je člen nejsilnějšího bloku, který má podporu parlamentu.

I na to je francouzský, ne zrovna intuitivní model připravený. Pokud prezident patří k jiné straně než premiér, říká se tomu „kohabitace“. Prezident je zodpovědný za vnější směřování země, tedy hlavně zahraniční a obrannou politiku. Premiér a vláda mají na starosti domácí záležitosti – například rozpočet, sociální věci nebo imigraci. Pokud by Macron chtěl něco prosadit, čekalo by ho tvrdé vyjednávání. Pravomoci vlády by navíc nepřímo zasahovaly i do těch prezidentových, třeba balíček pomoci pro Ukrajinu by musel projít v rámci rozpočtové politiky vládou a parlamentem.

Ursula von der Leyenová je nadále největší favoritkou na post šéfa budoucí Evropské komise.

Karel Pučelík: Jak bude vypadat nový „pravicový“ Evropský parlament

Evropský parlament se o víkendu posunul znatelně doprava. Některé parlamentní skupiny i národní lídři dostali tvrdou lekci, ale konec proevropské koalice to znamenat nemusí. Ursula von der Leyenová je nadále přední kandidátkou na vedení Evropské komise, místo ale nemá jisté.

Přečíst článek

Nejmladší premiér?

Nedlouho po vyhlášení výsledků evropských voleb se spekulovalo, že by se premiérkou případně mohla stát přímo Marine Le Penová. K této bizarní situaci ale nedojde, celoevropská tvář „vlastenecké“ fronty sice zůstává šéfkou frakce ve francouzském parlamentu a jistě bude i kandidátkou na prezidentskou funkci, Národní sdružení ale do voleb povede její formální předseda a její protégé Jordan Bardella.

Pokud sdružení uspěje, stal by se osmadvacetiletý Bardella nejmladším premiérem v historii. I on je součástí strategie, která má někdejší Národní frontu přiblížit establishmentu a překrýt antisemitskou a rasistickou minulost spojenou se jménem Le Penové otce Jeana-Marieho. Bardella, který se nikdy neživil ničím jiným než politikou, je jakýsi populista nové generace, který si voliče získává i videi na sociální síti TikTok.

Nicméně i pod jeho vedením lze očekávat program ve znamení mixu ekonomického populismu a nacionalismu. Slibuje například tvrdší přístup k migraci, výrazné snížení spotřební daně na energie, zvýšení mezd či zmírnění Macronovy penzijní reformy.

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Macron: Na svou pozici prezidenta nerezignuji ať už volby dopadnou jakkoliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron nerezignuje na svou funkci, ať už bude výsledek předčasných parlamentních voleb jakýkoliv. Řekl to v rozhovoru s magazínem Le Figaro.

Přečíst článek

Další texty Karla Pučelíka čtěte zde

Reklama

Související

Volby ve Francii nečekaně vyhrál levicový blok

Lukáš Kovanda: Francouzské akcie už rostou, cena se ale nevrátí na úroveň před eurovolbami

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme