Paradox války: Ruská ekonomika šlape lépe než německá. Ale obyčejní Rusové brutálně chudnou

Nízký deficit rozpočtu, růst ekonomiky, to jsou věci, o kterých by si mohla nechat leckterá evropská země jenom zdát. Včetně Česka. Ruská ekonomika přesně toto má. Ale jen díky zbrojnímu průmyslu. Válečná ekonomika ale ožebračuje obyčejné ruské občany.

Ruská ekonomika sice navzdory západním sankcím roste, ale zásluhu na tom má především zbrojní průmysl. Slábnoucí rubl, klesající kupní síla, omezenější vývoz ropy a plynu a stále vyšší náklady na dovoz dávají Rusům čím dál více pocítit dopady rok a půl trvající války na Ukrajině. Ruská média o tom nyní otevřeně informují, přestože stát ekonomická data často tají. Dalším tématem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, protože migranti zemi opouštějí s ohledem na ekonomické problémy a někdy i hrozbu odvodu, píše agentura DPA.

Šéf Kremlu Vladimir Putin, který před 18 měsíci 24. února zahájil invazi na Ukrajinu a rozpoutal turbulence na celém světě, rád poukazuje na stále ještě solidní stav hospodářství. „Aktuální rozpočtová situace je v zásadě stabilní a nepředstavuje žádné rizika pro makroekonomickou stabilitu,“ řekl Putin 22. srpna. Do konce roku ale očekává dvouprocentní deficit, protože výdaje převýší příjmy.

Také západní ekonomičtí experti v Moskvě míní, že země v podstatě čelí sankčnímu tlaku lépe, než se čekalo. Sankce proti Rusku zavedlo v reakci na útočnou válku mnoho vlád. Ruské hospodářství dokonce roste, zatímco třeba německá ekonomika by letos podle odhadů měla klesnout. Západní ekonomové také zdůrazňují, že Rusko vděčí za růst především válečnému hospodářství a masivně navýšené produkci zbraní a munice. Udržitelný růst to není.

Tomáš Kopečný: České firmy by měly sledovat, do čeho na Ukrajině zamíří největší investice

Politika

Ukrajina se přetočila do módu celkové modernizace, a to ohromnou rychlostí. Zmocněnec české vlády pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný v rozhovoru pro Export.cz upozornil, že budoucí investice v napadené zemi půjdou i do nových oborů. „Pro české firmy bude důležité nejen sledovat sektory, v nichž byla Ukrajina tradičně silná, ale také pozorovat, do čeho budou investovat sami Ukrajinci i jejich partneři v mezinárodních institucích,“ dodal.

Jan Žižka

Přečíst článek

Hospodářství dusí vysoké úroky

Jiné oblasti hospodářství si stěžují na chybějící zakázky a především na nedostatek investic. Ránu ekonomice zasadilo především zvýšení základní úrokové sazby v polovině měsíce o 3,5 procentního bodu na 12 procent, přičemž měnu se stejně stabilizovat nepodařilo, píše deník Nězavisimaja gazeta. Nynější vysoké úroky spíše extrémně zdražují úvěry, což zase dusí ochotu investovat.

Srpnová anketa ruské centrální banky ukázala, že většina ruských podniků druhý měsíc po sobě snižuje výrobu. Z průzkumu také vyplynulo, že podniky si stěžují na nedostatek pracovních sil - statisíce mužů vykonávají vojenskou službu - a na logistiku dodávek. Rusko musí za devizy draze nakupovat materiál a náhradní díly.

Vzhledem k tomu, že přístup z EU je kvůli sankcím z velké části uzavřený, dováží Rusko zboží nákladně a zčásti obcházením sankcí přes Turecko, Gruzii, Kazachstán a další země. Zdlouhavá doprava, dovozní cla a nevýhodné směnné kurzy vůči euru a dolaru mnohé výrobky zdražují a omezují už tak oslabenou kupní sílu. Míra inflace činila v červenci podle centrální banky 4,3 procenta.

Letos v létě, kdy hodně Rusů odjíždí na dovolenou do Turecka nebo dokonce do Španělska, je nákup deviz téměř dvakrát dražší než před rokem. Euro stálo 23. srpna 2022 podle kurzu centrální banky 59,5 rublu, o rok později musejí lidí zaplatit zhruba 103 rubly.

Ruský miliardář Volož odsoudil válku a chce pryč ze sankčního seznamu EU

Leaders

Ruský miliardář a spoluzakladatel technologické společnosti Yandex Arkadij Volož požádal o vyškrtnutí ze sankčního seznamu Evropské unie. Na začátku srpna totiž odsoudil válku na Ukrajině, píše britský ekonomický deník Financial Times. O žádosti budou unijní úřady teprve jednat, výsledek však podle deníku zajímá mnoho bohatých Rusů, kteří jsou na unijním sankčním seznamu.

ČTK

Přečíst článek

Rubl bude slabý dlouho

Média blízká Kremlu přitom Rusy připravují na to, že rubl by mohl zůstat slabý delší dobu. „Takto je nyní nastaven náš devizový trh,“ říká titulní zpráva týdeníku Expert o rublu. Kritizuje se tam například, že se měna stala předmětem spekulací na burze. „Ale v makroekonomickém ohledu není důvod k panice.“ Ropa je i nadále poměrně drahá, geopolitická situace se nemění, píše list.

Zároveň je ale jasné, že Rusko nyní získává výrazně méně deviz. Jednak se kvůli západnímu bojkotu a cenovému stropu snížil vývoz ropy a plynu, ale surovinová velmoc s nimi zároveň částečně obchoduje v rublech, což měnu loni posilovalo. Teď ale eura a dolary chybí. A protože země musí více než 90 procent zahraničního dluhu splácet v západních měnách, je nedostatek tvrdé měny patrný.

Podle centrální banky musí Rusko ve finančním roce, který začal v dubnu, do 12 měsíců splatit dluh ve výši zhruba 130 miliard amerických dolarů (asi 2,9 bilionu korun). Také výplata dividend pro ruské firmy v zahraničí je stále v cizích měnách.

Proto se znovu diskutuje o přísnějších kontrolách odlivu kapitálu. Podle odhadů expertů bylo v roce 2022 z Ruska staženo zhruba 243 miliard dolarů, což je 13,5 procenta jeho hrubého domácího produktu (HDP).

Týden tradera: Inflace ve Spojených státech může brzy zpomalit

Trhy

Akciové trhy si prošly v uplynulém týdnu výraznější korekcí. Důvodem negativního vývoje byl růst výnosů amerických dluhopisů, který významně inverzně koreluje s akciemi, hlavně pak s technologickým Nasdaqem. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil hlouběji pod 4500 bodů, rád proto připomenu, že září je již tradičně označováno za „slabší“ období.

Kryštof Míšek

Přečíst článek

Potravinová inflace

Hlavním tématem ruských médií teď je, že mnoho lidí dostává za své peníze pořád méně potravin. Průměrný příjem na hlavu se v uplynulých dvou letech podle ruského statistického úřadu téměř zdvojnásobil na zhruba 48 tisíc rublů měsíčně (zhruba 11 300 korun). Po zohlednění inflace je ale jeho dnešní kupní síla o 6,5 procenta nižší než v roce 2013, vypočetla Nězavisimaja gazeta.

Odborníci tak nevidí důvod k optimismu, který Kreml rád šíří. Pro „silný a respektovaný rubl“, který představuje ruskou suverenitu, je zapotřebí více úsilí, cituje list Stolypinův ekonomický institut. Měnu by mohly stabilizovat například nové požadavky na firmy, aby povinně prodávaly až 90 procent svých devizových příjmů z exportu.

Ruská centrální banka minulý rok dočasně zakázala nákupy valut a nařídila exportérům, aby převáděli své příjmy v cizích měnách na rubly. To vedlo k převisu nabídky dolarů a eur a k posílení rublu. Už jen samotná diskuse o možném návratu k tomuto nástroji teď další propad kurzu zpomalila. Podle Stolypinova ekonomického institutu to ale trvale účinkovat nebude a je tu nebezpečí, že se situace vymkne kontrole.

Musk loni vypnul Starlink u Krymu, chtěl zabránit útoku na ruskou flotilu, píše se v jeho nové biografii

Leaders

Americký miliardář Elon Musk loni nařídil inženýrům, aby v oblasti Rusy okupovaného ukrajinského poloostrova Krymu vypnuli internetovou službu Starlink vlastněnou jeho společností SpaceX. Chtěl tak zabránit útoku na ruskou námořní flotilu, k němuž hodlali Ukrajinci použít ponorky bez lidské posádky s nákladem výbušnin. Podle internetového serveru americké televize CNN o tom píše autor Walter Isaacson v nové Muskově biografii, která se začne prodávat příští týden.

ČTK

Přečíst článek

Josef Šelepa z TTC: Opustit Rusko bylo jediné správné rozhodnutí. Chceme se podílet na obnově Ukrajiny

Leaders

Technologická a realitní skupina TTC je rodinná firma, které se od devadesátých let podařilo rozrůst do několika zemí světa a dnes ji tvoří třicítka společností. Orientuje se zejména na inovace v energetice a na železnici, je jedním z největších nezávislých provozovatelů datových center ve střední Evropě, má výrazné plány v segmentu realit a v příštích letech chce v Praze vybudovat technologicko-inovační centrum, kde by se soustředily start-upy z různých oblastí. „Máme v hledáčku vývoj speciálního modulu, který se stane součástí miniaturního čipu. Tyto čipy by se daly instalovat do chytrých elektroměrů, které by pak slaďovaly a predikovaly reálnou potřebu, spotřebu a nabídku elektřiny. Nakládání s energií se tak významně zefektivní,“ představuje plány předseda představenstva holdingu TTC Josef Šelepa.

Newstream & Partner, sta

Přečíst článek