Lukáš Kovanda: Koruna má padat, ale drží silná. Proč tomu tak je

Běžný účet české platební bilance padl loni do suverénně historicky rekordního schodku, přes 415 miliard korun. Hluboký schodek běžného účtu je obecně negativní zprávou pro mezinárodní devizové obchodníky. Vytváří tlak na oslabení měny dané země. Koruna však takovým problémům nyní nečelí. Naopak, vůči euru posílila na 15letá maxima. Proč tomu tak je, vysvětluje ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Důvodem hlubokého schodku běžného účtu je mohutný odliv dividend, motivovaný i snahou bank snížit odvody na dani z mimořádných zisků, a také to, že se do rekordního schodku propadl zahraniční obchod ČR. 

Výplata v covidu zadržených zisků

Výrazné zvýšení objemu odlivu dividend souvisí také s kompenzací situace z doby pandemie, kdy byl odliv dividend administrativně omezený. Teprve loni si tak majitelé zahraničních společností, které v Česku působí, toto „zadržení zisků“ kompenzovali. K vyššímu odlivu dividend je ale částečně motivovala daň z mimořádných zisků. Ta sice platí až od letoška, ale dotčené společnosti, tedy vybrané banky a petrochemické a energetické podniky, už loni zavedly rozličná opatření vedoucí k daňové optimalizaci za účelem snížení daňové povinnosti plynoucí z mimořádného zdanění.  

Odliv dividend byl poměrně masivní už v letech před pandemií. Tehdy ale jej v rámci běžného účtu platební bilance zpravidla i více než kompenzoval přebytek zahraničního obchodu. Loni tomu ale tak nebylo. Naopak, výsledek zahraničního obchodu deficit běžného účtu ještě prohloubil.

Stanislav Šulc: Proč Fialova vláda za sebou nechává jen poražené?

Názory

Jak výrazně se vládnutí Andreje Babiše podepsalo na České republice, posoudí až historie. Totéž ostatně platí i pro současný kabinet Petra Fialy. Jednu věc lze ale soudit již nyní. A to jsou dojmy běžných lidí. A tady je jeden obří rozdíl, který nyní se změnou valorizačního vzorce opět nabyl obřích rozměrů. Zatímco za Babiše nebylo sice líp, většina lidí se přesto cítila jako vítězi. To Fialův kabinet za sebou nechává jen poražené. 

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Příprava na windfall tax 

Zahraniční obchod České republiky totiž loni vykázal svůj vůbec největší schodek v historii, takřka 200miliardový. Takový schodek zahraničního obchodu je v novodobé české historii zcela nebývalý. Vždyť v období od roku 2005 vykázal zahraniční obchod dosud nejvyšší schodek v roce 2008, tehdy činil 44,3 miliardy korun, a byl tak zhruba jen pětinový oproti tomu loňskému. V letech 2011 až 2020 pak zahraniční obchod ČR vykazoval soustavně přebytky, zpravidla zhruba stomiliardové a vyšší.

Klíčovým důvodem hlubokého schodku zahraničního obchodu ČR byly loni mimořádně drahé energie, zejména ropa a ropné produkty a také plyn. Česko je jejich čistým dovozcem, takže jeho zahraniční obchod loňské důsledky války na Ukrajině opravdu citelně poznamenaly. Prostřednictvím výrazného prodražení dovozu.

Hluboký schodek běžného účtu je obecně negativní zprávou pro mezinárodní devizové obchodníky. Vytváří tlak na oslabení měny dané země. Koruna však takovým problémům nyní nečelí. Naopak, vůči euru letos zpevnila na maxima od roku 2008. 

Karel Růžička: Investoři kvůli SVB zavírají rizikové pozice. Koruny se to dotkne jen omezeně

Názory

Česká koruna během prvních dvou měsíců letošního roku nepřetržitě posilovala a tento vývoj část finančních trhů překvapoval. Nejsilnější úrovně od počátku roku dosáhla 1. března, kdy byla vůči euru silnější o téměř 3,5 procenta a vůči americkému dolaru o tři procenta. Dělo se tak nehledě na zhoršující se fundamentální ukazatele, jako je vývoj běžného účtu platební bilance nebo rozpočtové hospodaření státu, upozorňuje ředitel Treasury v Trinity Bank Karel Růžička.

nst

Přečíst článek

ČNB je připravena bránit korunu

Mezinárodní investoři totiž většinově vnímají, že dramatické prohloubení schodku běžného účtu je dáno souhrou nepříznivých okolností, které se již letos nejspíše nebudou v takové intenzitě opakovat. Vždyť letošní schodek zahraničního obchodu by měl být zhruba jen poloviční oproti loňskému. Současně také „vybírání zadržovaných zisků“ ze strany zahraničních vlastníků letos oproti loňsku oslabí, stejně jako jejich snaha daňově optimalizovat kvůli mimořádné dani.

Navíc koruně pomáhá vysoký rozdíl v úročení na koruně a úročení na euru či dolaru a připravenost České národní banky kdykoli za účelem podpory české měny intervenovat prodejem deviz.  

Menšina mezinárodních finančních expertů se ovšem domnívá, že Česku letos hrozí dokonce měnová krize, a to právě i z důvodu vysokého schodku běžného účtu. S takovou prognózou přišel už loni koncem roku japonský finanční dům Nomura. Tato prognóza se ovšem zatím ani vzdáleně nenaplňuje.  

Petr Krčil: Řeči o padající koruně jsou projevem zoufalství spekulativního kapitálu

Money

Japonská investiční banka Nomura vydala zprávu, že České republice, Maďarsku a Rumunsku hrozí v příštím roce měnová krize, a to kvůli rostoucím rozpočtovým a vnějším problémům. Je na tom koruna skutečně tak špatně? „Je to úplný nesmysl. Naše nezaměstnanost je pod učebnicovou přirozenou mírou. Dokud se u nás bude vyrábět, koruna neoslabí, právě naopak,“ myslí si přední tuzemský odborník na měny Petr Krčil z Art of Finance. 

Stanislav Šulc

Přečíst článek

V USA padla další banka, česká koruna ale přesto sílí. Ze tří klíčových důvodů

Money

Česká koruna v pondělí ráno zpevnila pod úroveň 22 korun za jeden americký dolar. Ocitla se tak ne své nejsilnější úrovni vůči americké měně od začátku tohoto měsíce. Svojí nynější úrovní vůči dolaru však překonává také většinu úrovní kursu, na kterých se obchodovala v průběhu měsíce února.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek