Zajímá nás
K čemu jsou sankce? Rusko díky bulharské výjimce získává miliardy na financování války
Kreml letos na svou vojenskou kampaň na Ukrajině získal téměř miliardu eur (zhruba 24 miliard korun) navíc prodejem svých ropných produktů, a to i navzdory unijním sankcím. Napsal to s odkazem na své zdroje a shromážděné analýzy a vyšetřování server Politico, podle kterého to Rusku umožnila ropná společnost Lukoil a Bulharsko, využívající mezery v sankčních pravidlech zavedených v souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu.
Bulharsko má do konce roku 2024 zvláštní výjimku ze zákazu dovozu ruské ropy, na kterém se loni v červnu po týdnech složitých vyjednávání shodly členské státy EU. Balkánská země je totiž do značné míry závislá na rozsáhlé ropné rafinerii Lukoilu v Burgasu na černomořském pobřeží, která pokrývá 80 procent bulharské potřeby nafty a benzinu a představuje desetinu hospodářského výkonu země. Tyto faktory podle webu Politico zajistily ruské firmě v Bulharsku mimo jiné značný politický vliv.
Zákaz nákupu, dovozu nebo přepravy ruské ropy platí v EU v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu od loňského 5. prosince. V případě zpracovaných produktů z ruské ropy zákaz platí od 5. února letošního roku, přičemž Bulharsko nesmí podle sankčních pravidel produkty vyrobené v Bulharsku z ruské ropy prodávat do zahraničí. Vývoz ale lze povolit, pokud budou produkty určeny pro použití na Ukrajině nebo pokud je Sofia nemůže skladovat kvůli riziku pro životní prostředí - a zároveň nebude jejich vývoz použitý k obcházení sankcí, píše se v pravidlech.
Rusko v noci na dnešek dokončilo proceduru odstoupení od smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), kterou tiskové agentury označují za klíčovou bezpečnostní smlouvu z období po studené válce. Krok Moskvy představuje nejnovější známku rostoucího napětí mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí (NATO), uvedla agentura Reuters.
Napětí mezi Ruskem a NATO roste. Země odstoupila od odzbrojovací dohody
Politika
Prostřednictvím těchto výjimek Bulharsko jen od března do července letošního roku pravděpodobně vyvezlo po moři téměř tři miliony barelů produktů z ruské ropy, což odpovídá zhruba každému pátému barelu surové ropy přivezené do Burgasu a zpracovaného v tamní rafinerii. Vyplývá to z údajů analytické společnosti Kpler.
Bulhaři necítí zodpovědnost
Bulharský ministr financí Asen Vasilev to zdůvodnil tím, že rafinerie má skladovací kapacitu jen na deset dní, a dodal, že díky výjimce ze sankcí bulharská vláda letos získá až 250 milionů eur na daních. „Necítíme zodpovědnost za vývoz Lukoilu a z toho plynoucí příjmy pro Kreml,“ uvedl Vasilev.
Vládní statistiky nicméně ukazují, že skladovací nádrže Lukoilu mají kapacitu odpovídající zhruba tříměsíční poptávce po ropě v Bulharsku, uvedl Martin Vladimirov, šéf oddělení pro energetiku a klimatickou změnu v Centru pro studium demokracie (CSD). „Potřeba vývozu rafinovaných produktů z ekologických důvodů je nepravděpodobná,“ uvedl.
Mezerou v sankčních opatřeních je i fakt, že je téměř nemožné dokázat, zda ropa vyvážená z Bulharska skutečně pochází z Ruska. Jedním z příkladů je například nedávná cesta tankeru, který z Burgasu odvezl náklad 265 tisíc barelů topného oleje s vysokým obsahem síry do nizozemského přístavu Rotterdam. Rafinerie v bulharském městě předtím 21 dní nepřijala jinou než ruskou ropu.
Francouzští vyšetřovatelé prověřují možnost, že za desítkami kreseb Davidovy hvězdy v Paříži stojí Rusko. Minulý týden byl v souvislosti se symbolem, kterým nacisté v období druhé světové války označovali Židy, zatčen moldavský pár. Podle rozhlasové stanice France Info oba zadržení vyšetřovatelům řekli, že to udělali na žádost jednoho Rusa výměnou za peníze.
Záhadné malby Davidovy hvězdy na pařížských domech. Za jejich vznikem zřejmě stojí Rusové
Politika
Ale ani pokud by zpracované produkty vyvezené z Bulharska neměly ruský původ, Kreml stále získává peníze už jen díky možnosti posílat Sofii surovou ropu, píše Politico. Mezi letošním 5. únorem a 31. říjnem Moskva na podobných dodávkách vydělala 983 milionů eur (24,1 miliardy korun), vyplývá z propočtů nevládní organizace Global Witness.
Složitost současného sankčního systému a tím jeho možné obcházení podle Maartena van den Endeho, šéfa belgické neziskové Společnosti pro sankce a kontrolu vývozu, částečně pramení z nutnosti získat jednomyslný souhlas všech 27 členských států.
„Výsledkem kompromisů je v tomto případě výjimka se značným rozsahem, která ponechává prostor při jejím uplatňování,“ uvedl van den Ende.
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
