K čemu jsou sankce? Rusko díky bulharské výjimce získává miliardy na financování války
Kreml letos na svou vojenskou kampaň na Ukrajině získal téměř miliardu eur (zhruba 24 miliard korun) navíc prodejem svých ropných produktů, a to i navzdory unijním sankcím. Napsal to s odkazem na své zdroje a shromážděné analýzy a vyšetřování server Politico, podle kterého to Rusku umožnila ropná společnost Lukoil a Bulharsko, využívající mezery v sankčních pravidlech zavedených v souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu.
Bulharsko má do konce roku 2024 zvláštní výjimku ze zákazu dovozu ruské ropy, na kterém se loni v červnu po týdnech složitých vyjednávání shodly členské státy EU. Balkánská země je totiž do značné míry závislá na rozsáhlé ropné rafinerii Lukoilu v Burgasu na černomořském pobřeží, která pokrývá 80 procent bulharské potřeby nafty a benzinu a představuje desetinu hospodářského výkonu země. Tyto faktory podle webu Politico zajistily ruské firmě v Bulharsku mimo jiné značný politický vliv.
Zákaz nákupu, dovozu nebo přepravy ruské ropy platí v EU v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu od loňského 5. prosince. V případě zpracovaných produktů z ruské ropy zákaz platí od 5. února letošního roku, přičemž Bulharsko nesmí podle sankčních pravidel produkty vyrobené v Bulharsku z ruské ropy prodávat do zahraničí. Vývoz ale lze povolit, pokud budou produkty určeny pro použití na Ukrajině nebo pokud je Sofia nemůže skladovat kvůli riziku pro životní prostředí - a zároveň nebude jejich vývoz použitý k obcházení sankcí, píše se v pravidlech.
Rusko v noci na dnešek dokončilo proceduru odstoupení od smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), kterou tiskové agentury označují za klíčovou bezpečnostní smlouvu z období po studené válce. Krok Moskvy představuje nejnovější známku rostoucího napětí mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí (NATO), uvedla agentura Reuters.
Napětí mezi Ruskem a NATO roste. Země odstoupila od odzbrojovací dohody
Politika
Prostřednictvím těchto výjimek Bulharsko jen od března do července letošního roku pravděpodobně vyvezlo po moři téměř tři miliony barelů produktů z ruské ropy, což odpovídá zhruba každému pátému barelu surové ropy přivezené do Burgasu a zpracovaného v tamní rafinerii. Vyplývá to z údajů analytické společnosti Kpler.
Bulhaři necítí zodpovědnost
Bulharský ministr financí Asen Vasilev to zdůvodnil tím, že rafinerie má skladovací kapacitu jen na deset dní, a dodal, že díky výjimce ze sankcí bulharská vláda letos získá až 250 milionů eur na daních. „Necítíme zodpovědnost za vývoz Lukoilu a z toho plynoucí příjmy pro Kreml,“ uvedl Vasilev.
Vládní statistiky nicméně ukazují, že skladovací nádrže Lukoilu mají kapacitu odpovídající zhruba tříměsíční poptávce po ropě v Bulharsku, uvedl Martin Vladimirov, šéf oddělení pro energetiku a klimatickou změnu v Centru pro studium demokracie (CSD). „Potřeba vývozu rafinovaných produktů z ekologických důvodů je nepravděpodobná,“ uvedl.
Mezerou v sankčních opatřeních je i fakt, že je téměř nemožné dokázat, zda ropa vyvážená z Bulharska skutečně pochází z Ruska. Jedním z příkladů je například nedávná cesta tankeru, který z Burgasu odvezl náklad 265 tisíc barelů topného oleje s vysokým obsahem síry do nizozemského přístavu Rotterdam. Rafinerie v bulharském městě předtím 21 dní nepřijala jinou než ruskou ropu.
Francouzští vyšetřovatelé prověřují možnost, že za desítkami kreseb Davidovy hvězdy v Paříži stojí Rusko. Minulý týden byl v souvislosti se symbolem, kterým nacisté v období druhé světové války označovali Židy, zatčen moldavský pár. Podle rozhlasové stanice France Info oba zadržení vyšetřovatelům řekli, že to udělali na žádost jednoho Rusa výměnou za peníze.
Záhadné malby Davidovy hvězdy na pařížských domech. Za jejich vznikem zřejmě stojí Rusové
Politika
Ale ani pokud by zpracované produkty vyvezené z Bulharska neměly ruský původ, Kreml stále získává peníze už jen díky možnosti posílat Sofii surovou ropu, píše Politico. Mezi letošním 5. únorem a 31. říjnem Moskva na podobných dodávkách vydělala 983 milionů eur (24,1 miliardy korun), vyplývá z propočtů nevládní organizace Global Witness.
Složitost současného sankčního systému a tím jeho možné obcházení podle Maartena van den Endeho, šéfa belgické neziskové Společnosti pro sankce a kontrolu vývozu, částečně pramení z nutnosti získat jednomyslný souhlas všech 27 členských států.
„Výsledkem kompromisů je v tomto případě výjimka se značným rozsahem, která ponechává prostor při jejím uplatňování,“ uvedl van den Ende.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
