Středula jen čtyři měsíce po zvýšení minimální mzdy žádá další. A rovnou dvojí
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o 1000 korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily. Požadavky odborů představil předák ČMKOS Josef Středula.
Minimální mzda se od v Česku zvedala naposledy od ledna o 1100 korun na 17 300 korun. Spolu s ní se ale tentokrát neupravily všechny stupně zaručené mzdy.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40 912 korun. V Praze činila 42 776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu ale upozornili, že na minimální důstojnou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.
Na důstojný život je potřeba mzda 41 tisíc, vypočetli experti. V Praze víc
Money
Z osmi stupňů zaručených výdělků, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se navýšily jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, vzrostl na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostal z 32 400 na 34 600 korun.
Současná výše je pod hranicí chudoby, tvrdí odbory
„Čistá minimální mzda je 15 372 korun. Je tak pod hranicí příjmové chudoby. Člověk, který ji pobírá, je tak z definice chudý... Navýšení minimální mzdy je skutečně žalostné, zoufalé a proti prosperitě," uvedl Středula. Poukázal na vysokou inflaci a propad reálných výdělků. Podle předáka by díky přidání lidé víc utráceli, a tak podpořili firmy a ekonomiku.
Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka navrhuje od příštího roku zvýšit minimální mzdu o 1100 korun, a to ze 16 200 na 17 300 korun. Minimální mzda by tak vzrostla o 6,8 procenta. Jedná se o přílišné navýšení, zhodnotil Jurečkův návrh ekonom Lukáš Kovanda. 
Lukáš Kovanda: Jurečka chce minimální mzdu 17 300 korun. To je příliš
Názory
Příjmová chudoba hrozí, pokud člověk nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Pro jednotlivce to loni bylo podle statistického úřadu 15 571 korun. Inflace v březnu dosáhla meziročně 15 procent. Ekonomové podotýkají, že výrazné navyšování mezd a platů by ji mohlo ještě podpořit a dobu růstu cen prodloužit.
Tripartita se neshoduje, rozhodne vláda
Odboráři požadují při navýšení minimální mzdy i dorovnání všech stupňů zaručených mezd. Varují, že by kvůli nenavyšování příjmů mohli z některých oborů pracovníci odcházet. Středula zmínil třeba školní asistenty či řidiče.
Návrhy na zvyšování minimální mzdy projednává tripartita. Odboráři a zaměstnavatelé se na přidání dosud nikdy neshodli. Rozhodovat musela vláda. Částky upravuje ve svém nařízení. Kabinet v programovém prohlášení slíbil, že zavede automatickou valorizaci minimální mzdy.
Poslanci budou v nadcházejícím týdnu schvalovat celou řadu zákonů. Je mezi nimi také zavední automatického růstu platů učitelů. Ti by podle nového zákona měli automaticky pobírat 130 procent průměrné mzdy.
Fialova vláda chce protlačit automatický růst platů učitelů. Mají brát 130 procent průměrné mzdy
Politika
Penny opět zvyšuje mzdy všem svým zaměstnancům. Od 1. března letošního roku se bezmála sedmi tisícům zaměstnancům zvýší mzda v průměru o 7,5 procenta. Současně se mohou těšit z mimořádných odměn ve výši čtyři procenta za první dva měsíce letošního roku.
Penny opět zvýšilo mzdy. Zaměstnancům vyplatí meziročně přes čtvrt miliardy navíc
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
