Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Jablek bude nejvíce za čtyři roky, farmáři zřejmě nechají část úrody ladem

sklizeň jablek
iSock
 ČTK

Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně vzrůst o 22 procent na 133 895 tun. Šlo by o nejvyšší sklizeň od roku 2018, kdy úroda dosáhla téměř 145 tisíc tun. Hrušek bude letos oproti loňsku méně. Vyplývá to z odhadu sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Jablka jsou nejpěstovanějším ovocným druhem v zemi. Minulý týden ovocnáři uvedli, že část úrody jablek může letos kvůli zvyšujícím se nákladům na skladování zůstat nesklizená.

U prvního odhadu sklizně z 15. června sadaři čekali u jablek nárůst úrody jen o 16 procent na necelých 128 tisíc tun. "V některých pěstebních oblastech se vyskytly kroupy a delší období sucha. Jelikož však v letních měsících přišel vyšší úhrn srážek, zbývající plody dorostly, a tudíž je odhadovaný výnos nad pětiletým průměrem," uvedla mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. V porovnání s průměrem sklizní předchozích pěti let 2017 až 2021 by letošní úroda jablek měla být vyšší o 16 procent.

Farmáři v Evropě končí s pěstováním zeleniny a ovoce ve sklenících, nevyplatí se je vytápět.

Farmáři v Evropě končí se skleníky. Pěstitele rajčat či okurek drtí vysoké náklady na energie

Rekordní ceny energií dopadnou i letošní úrodu okurek, rajčat nebo salátů pěstovaných v Evropě ve sklenících. Kvůli až několikanásobně vyšším účtům za vytápění skleníků od jejich využití farmáři ustupují. Energetická krize má ale dopady na evropský potravinový řetězec v širším slova smyslu, protože problémy s placením účtů mají pekaři, mlékaři i další producenti, včetně pěstitelů cukrové řepy či oliv, napsal deník The Financial Times.

Přečíst článek

U hrušek zářijový odhad předpovídá meziroční pokles sklizně o devět procent na 6719 tun. V porovnání s pětiletým průměrem sklizní by však měla být úroda hrušek vyšší o deset procent.

U ostatních ovocných druhů ústav zářijový odhad sklizně nedělá. Jabloňových sadů je v ČR asi 6300 hektarů z celkových 13 tisíc hektarů sadů. Hrušky se pěstují na 730 hektarech.

Obavy o cenu za skladování 

Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka jsou ovocnáři ve složité situaci, protože nevědí, kolik je bude skladování sklizené úrody stát. Ve čtvrtek 15. září na protestním setkání Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR Ludvík uvedl, že ovocnáři, zelináři a bramboráři potřebují už teď vědět, jaké budou platit ceny za skladování své produkce, protože je čeká až devět měsíců skladování.

Kombajn, ilustrační foto

Letošní sklizeň je o něco nižší než loni, ceny obilovin výrazně neklesnou

Letošní žně jsou v České republice u konce, k 25. srpnu zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Sklizeň letos výrazně urychlilo sucho, loni bylo touto dobou sklizeno 76 procent obilovin a 95 procent řepky. Na agrosalonu Země živitelka to uvedli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Přečíst článek

"Máme zhruba měsíc na to, abychom úrodu buď sklidili, sklidili ji částečně, nebo ji tam nechali," řekl. Uvedl, že řadě podniků, kterým skončila fixace cen energií, stouply náklady až na pětinásobek částky, kterou platily v minulosti.

Obchodní řetězce podle Ludvíka platí pěstitelům stejnou i nižší cenu než loni. Ovocnáři jsou proto v situaci, kdy nevědí, zda budou mít větší ztrátu, když jablka nyní uskladní a budou prodávat na jaře, nebo když část produkce nesklidí vůbec.

sklizeň jablek

V Británii vyhodili ovoce a zeleninu za stovky milionů. Neměl ji kdo včas sklidit

V Británii se v letošním roce kvůli nedostatku pracovních sil vyhodilo ovoce a zelenina přinejmenším za 22 milionů liber (641 milionů korun), na farmách se ale celkové škody odhadují až na trojnásobek. S odvoláním na britský Národní svaz farmářů o tom informoval server listu The Guardian.

Přečíst článek

"Ovocnáři budou sklízet takový objem produkce, o kterém vědí, že ho prodají, ale určitě to nemusí být celá produkce," uvedl Ludvík. Dodal, že na evropském trhu je nyní velký převis nabídky jablek kvůli konfliktu na Ukrajině, protože z Polska se vyvážela do Ruska a Běloruska.

Někteří z moravských pěstitelů ovoce, především jablek, se rozhodli, že příští týden otevřou své sady zájemcům o samosběr. Kromě nadprůměrné úrody se k tomu rozhodli mimo jiné kvůli vysokým cenám elektřiny, která výrazně prodraží skladování jablek. Ve skladech je totiž třeba udržovat velmi nízké teploty.

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související