Evropská centrální banka opět snížila základní úroky
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) přistoupila k dalšímu snížení základních úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně.
Depozitní sazbu zredukovala o dalšího čtvrt procentního bodu na 3,00 procenta, uvedla banka. S dalším snižováním sazeb ještě počítá, rozsah ale bude v příštím roce záviset na vývoji inflace. Tu chce mít ECB na dvou procentech, za listopad byla inflace vyšší.
ECB také zveřejnila aktualizovanou prognózu vývoje ekonomiky. Nyní počítá se slabším hospodářským růstem než v zářijovém výhledu. Na letošní rok čeká růst o 0,7 procenta, na příští rok o 1,1 procenta a na rok následující o 1,4 procenta. Na rok 2027 už ale ECB znovu očekává zhoršení a předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) vykáže růst o 1,3 procenta.
„Proces dezinflace je na dobré cestě,“ uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Dezinflace je zpomalení růstu spotřebitelských cen. „V roce 2025 budeme na úrovni dvou procent.“
Hlavní úroková sazba, tedy sazba na hlavní refinanční operace (MRO), klesla rovněž o čtvrt procentního bodu na 3,15 procenta. MRO je sazba, za kterou ECB poskytuje krátkodobé půjčky komerčním bankám. Určuje tedy, kolik budou muset banky platit za půjčení peněz od ECB. Depozitní sazba je ta, kterou ECB platí komerčním bankám za to, že si u ní přes noc uloží peníze. Když je tato sazba nízká, banky jsou více motivovány půjčovat peníze do ekonomiky, místo aby si je ukládaly u ECB. Ačkoliv depozitní sazba není v eurozóně sazbou hlavní, pro měnové operace ECB je teď určující.
Ekonomové dnešní krok téměř jednomyslně předpovídali. Mnozí ale připustili, že vzhledem ke zhoršujícímu se výhledu růstu a rychle zpomalující inflaci by bylo opodstatněné i větší snížení. Lagardeová připustila, že se objevila i diskuze o snížení o půl procentního bodu, konsenzus však byl jen pro čtvrt procentního bodu.
„Snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou není pro trh překvapením,“ řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Hlavním tématem pro ECB je podle něj vývoj ekonomiky a ECB snížila sazby v reakci na slabší aktivitu v rámci evropské, ale převážně německé ekonomiky. „Inflace je podle prognózy ECB zkrocena, a to otevírá prostor pro případnou podporu ekonomiky v podobě dalšího snižování sazeb na příštích zasedáních,“ dodal.
ECB uvolňuje svoji měnovou politiku, protože obavy z inflace se do značné míry rozplývají a debata se přesouvá k tomu, zda snižuje sazby dostatečně rychle, aby podpořila ekonomiku eurozóny, která zaostává za jejími globálními kolegy. Banka také změnila své pokyny, a vypustila ze svého programového prohlášení, že udrží politiku „dostatečně restriktivní“. To bude zřejmě chápáno jako náznak dalšího snižování sazeb, upozornila agentura Reuters. Signál ECB však byl méně důrazný, než mnozí ekonomové očekávali.
Už čtvrté snížení
V letošním roce snížila ECB základní sazby už počtvrté. Vedle inflace má na vývoj ekonomiky vliv i politická nejistota, zejména ve Francii a v Německu, což jsou zároveň dvě největší ekonomiky eurozóny. K tomu se podle analytiků přidává nervozita kolem obchodních vztahů se Spojenými státy. Zvolený americký prezident Donald Trump avizoval, že zavede celní poplatky na veškerý dovoz do USA.
ECB má inflační cíl na dvou procentech, v listopadu ale míra inflace v eurozóně podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat činila 2,3 procenta. Zvýšila se přitom z říjnových dvou procent. Inflace je teď ale výrazně nižší než před dvěma lety, kdy k jejímu růstu přispěla krize na trzích s energiemi. Letos tak ECB mohla začít sazby snižovat v rychlém sledu, aby podpořila ekonomiku, která zaostává za globálními konkurenty.
Index technologického trhu Nasdaq Composite poprvé překonal hranici 20.000 bodů a uzavřel obchodování na rekordu. Zvýšil se o 1,77 procenta na 20.034,89 bodu. Širší index S&P 500 připsal 0,82 procenta na 6084,19 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, nicméně zaznamenal pokles o 0,22 bodu na 44.148,56 bodu.
Rekordní Nasdaq. Americký index poprvé překonal hranici 20.000 bodů
Trhy
Zatímco si čeští investoři v uplynulé dekádě zkoušeli štěstí na korporátních dluhopisech, zkoušejí nyní jejich globální kolegové sázet na podobně nejisté investiční nástroje. Do strukturovaných dluhových nástrojů poslali letos nejvíc peněz od roku 2007, přitom právě tyto nepříliš průhledné investice se staly jednou z příčin finanční krize v roce 2008. Odborníci uklidňují, že riziko zatím není systémové, připomíná list The Financial Times.
Jako před finanční krizí. Investoři masivně nakupují vysoce rizikové cenné papíry
Trhy
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
