ECB nepřekvapila. Snížila základní úroky o čtvrt bodu
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na zasedání podle očekávání snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,75 procenta. Sazbu pro hlavní refinanční operace zredukovala také o čtvrt bodu, a to na 2,9 procenta. Snižováním úroků se snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
ECB zahájila snižování úrokových sazeb loni v červnu. Depozitní sazbu loni zredukovala čtyřikrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Finanční trhy podle serveru CNBC předpokládají, že letos ECB sníží úroky také čtyřikrát a že na konci roku bude depozitní sazba činit 2,00 procenta.
Banka si v prohlášení ponechala otevřené dveře dalšímu uvolnění měnové politiky, protože obavy z nevýrazného hospodářského růstu převažují nad obavami z přetrvávající inflace. Podle ECB je zpomalování inflace na dobré cestě, centrální banka vítá pomalejší růst mezd, který by měl pomoci dál zpomalit inflaci v části ekonomiky zaměřené na domácí trh.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci uvedla, že inflace v eurozóně by se v letošním roce měla vrátit k dvouprocentnímu cíli banky. Zdůraznila, že ECB bude při dalším rozhodování o nastavení měnové politiky zohledňovat nejnovější ekonomické údaje a že budoucí vývoj úrokových sazeb není předem stanoven.
Česká ekonomika v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta, uvedlo v makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) zhoršilo proti listopadovému odhadu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechalo na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval před tím, že český hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.
Česká ekonomika poroste tempem 2,3 procenta, srazit ji mohou Trumpova cla
Money
Inflace v eurozóně se loni v září poprvé od poloviny roku 2021 dostala pod dvouprocentní cíl ECB, klesla na 1,7 procenta ze srpnového tempa 2,2 procenta. V následujících měsících však inflace opět rostla a v prosinci dosáhla 2,4 procenta.
Evropský statistický úřad Eurostat ve svém rychlém odhadu uvedl, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zůstal beze změny. Ve třetím čtvrtletí vykázala ekonomika eurozóny růst o 0,4 procenta. Výsledky zaostaly za očekáváním ekonomů, kteří podle agentury Reuters čekali růst o 0,1 procenta.
Hospodářskou aktivitu mají podpořit dostupnější úvěry
Lagardeová předpověděla, že hospodářská aktivita v eurozóně sice zůstane v nejbližší době slabá, ale že ji později podpoří dostupnější úvěry a vyšší reálné mzdy. „Ekonomika stále čelí překážkám, rostoucí reálné příjmy a postupně odeznívající vlivy restriktivní měnové politiky by ale měly časem podpořit oživení poptávky,“ prohlásila.
Šéfka ECB rovněž varovala, že negativní dopad na hospodářský růst eurozóny by mohly mít konflikty ve světovém obchodě. Obavy z obchodních sporů v poslední době zesílily v důsledku hrozeb nového amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavádění rozsáhlých dovozních cel.
V červenci 2022 zahájila ECB zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně, předloni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Do loňského června pak držela úroky beze změny.
České republice se loni podařilo elementárně stabilizovat veřejné finance. Ty totiž poprvé od roku 2019 vykázaly schodek nižší, než odpovídá úrovni tří procent hrubého domácího produktu. To je mimochodem úroveň, jejíž splnění je jedním z předpokladů přijetí eura. Splnění takové úrovně tedy rovněž představuje ono alespoň elementární stabilizaci veřejných financí.
Veřejné finance Česka se podařilo stabilizovat, dostatečně ozdravené ale nejsou
Názory
Depozitní sazba je ta, kterou ECB platí komerčním bankám za to, že si u ní přes noc uloží peníze. Když je tato sazba nízká, banky jsou více motivovány půjčovat peníze do ekonomiky, místo aby si je ukládaly u ECB. Sazba na hlavní refinanční operace (MRO) je pak ta, za kterou ECB poskytuje krátkodobé půjčky komerčním bankám. Určuje tedy, kolik budou muset banky platit za vypůjčení peněz od ECB. Ačkoliv depozitní sazba není v eurozóně sazbou hlavní, pro měnové operace ECB je nyní určující.
Zatímco ECB s uvolňováním měnové politiky pokračuje, americká centrální banka (Fed) zatím se snižováním úroků vyčkává. Ve středu Fed ponechal svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta, a přerušil tak snižování úrokových sazeb, které zahájil v září loňského roku.
„Jsme svědky historického rozcházení měnové politiky USA a eurozóny. Zatímco v minulosti byly kroky Fedu a ECB v podstatě stejné, v současnosti se v Evropě uvolňují úrokové sazby výrazně rychleji. Rozdíl vytváří silnější ekonomika ve Spojených státech a inflační tlaky, které vyvolávají Trumpovy ekonomické reformy,“ řekl analytik Portu Marek Malina.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
