Bankovní rada České národní banky (ČNB) zřejmě ve čtvrtek přeruší uvolňování měnové politiky, se kterým začala před rokem, a ponechá základní úrokovou sazbu na čtyřech procentech. Předpokládají to oslovení analytici. Podle nich by sice hospodářskému oživení v Česku prospělo snížení úroků, bankovní rada ale bude spíš postupovat opatrně s ohledem na přetrvávající zvýšenou inflaci ve službách. O potřebě opatrného postupu mluvili v rozhovorech s médii v minulých týdnech i členové bankovní rady.
Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Guvernér ČNB Aleš Michl při zdůvodnění kroku řekl, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají. Varoval ale, že pokud inflace nebude setrvale ustupovat, může ČNB kdykoli proces snižování sazeb zastavit. Analytici pokles úrokové sazby očekávali. Krok ČNB podle nich přispěje k dalšímu snižování hypotečních sazeb.
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním zasedání rozhodla ponechat základní sazby na úrovni sedmi procent. Nová prognóza bankovní radní nepřesvědčila, aby sazbu snížili, přestože trh předpokládal, že ji redukují na 6,75 procenta.
Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, uvedla mluvčí ČNB Petra Krmelová. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Analytici byli před jednáním bankovní rady rozděleni, část očekávala, že centrální banka vzhledem k vývoji ekonomiky už zahájí snižování úroků.
Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vůbec nerostla. Vyplývá to z dalších zpřesněných údajů k jejímu vývoji, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Podle statistiků tuzemské hospodářství od dubna do června v porovnání s prvním letošním čtvrtletím jen stagnovalo. Předchozí jejich odhad ovšem hovořil o růstu 0,1 procenta.
Švédský výrobce telekomunikačního zařízení Ericsson přesune své globální sídlo z předměstí švédského hlavního města Kistado centra Stockholmu. Po více než dvou dekádách tak opouští oblast, která byla dlouhodobě označována jako švédské Silicon Valley.
Italský výrobce sportovních vozů Ferrari představil svůj první plně elektrický vůz 🔋🏎. Model se jmenuje Luce (světlo), na jeho vývoji se podílelo studio LoveFrom bývalého designéra společnosti Apple Jonyho Iveho a cena vozu má začínat na 550 tisících eur (13,3 milionu korun). Dodávky zákazníkům by podle dřívějších informací firmy měly začít v říjnu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon 📝, který mu poskytuje pravomoc nasadit ozbrojené síly na obranu Rusů zatčených, uvězněných či trestně stíhaných v zahraničí na základě rozhodnutí cizích soudů bez účasti Ruska. Zákon také již zveřejnil úřední portál, a tak za deset dní vstoupí v platnost, uvedl list Kommersant na svém webu.
Ruská centrální banka podala druhou žalobu k Tribunálu Soudního dvora EU kvůli zmrazeným ❄ ruským aktivům. V žalobě napadá nařízení umožňující využití zmrazených ruských státních aktiv ke splacení půjčky EU Ukrajině. Napadený rámec EU zachází se státními aktivy Ruska jako s nástrojem finanční podpory třetí země, čímž mění právní a ekonomický režim těchto aktiv, uvedla podle agentury Reuters banka.