Bankovní rada České národní banky (ČNB) zřejmě ve čtvrtek přeruší uvolňování měnové politiky, se kterým začala před rokem, a ponechá základní úrokovou sazbu na čtyřech procentech. Předpokládají to oslovení analytici. Podle nich by sice hospodářskému oživení v Česku prospělo snížení úroků, bankovní rada ale bude spíš postupovat opatrně s ohledem na přetrvávající zvýšenou inflaci ve službách. O potřebě opatrného postupu mluvili v rozhovorech s médii v minulých týdnech i členové bankovní rady.
Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Guvernér ČNB Aleš Michl při zdůvodnění kroku řekl, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají. Varoval ale, že pokud inflace nebude setrvale ustupovat, může ČNB kdykoli proces snižování sazeb zastavit. Analytici pokles úrokové sazby očekávali. Krok ČNB podle nich přispěje k dalšímu snižování hypotečních sazeb.
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním zasedání rozhodla ponechat základní sazby na úrovni sedmi procent. Nová prognóza bankovní radní nepřesvědčila, aby sazbu snížili, přestože trh předpokládal, že ji redukují na 6,75 procenta.
Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, uvedla mluvčí ČNB Petra Krmelová. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Analytici byli před jednáním bankovní rady rozděleni, část očekávala, že centrální banka vzhledem k vývoji ekonomiky už zahájí snižování úroků.
Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vůbec nerostla. Vyplývá to z dalších zpřesněných údajů k jejímu vývoji, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Podle statistiků tuzemské hospodářství od dubna do června v porovnání s prvním letošním čtvrtletím jen stagnovalo. Předchozí jejich odhad ovšem hovořil o růstu 0,1 procenta.
Hlasování v letošním finále senátních voleb dnes ve 14:00 skončilo. Lidé v něm vybrali 2️⃣2️⃣ nových či staronových senátorů, kteří se připojí k pěti zvoleným v prvním kole před týdnem. Svými hlasy zároveň rozhodli o rozložení sil v horní parlamentní komoře, které by se podle prognóz příliš změnit nemělo.
Ve Francii začaly demonstrace, u kterých se očekává, že se během dne rozrostou v celonárodní protest kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Napsala to agentura Reuters. Podle stanice France 24 policie už použila slzný plyn a obušky ve snaze vytlačit některé protestující z ulic v Paříži, Marseille nebo Lyonu.
Papež Lev XIV., který se zotavuje po operaci plic, bude odpoledne propuštěn z nemocnice na základě příznivých✔️ výsledků krevních testů a vyšetření hrudníku, oznámil podle tiskových agentur Vatikán.
Americký výpadek v sankcích, polevení v tlaku na agresora a finanční odměny pro ruského vůdce Vladimira Putina jen šéfa Kremlu povzbuzují k dalším útokům, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. Reagoval tak na to, že americký prezident Donald Trump v pátek pozastavil nový rozsáhlý balík sankcí namířených proti ruské ekonomice.
Číst více
Nejméně jeden tanker byl v pátek napaden v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. K incidentu došlo stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom informovaly tiskové agentury.
Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v národním zájmu Spojených států, píše agentura AP.
Číst více
Nejméně 8️⃣ amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP.
Číst více
Lídři zemí Evropské unie v pátek večer završili dvoudenní summit v Bruselu bez dohody o víceletém rozpočtu EU, otevřeně se přeli o migraci a energetice a dozvěděli se, že Ukrajina potřebuje pomoc v hodnotě dodatečných 70 miliard eur, což je více, než se předpokládalo. Shoda naopak panovala ohledně potřeby chránit evropský průmysl před čínskou konkurencí, napsal server Euronews.
