Bankovní rada České národní banky (ČNB) zřejmě ve čtvrtek přeruší uvolňování měnové politiky, se kterým začala před rokem, a ponechá základní úrokovou sazbu na čtyřech procentech. Předpokládají to oslovení analytici. Podle nich by sice hospodářskému oživení v Česku prospělo snížení úroků, bankovní rada ale bude spíš postupovat opatrně s ohledem na přetrvávající zvýšenou inflaci ve službách. O potřebě opatrného postupu mluvili v rozhovorech s médii v minulých týdnech i členové bankovní rady.
Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Guvernér ČNB Aleš Michl při zdůvodnění kroku řekl, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají. Varoval ale, že pokud inflace nebude setrvale ustupovat, může ČNB kdykoli proces snižování sazeb zastavit. Analytici pokles úrokové sazby očekávali. Krok ČNB podle nich přispěje k dalšímu snižování hypotečních sazeb.
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním zasedání rozhodla ponechat základní sazby na úrovni sedmi procent. Nová prognóza bankovní radní nepřesvědčila, aby sazbu snížili, přestože trh předpokládal, že ji redukují na 6,75 procenta.
Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, uvedla mluvčí ČNB Petra Krmelová. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Analytici byli před jednáním bankovní rady rozděleni, část očekávala, že centrální banka vzhledem k vývoji ekonomiky už zahájí snižování úroků.
Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vůbec nerostla. Vyplývá to z dalších zpřesněných údajů k jejímu vývoji, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Podle statistiků tuzemské hospodářství od dubna do června v porovnání s prvním letošním čtvrtletím jen stagnovalo. Předchozí jejich odhad ovšem hovořil o růstu 0,1 procenta.
Evropská unie by mohla na zbývající obchod s Ruskem uvalit dovozní cla a vývozní poplatky ve výši 30 až 50 procent, navrhují ekonomové z Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW). Podle studie IfW by EU na takových poplatcích mohla vybrat až 16 miliard eur (zhruba 386 miliard Kč) ročně a z těchto peněz podporovat Ukrajinu.
Meziroční inflace v ČR v květnu zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta. Vliv na zpomalení měly hlavně ceny potravin a alkoholických i nealkoholických nápojů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který dnes potvrdil svůj předběžný odhad. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v květnu zvýšily o 0,1 procenta hlavně kvůli vyšším cenám potravin a bydlení.
Česko má s 21 procenty nejnižší základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) ze zemí visegradské skupiny (V4), kterou vedle něj tvoří Polsko, Slovensko a Maďarsko. Naopak snížená sazba DPH, která je v Česku 12 procent a uplatňuje se na vybrané zboží a služby, patří v regionu mezi vyšší. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Forvis Mazars.
Kongres Spojených států v úterý schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů 💵 (1,45 bilionu korun) na prosazování imigrační politiky. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Návrh nyní míří k podpisu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Spojené státy provedly v noci na dnešek nové údery 💣 na Írán, a to jako reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
Číst více
Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, píše agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
Číst více
Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu. Vyplývá to ze společného dokumentu Německa, Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, do něhož nahlédla agentura Reuters. Důvodem jsou částečně předchozí zkušenosti s úpadkem demokracie v Maďarsku za vlády premiéra Viktora Orbána.
