Bankovní rada České národní banky (ČNB) zřejmě ve čtvrtek přeruší uvolňování měnové politiky, se kterým začala před rokem, a ponechá základní úrokovou sazbu na čtyřech procentech. Předpokládají to oslovení analytici. Podle nich by sice hospodářskému oživení v Česku prospělo snížení úroků, bankovní rada ale bude spíš postupovat opatrně s ohledem na přetrvávající zvýšenou inflaci ve službách. O potřebě opatrného postupu mluvili v rozhovorech s médii v minulých týdnech i členové bankovní rady.
Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Guvernér ČNB Aleš Michl při zdůvodnění kroku řekl, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají. Varoval ale, že pokud inflace nebude setrvale ustupovat, může ČNB kdykoli proces snižování sazeb zastavit. Analytici pokles úrokové sazby očekávali. Krok ČNB podle nich přispěje k dalšímu snižování hypotečních sazeb.
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním zasedání rozhodla ponechat základní sazby na úrovni sedmi procent. Nová prognóza bankovní radní nepřesvědčila, aby sazbu snížili, přestože trh předpokládal, že ji redukují na 6,75 procenta.
Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, uvedla mluvčí ČNB Petra Krmelová. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Analytici byli před jednáním bankovní rady rozděleni, část očekávala, že centrální banka vzhledem k vývoji ekonomiky už zahájí snižování úroků.
Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vůbec nerostla. Vyplývá to z dalších zpřesněných údajů k jejímu vývoji, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Podle statistiků tuzemské hospodářství od dubna do června v porovnání s prvním letošním čtvrtletím jen stagnovalo. Předchozí jejich odhad ovšem hovořil o růstu 0,1 procenta.
Cena severomořské ropy Brent se dnes poprvé od května vrátila nad psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel 🛢. Hlavní příčinou je podle analytiků pokračující konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, který ohrožuje trasy důležité pro přepravu ropy.
Americký dolar 💲dnes na devizových trzích dosáhl vůči japonskému jenu nového 40letého maxima. Posiluje i vůči euru. Děje se tak poté, co dále eskalovaly útoky mezi USA a Íránem na Blízkém východě a Evropská centrální banka (ECB) ponechala úrokové sazby beze změny.
Evropské akcie dnes utrpěly nejvýraznější pokles 📉 za dva týdny, dolů je tlačí růst cen ropy, obavy ze zvyšování úrokových sazeb a neuspokojivé výsledky některých podniků. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, ztratil 1,18 procenta a uzavřel na 639,27 bodu.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Pražská burza odevzdala část středečních zisků, index PX oslabil 📉 o 0,68 procenta na 2635,44 bodu. Ztrácela většina hlavních titulů, nedařilo se hlavně akciím Erste Bank. V zisku naopak skončila například energetická společnost ČEZ.
Koruna dnes oslabila. Vůči euru ztratila ve srovnání se středečním závěrem dva haléře na 24,19 Kč/EUR. K dolaru si česká měna pohoršila o deset haléřů na 21,28 Kč/USD.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
Ojeté vozy 🚗na českém trhu v prvním pololetí zdražily v průměru o 4,7 procenta na 312 tisíc korun. Ke zdražení přispěly nižší průměrné stáří prodávaných aut a rostoucí podíl elektrických vozidel na trhu. Uvedla to společnost Cebia v tiskové zprávě.
Americká zbrojovka Lockheed Martin ve druhém čtvrtletí prudce 📈 zvýšila zisk, na provozní úrovni vydělala téměř 2,5 miliardy dolarů (53,1 miliardy korun) proti zisku 748 milionů dolarů před rokem, kdy byla nucena zaúčtovat vysoké odpisy. Firma současně zvýšila výhled tržeb a zisku na letošní rok vzhledem k tomu, že americká armáda se v souvislosti s vlnou globálních konfliktů snaží doplnit zásoby zbraní.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ponechala základní úrokové sazby beze změn, klíčová depozitní sazba tak zůstává na 2,25 procenta. Banka o tom informovala v tiskové zprávě.
Číst více
